Nástupce Mečiara i nejúspěšnější politik Slovenska. Po návratu k moci Fico otočil kormidlem země
Čtyřnásobný premiér Robert Fico ovlivnil v posledních dekádách svou zemi jako málokterý jiný Slovák. Od roku 2006 vedl postupně čtyři vlády a ve funkci premiéra s přestávkami působí jedenáctým rokem. Kandidoval v deseti parlamentních volbách, ve všech získal poslanecký mandát a svou stranu Směr v nich dovedl celkem k pěti vítězstvím. Po středečním atentátu zůstává ve vážném stavu v nemocnici v Banské Bystrici.
Nástupce Mečiara i nejúspěšnější politik Slovenska. Po návratu k moci Fico otočil kormidlem země
59letý rodák z Topoľčan vystudoval právo na univerzitě v Bratislavě. Politickou kariéru zahájil v roce 1987 v KSČ, v 90. letech působil v postkomunistické Straně demokratické levice (SDL). V začátcích své politické kariéry proslul jako schopný řečník a talentovaný právník.
Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat
Číst článek
Z SDL odešel v roce 1999 a založil si svou vlastní stranu Směr. Původně středová strana inspirovaná moderní západní levicí postupně ovládla levicový prostor slovenské politiky. Po Mečiarově odstavení od moci a úpadku jeho politického vlivu k Ficovi totiž přešla velká část jeho sponzorů, marketérů i většina voličů, kteří jsou ekonomickými levičáky a hodnotovými konzervativci.
„V SDL patřil do národně orientovaného křídla, nebyl úplně prozápadní, ale takový lidovější. Od Mečiara se liší v tom, že Fico vládne sofistikovaněji, je politicky vynalézavější a systematičtější. I díky tomu si dokázal vybudovat impérium, stát ve státě,“ popisuje politolog Grigorij Mesežnikov.
Pád na dno
Zlomem ve Ficově životě i politické kariéře byla vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v únoru 2018. Novinář ve svém posledním článku, zveřejněném posmrtně, psal o spojení mezi italskou mafií a Ficovou vládou.
Po tlaku demonstrací i koaličních partnerů byl nakonec Fico donucen odstoupit z postu premiéra a preference jeho Směru se propadly.
„Panu prezidentovi jsem řekl: ‚Buďte klidný, nikam neodcházím. Chci být aktivní předseda politické strany‘,“ řekl Fico, když prezidentovi Andreji Kiskovi předával rezignaci.
Fico byl tehdy z politiky unavený, trápily jej zdravotní potíže, byl na operaci se srdcem a plánoval i odchod na post ústavního soudce. Jeho nominace ale neprošla přes Kisku.
Šlo už o jeho druhou „únikovou strategii“. V roce 2014 kandidoval jako úřadující předseda vlády na prezidenta, porazil jej ale právě Kiska.
Úhlavní nepřátelé: prezidenti
Fico dlouhodobě válčí s novináři, odmítá odpovídat na otázky například deníku SME, serveru Aktuality.sk či Denníku N, jeho poslední vláda k nim přidala i televizi Markíza. Už v roce 2009 přirovnal novináře k prasatům.
Kromě nekonečné řady útoků na média, neziskové organizace či politickou opozici si bere na paškál i hlavy státu.
„Kiska je prázdná bublina, která nadává na vlastní stát. Slovensko potřebuje jiného prezidenta.“
Robert Fico (9. 12. 2018, TA3)
Trnem v oku byla Ficovi i Kiskova nástupkyně a dnes dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová. Dlouhodobě tvrdí, že Čaputová je „americkou agentkou“ a že dostává pokyny od americké ambasády.
Příkladem Ficovy radikalizace bylo setkání Směru s občany v Nitře, na kterém místopředseda strany Ľuboš Blaha povzbuzoval shromážděný dav k vulgárnímu urážení Čaputové. Na jeho pokřik „americká“ se z davu opakovaně ozvalo „k**va“. Fico se při skandování davu mezitím na pódiu usmíval.
Ficova zločinecká skupina není mafiánským podsvětím, byla sofistikovanější, říká politolog Mesežnikov
Číst článek
Čaputová na Fica před časem podala žalobu na ochranu osobnosti s tím, že o ní neustále šíří lži.
Problémy se zákonem
V době, kdy se chtěl stát Fico soudcem ústavního soudu, měl prezidenta Kisku vydírat. Policie jej za to dokonce začala stíhat, v září 2019 ale trestní stíhání zastavila pro nedostatek důkazů.
Už v prosinci toho roku jej ale policie opět začala stíhat za to, že ve videu podpořil exposlance Milana Mazurka z neofašistické ĽSNS, který přišel o mandát kvůli protiromským výrokům, za které byl odsouzen za hanobení rasy a národa. Krátce poté však prokuratura obvinění zrušila.
O dva roky později, v prosinci 2021, Fica zadržela policie a obvinila jej z trestného činu podněcování. Během protipandemických opatření se chtěl zúčastnit protestního automobilového průvodu. O pár týdnů později byl opět zproštěn.
V dubnu 2022 ale přišel Ficův nejvážnější trestněprávní problém. Policie jej i jeho dlouholetou pravou ruku Roberta Kaliňáka v rámci kauzy Očistec obvinila mimo jiné ze založení zločinecké skupiny. Fica ale následně nevydal parlament a v listopadu jejich stíhání zrušila prokuratura.
Fico byl dlouhodobě blízko lidem, kteří se pohybovali za hranou zákona. Podle policejního vyšetřování během vlád Směru vznikla na Slovensku kriminální síť propojující vlivné podnikatele, politiky, soudce i prokurátory, kteří si vycházeli vstříc a jeden druhého kryli.
Kdo bude lepším patronem novinářů než ten, co má v sobě patronu, psal o Kuciakovi obviněný Kočner
Číst článek
„Nešlo o mafiánskou skupinu, jakou známe z podsvětí, která by byla vytvořena jen s cílem vykonávání zločineckých aktivit. Šlo o jiný typ skupiny, o lidi, kteří měli formální postavení ve státních institucích a pod hlavičkou státních institucí využívali vazby a všechny organizační možnosti, aby uskutečňovali kroky, které byly v rozporu se zákony. K tomu využívali své služební postavení,“ popsal politolog Mesežnikov.
Fico dlouhá léta bydlel v bytě daňového podvodníka Ladislava Bašternáka, vězněný podnikatel Marian Kočner zase v soukromé komunikaci mluvil o tom, že ho politicky kryje přímo Fico.
Kočner byl blízkým spolupracovníkem nitranského podnikatele Norberta Bödöra, ten má vazby na špičky Směru. Jeho bezpečnostní firma získávala zakázky od ministerstva vnitra, které dlouhá léta řídil Kaliňák, měl mít také přístup do některých policejních registrů. Bödör je také v příbuzenském vztahu s bývalým policejním prezidentem a dnešním poslancem Směru Tiborem Gašparem, jehož syn Pavol řídí Slovenskou informační službu (SIS).
Návrat ze dna
V letech 2020–2023, kdy Slovensku vládlo hnutí OĽaNO Igora Matoviče, se středopravicová vláda plná populistů natolik rozhádala, že Ficovi umožnila politický comeback. Jelikož mu ale během té doby vyrostl na levici konkurent v podobě strany Hlas, kterou založili bývalí členové Směru vedení Petrem Pellegrinim, Fico se zřetelně radikalizoval, začal kooperovat s politickými extremisty a celý Směr posunul k okraji politického spektra.
„Pád podpory se mu podařilo zastavit jen za cenu toho, že se přiklonil k nejtemnějším silám na Slovensku,“ popsal sociolog Michal Vašečka.
Voliče Směru radikalizovaly Ficovy řeči. Nevěří NATO, jsou nakloněni odchodu z EU a nechtějí tam Ukrajinu
Číst článek
Kromě svého tradičního partnera, národovecké SNS, spolupracoval i s krajně pravicovou Republikou, která se odštěpila od neofašistické Kotlebovy ĽSNS.
Začal otevřeně vystupovat protiamericky, protiněmecky, obecně protizápadně a naopak vstřícně k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi nebo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Je falešně démonizován,“ prohlásil Fico o Putinovi na druhé výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Příznivce Směru dokázal za posledních několik let Fico svou změnou rétoriky ovlivnit natolik, že jsou dnes jedinou parlamentní partají, jejíž voliči jsou pro vystoupení z Evropské unie, navíc nevěří ani NATO, jak vychází z dat výzkumných agentur.
Od loňského podzimu je Fico počtvrté premiérem, jeho Směr po vítězných volbách složil koalici s Hlasem a SNS.
Kabinet po nástupu k funkci začal rychle podnikat kroky, které vyvolávají znepokojení a kritiku ze strany Evropské unie a protesty i na Slovensku. V březnu prosadil zrušení Úřadu speciální prokuratury vyšetřující nejzávažnější kriminální případy. Nevoli vyvolává i chystaný nový zákon o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR).
„Nástup této vlády je radikálnější a rychlejší než plíživá autokratizace, jakou jsme mohli vidět v jiných zemích, například v Maďarsku, Polsku nebo Turecku,“ popisovala v nedávném rozhovoru slovenská politoložka a socioložka Soňa Szomolányi.
