Loni na podzim podepsal developer Panattoni s firmou Zdeňka Bakaly smlouvu o budoucí koupi desítek hektarů pozemků nad bývalým dolem Barbora u Karviné. Teď by mohla Bakalova firma Asental Land uzavřít nový kontrakt na pozemky v jejich sousedství. Zájemcem je Moravskoslezský kraj, který zvažuje u bývalého dolu Jindřich vytvoření rezervace pro divoká zvířata. S jejich pomocí chce krajinu rekultivovat. O ceně pozemků se zatím jedná.

Původní zpráva Karvinsko 5:00 20. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

‚Zvažovali se i hroši.‘ Moravskoslezský kraj jedná o rezervaci zvířat na Bakalových pozemcích u Karviné

„Řešilo se několik různých variant, jak by to mohlo vypadat, jestli by tam mohli být nosorožci, potom hroši, které by tam ale nebylo možné mít v zimě, protože musí být v teple. A vyšlo z toho nakonec, že ideální tam budou kopytníci,“ popsal na začátku května náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) záměr na vybudování takzvané Slezské krajiny.

Koncept, který je inspirovaný například Přírodní rezervací Milovice, by chtělo moravskoslezské hejtmanství vytvořit nedaleko Karviné na zhruba 200hektarové ploše mezi bývalými doly Jindřich, Gabriela a ČSA. Podle Unucky jde o pokus vyzkoušet při rekultivaci krajiny na severu Moravy nový způsob.

Pozemky patří převážně firmě Asental Land ze skupiny Asental Group Zdeňka Bakaly. Část z nich drží také Lesy České republiky. Jak vysvětlil Unucka, první jednání už s Bakalovou firmou proběhlo. Zatím bez konkrétních příslibů či návrhů.

„Říkali, že se jim ten záměr líbí a že proberou možnosti, za jakých podmínek by nám to území mohli prodat. Další schůzku k tomu budeme mít někdy v polovině června. Zatím žádná cena za pozemky nepadla, protože jsme jim vysvětlovali účel toho projektu, tedy že nebude výdělečný,“ vysvětluje náměstek, podle kterého by byla nejlepší domluva na předkupním právu.

Tady je Bakalovo: miliardář drží na Karvinsku tisíce pozemků, brzdí to rozvoj některých obcí

Číst článek

„Může se stát, že ten projekt nebude z různých důvodů fungovat. A co potom s takovými pozemky?“ podotýká Unucka s odkazem na možný vývoj legislativy v oblasti chovu zvířat, nebo dokonce na to, že by zvířatům v rezervaci někdo záměrně škodil.

Klíčová budou podle náměstka jednání o ceně, která bude pro moravskoslezské hejtmanství přijatelná. Kdyby nabídl Asental opět cenu jako u pozemků, které kraj na podzim koupil u nedalekého dolu Gabriela za 45 korun za metr čtvereční, z investice by podle Unucky zřejmě sešlo, protože by ji kraj nebyl schopný s dalšími náklady zaplatit.

„Jsme úplně na začátku. Politická shoda je zatím na tom, abychom v jednáních pokračovali. Tušíme, kolik by to stálo, investičně se bavíme o nižších desítkách milionů, ne-li vyšších jednotkách milionů. Do toho spadá oplocení té lokality a ještě řešíme její vyčištění,“ vypočítává náměstek předpokládané výdaje.

Teoreticky nízké náklady na provoz rezervace potvrzuje Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina, která stojí za rezervací v Milovicích.

„Ty provozní náklady jsou velmi nízké. Obzvláště když se v té lokalitě pracuje s původními druhy kopytníků adaptovanými na evropské prostředí. To tam není třeba ani žádné přikrmování, a náklady jsou tak minimální. Pokud by se zvažovali kopytníci z Asie, tak tam to asi bude záležet i na zoologické zahradě v Ostravě, která má s jejich chovem zkušenost,“ upozorňuje.

Server iROZHLAS.cz požádal o vyjádření také přímo společnost Asental Group. Ta ale do vydání článku na zaslané dotazy neodpověděla.

Krávy, osli nebo hroši?

Záměr hejtmanství počítá s rozdělením území do sedmi částí, každá by měla sloužit nějakému druhu. Jak už zaznělo, jednat o jedné z částí už Bakalova firma dopředu odmítla. Jde o relativně rovnou plochu bez lesů v levé části mapy, v její těsné blízkosti je železniční trať i silnice první třídy. Firma má proto podle Unucky s územím už své investiční záměry.

„Ten zbytek záměru se jim líbí, Asental ho neodmítl,“ vysvětluje náměstek s tím, že můžou tedy pokračovat další přípravy projektu. Ten počítá s budoucím oplocením areálu o délce zhruba 17 kilometrů s cenou asi sedm milionů korun. A následným umístěním chovaných živočichů. Těch by v závislosti na velikosti záměru mělo být od 60 do 120.

„Bavíme se o divokých oslech, kteří tady žili před pár tisíci lety a vydrží tady. Bavíme se o nějakých kravách (záměr mluví o spolupráci s ostravskou zoo při chovu asijských turů Banteng a Gaur – pozn. red.). A teď se samozřejmě bavíme i o tom, co by bylo v té oblasti s rybníky,“ odkazuje se Unucka na střední část pozemků.

Právě tam se diskutovalo podle náměstka i o umístění zmíněných nosorožců a hrochů. U podobných druhů by totiž podle Unucky tolik nehrozilo, že by si jim někdo rozhodl škodit. Přesto padla nakonec volba na Česku bližší variantu kopytníků.

Karviná: informace nemáme

Podle náměstka má zřízení rezervace u Karviné smysl. Jednak má jít o údajně přírodou provedenou rekultivaci území. Zároveň má její umístění v těsné blízkosti slavného šikmého kostela sv. Petra z Alkantary a chystaného strategického projektu Pohoparku Gabriela celou oblast zatraktivnit.

Moře, fotbal a kaplička. Karviná sází na dobré vztahy s firmou, která ve městě vlastní pětinu pozemků

Číst článek

S Karvinou ale náměstek nápad ještě neprobíral, což potvrdil primátor města Jan Wolf (SOCDEM). „Kraj ani společnost Asental nás o tomto aktuálním projektu neinformovaly a tak nemáme žádné podrobné informace, podle kterých bychom se mohli vyjádřit. Až nás kraj s aktuální podobou projektu seznámí, rádi se vyjádříme,“ napsal krátce primátor.

Mluvčí Karviné Lukáš Hudeček doplnil, že se o podobném projektu mluvilo před několika lety. „Byl to nápad pana náměstka Unucky, ale kraj se ho rozhodl v zárodku ukončit. Nemělo jít jen o býložravce, ale i o masožravce,“ popsal s tím, že pro Karvinou by vznik rezervace znamenal zřejmě navýšení turistického ruchu, současně ale i možné náklady na její provoz. Proto by se muselo ujasnit, kdo by za její chod zodpovídal.

Zvířata si zvyknou

Že se projekt skutečně dříve zvažoval a už k němu existuje i studie proveditelnosti, potvrdil také ředitel České krajiny Dalibor Dostál. „Neviděl jsem tu finální fázi, do detailu se k tomu neumím vyjádřit. Ale určitě jsme se k tomu záměru vyjadřovali,“ uvedl s tím, že své stanovisko měla k projektu podat i Akademie věd.

U dolu Barbora by mohla vyrůst průmyslová zóna. Karvinské spolky nesouhlasí, hájí přírodu i historii

Číst článek

Vytvoření rezervace na 200 hektarech má podle něj smysl. Plocha by měla být dostatečná i pro vytvoření klidových zón, kde nebudou zvířata rušená pozorovateli. Hluk z nedaleké železnice či silnice první třídy jim prý vadit nebude. „Ta zvířata si dovedou určitě zvyknout na zdroje ruchu, jako je silnice či železnice, protože s tím nemají spojený žádný stres či pocit ohrožení,“ vysvětluje Dostál.

Přesto bude podle něj třeba oblast zároveň pravidelně monitorovat. A to zejména v částech, které budou přiléhat k obydleným či průmyslovým oblastem. „V těchto částech je určitě potřeba dávat pozor na to, aby nedocházelo k vandalství a rušení těch zvířat,“ říká.

Upozorňuje také, že se kraj při přípravě rezervace zřejmě nevyhne ani úpravám celého území. „Určitě je třeba tomu území pomoct od zbytečné zátěže. Třeba když je tam staré potrubí, industriální objekty, které už k ničemu neslouží. Vždy je lepší, když se tato nefunkční infrastruktura odstraní,“ upozorňuje s tím, že právě původní objekty můžou způsobit zvěři zranění. Tím, že se eliminuje, klesnou i možné náklady na veterinární péči.

„U těch původních kopytníků je třeba jenom občasná kontrola, žádné veterinární intervence nebo přikrmování. U těch zvířat odjinud, tam bude asi potřeba více. V Milovické rezervaci došlo za celou dobu ke zranění jen dvou zvířat ze 130. Zranění způsobily právě původní infrastruktury,“ podotýká Dostál.

Tomáš Pika, Klára Filipová, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít