Tady je Bakalovo:
miliardář drží na Karvinsku tisíce pozemků, brzdí to rozvoj některých obcí

Mapa východní části Moravskoslezského kraje, fialově jsou vyznačené pozemky skupiny Asental Group. Zdroj: iROZHLAS.cz / Jan Cibulka

Kdysi prosperující bohatá oblast, která přitahovala lidi z celé země, ale i ze zahraničí, kvůli vidině dobře placené, byť náročné práce. Region dnešního Karvinska, Ostravska a Frýdecko-Místecka byl těžbou černého uhlí proslavený už od 18. století. A tato jeho kapitola se aktuálně uzavírá s posledním funkčním černouhelným dolem – ČSM v katastru obce Stonava.

Region teď hledá cestu k novému rozvoji. Šanci na něj nabízí transformační projekty a záměry jednotlivých obcí, které chtějí zmírnit odliv obyvatel a stát se atraktivnějším místem k životu. Při tom narážejí na limity, které jsou opět pozůstatkem historie. Tentokrát ale nedávné.

Podle analýzy, kterou na základě veřejných dat zpracovala datová redakce serveru iROZHLAS.cz, získala v privatizaci dominantní podíl bývalých hornických pozemků, které pokrývají značnou část regionu, jediná právnická osoba. Soukromá společnost Asental Land ze skupiny firem Asental Group, miliardáře Zdeňka Bakaly. Jak k tomu došlo, popisujeme v závěru textu.

Dnes tyto pozemky drží Bakala skrze skupinu firem jménem Asental Group. Samotná OKD, už bez těchto majetků, přešla v roce 2017 opět do rukou státu.

Mapa v úvodu článku ukazuje, které pozemky ještě dnes – po odprodeji části z nich obcím i soukromým investorům – skupina Asental Group vlastní. Z veřejných rejstříků jasně vyplývá, že jich je na východě Moravskoslezského kraje na patnáct tisíc. Jde zejména o oblasti v okolí bývalých dolů mezi městem Havířov a příhraniční Karvinou.

Jsou to plochy, které byly přidružené k důlním a dobývacím podnikům, a silnice, které k nim vedly. Asental Group dále vlastní i lesy, louky, koryta řek a potoků, pohřebiště či plochy určené ke sportu a rekreaci.

Tyto pozemky se nacházejí v blízkém okolí či přímo uvnitř obcí a vytvářejí v nich proluky. Jako třeba tento pozemek v Horní Suché.

Jiné pozemky Asentalu zase obce přímo obkličují. Chtějí-li stavět, musejí se soukromníkem vyjednat odkup konkrétních parcel.

Tři přístupy obcí

Reportéři serveru iROZHLAS.cz vyrazili do obcí a měst, kde je koncentrace pozemků vlastněných Asentalem největší, a ptali se starostů a primátorů, jak situaci vnímají.

Ve svých přístupech se dělí do tří skupin: první nemá s Asentalem nejmenší problém a spolupráci s ním si pochvaluje. Druhá se s ním střetává při jednáních o cenách pozemků. A třetí skupina nemá s přístupem Asentalu dobré zkušenosti a jakákoliv jednání odmítá či je na čas přerušila.

Podívejte se, ve kterých obcích je nejvíce pozemků soukromé společnosti Asental Group:

Server iROZHLAS.cz oslovil skupinu Asental Group s třiadvaceti dotazy, mimo jiné i na konkrétní zjištění z obcí, a nabídl firmě prostor k širšímu rozhovoru na toto téma. Její mluvčí Tomáš Neščák však zaslal zpět jen krátké vyjádření.

„Skupina Asental jakožto významný vlastník nemovitostí v moravskoslezském regionu dlouhodobě spolupracuje se zástupci Moravskoslezského kraje, regionální rozvojové agentury MSID i jednotlivých měst. Aktivně spravuje své pozemkové portfolio, vyhledává vhodné příležitosti k dalšímu rozvoji. Stejně tak bude Asental i nadále podporovat iniciativy zaměřené na ekonomický růst Moravskoslezského kraje,“ odepsal mluvčí.

Jednání s potenciálními investory nebo podrobnosti k připravovaným projektům Neščák odmítl komentovat. Stejně tak firma neposkytla kontakt na Zdeňka Bakalu.

‚Nemáme špatné zkušenosti‘

V Orlové Asental vlastní 15,6 procenta pozemků, další parcely pak vlastní stát skrze své firmy OKD a Diamo. Rozvoji města to nebrání, vysvětluje starostka Lenka Brzyszkowská (ANO). Orlová má totiž dostatek vlastních parcel.

„Jestliže máme nějaký konkrétní strategický záměr s rozvojem obce, tak jednáme se všemi vlastníky pozemků. Pro město je strategické, aby se Moravskoslezskému kraji podařilo vypořádat se všemi vlastníky po bývalém dolu Lazy (důl převzalo Diamo, které zahlazuje následky těžby po jejím ukončení, okolní pozemky vlastní Asental – pozn. red.), kde by měly vznikat nové pracovní příležitosti,“ popisuje starostka.

Zatím nemá s jednáním se společností mnoho zkušeností, ve funkci je necelý rok. „Jsou soukromá společnost a stejně jako my, i oni se musí chovat podle zásady řádného hospodáře. Když už probíhaly nějaké projekty v rámci města (když si město pořizovalo pozemky od Asentalu – pozn. red.), bylo to na základě znaleckých posudků. A dle mých informací se město vždy nějak dohodlo. Oni nemohou snížit příliš cenu a my nemůžeme naopak jít nad ni,“ popisuje obchodní jednání.

Město teď pozemky Asentalu nutně nepotřebuje, protože má pro rozvoj v nejbližších letech připravené vlastní parcely. „Jsme město, které zajímají spíše brownfieldy,“ podotýká starostka s odkazem na více než deset let uzavřené letní koupaliště, které město vlastní. Jeho rekonstrukci chce Orlová hradit z dotací, stejně jako opravu bývalé městské radnice.

Podobně spolupráci hodnotí i Dagmar Pížová (ANO), starostka obce Rychvald. Tam ovládá Asental 15,4 procenta pozemků zejména v západní části obce v okolí rybníku Velký Cihelník. Podle Pížové nikdy nebyl problém se se společností na čemkoliv dohodnout a v případě potřeby pozemky za rozumnou cenu vykoupit.

„Víme, že tam Asental pozemky má. A zatím s nimi vždycky byla dobrá komunikace a spolupráce. Vykupovaly se nějaké pozemky pod komunikacemi a další nějaké plochy, vždycky jsme se dohodli. Žádný problém s nimi nebyl,“ říká Pížová s tím, že cena pozemků se nelišila od obvyklé aktuální ceny v daném místě.

‚Musíme s nimi vycházet‘

Další skupinu tvoří starostky a starostové, které koncentrace pozemků u jednoho silného vlastníka znepokojuje. Uvědomují si ale, že mají-li se rozvíjet, musejí s Asentalem jednat.

Příkladem je obec Horní Suchá, v jejímž katastru vlastní Asental 18,1 procenta pozemků, zejména v severní části obce. Jde o rekultivované plochy po těžbě, ornou půdu, travnaté plochy, zahrady mezi zástavbou přímo v obci nebo i vodní nádrž.

„Odkoupili jsme od Asentalu řádově desítky pozemků. Jde zejména o pozemky v kolonii takzvaných starých finských domků. Většinou se chováme tak, že když Asental něco prodává, tak to prostě bereme. A to i když pro ty pozemky zrovna nemáme jasné využití. Víme, že s Asentalem byly kdysi problémy, že občas přestali pozemky prodávat. Stalo se to dvakrát za posledních pár let,“ vysvětluje postoj u velké mapy obce ve své kanceláři starosta Jan Lipner (STAN).

Ukazuje na ní také důl František v severní části Horní Suché. Původně šlo pouze o oplocený areál důlní šachty, který obec získala darem od státu a postupně tam zřídila průmyslovou zónu s několika menšími firmami. Areál teď slouží za příklad, jak je možné bývalé doly využívat.

Podle starosty šlo o „z nouze ctnost“, protože obec se kvůli nástupnickým skupinám firem zprivatizovaného OKD (Residomo, dnes Asental) nemohla dostat k pozemkům, které k podobnému účelu chtěla skutečně využít.

„Chtěli jsme kupovat zrekultivované plochy v okolí obce, ale absolutně se nám to nedařilo. Tak jsme museli tuto zónu udělat v opuštěném dole, i když jsme věděli, že to bude, na rozdíl od zelené louky, představovat veliký problém,“ vysvětluje starosta Lipner a poukazuje na to, že se v areálu muselo hodně bourat a vybírat místa, kde je možné stavět. „Nic jiného než důl jsme neměli. Od té doby se datovaly problémy s tím velkým vlastníkem pozemků, ať se jmenuje Asental, nebo jakkoliv jinak.“

Jedním dechem dodává, že po výměně vedení firmy, ke kterému došlo v roce 2021, se s Asentalem jednat dá. „Asental se nechová katastrofálně. Jsou i horší věci. OKD se chovalo předtím podstatně hůř,“ podotýká.

Potvrzuje to i náměstek primátora Karviné Lukáš Raszyk (ČSSD). „Musíme postupovat tak, ať nás to stojí co nejméně peněz. Je to vždycky otázka nabídky a poptávky. Ale myslím si, že se nám to v poslední době docela daří.“

Podobně to vidí i starosta nedaleké Stonavy Tomáš Wawrzyk (ANO). Na jejím území funguje poslední černouhelný důl v Moravskoslezském kraji – ČSM. V obci drží Asental 19,6 procenta všech pozemků a obec s tím musí podle starosty při plánování zkrátka počítat.

„Poslední jednání s firmou Asental bylo, když jsme chtěli dělat kanalizační přípojku a potřebovali jsme přejít přes jejich území. Chtěli jsme to řešit věcným břemenem, oni navrhli odkup pozemků v náš prospěch. Je to pozemek, který je o ničem, a my si ho máme koupit jenom proto, abychom položili do části pozemku kanalizační řad,“ popisuje spor s firmou.

Wawrzyk zároveň dodává, že chce konfliktům předcházet. „Můžou nastat období, kdy s nimi budeme potřebovat jednat a kupovat větší celky. Nechceme je hodit přes palubu,“ vysvětluje.

‚Nenecháme se vydírat‘

Poslední skupinu tvoří obce, které nemají s Asentalem dobré zkušenosti nebo s ním ze zásady odmítají jednat. Špatnou zkušenost má třeba Havířov, který s firmou vede spor o cenu pozemků u Sušanských rybníků, na jejichž rekultivaci by město chtělo získat dotaci.

„Nejsme schopni se domluvit na ceně. Jimi požadovaná cena neodpovídá našemu znaleckému posudku,“ popisuje náměstek primátora Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL). „Jednání jsme přerušili a čekáme, jestli ze strany Asentalu nenastanou nějaké kroky směřující k dohodě,“ uvádí. Havířovský případ vysvětlíme podrobněji v dalším článku.

V Petřvaldu u Karviné firma vlastní více než osm procent veškerých pozemků, město však o ně už nemá zájem. Vyjednávání v minulosti skončila neúspěchem, další už nepokračují. „Ovlivňuje nás to v některých investicích a opravách, protože požadavky ze strany společnosti Asental jsou nehorázné,“ myslí si starosta Petřvaldu Jiří Lukša (KSČM).

„Uvedu příklad, máte investici, konkrétně opravu silničního můstku, a zasahujete částečně do pozemku Asentalu, dejme tomu o rozloze pěti hektarů. A chcete třeba jen ten kousek oddělit geometrickým plánem a odkoupit ho. Stanovisko společnosti je, že neexistuje. Museli bychom kupovat celý pozemek. Chtějí se takto těch pozemků zbavit za cenu, která často neodpovídá ani tržním hodnotám. My jsme od nich nikdy nic nekoupili. Nenecháme se vydírat,“ říká starosta naštvaně.

Podle něj firma obci nabízela doteď spíše nepotřebné pozemky. „Když mi je někdo nabídne za korunu, tak si je vezmu, protože potom jsou s nimi akorát starosti. Musíte je nějakým způsobem udržovat,“ vysvětluje Lukša, proč do nich nechce víc investovat.

Asental vlastní na jihu Petřvaldu třeba pozemky v bývalé hornické kolonii Pokrok. Budovy na pozemcích patří soukromému investorovi, který je ale podle veřejných rejstříků zadlužený a jeho majitel je v exekuci. I proto tam místo plánovaného bydlení pro seniory vznikla černá skládka, válí se tam hromady cihel po zdemolovaných domech, mezi nimi staré kočárky, lednice a rozbitý nábytek.

Bývalá hornická kolonie Pokrok. Příjezdovou cestu vlastní město Petřvald, bývalé budovy soukromý investor a pozemky okolo nich Asental Land ze skupiny Asental Group Zdeňka Bakaly. Firma se teď s městem pře o to, kdo měl vzniku nelegální skládky zabránit.

A to je další důvod, proč se město s Asentalem pře. Nedokážou se totiž dohodnout, kdo měl vzniku a dalšímu rozšiřování skládky zabránit. „Neumíme s nimi najít společnou řeč. Je to na jejich pozemku a každý se má starat, aby na jejich pozemcích nevznikala černá skládka. Kdyby tam už nikdo nebydlel, tak tam ty cesty zastavím a je klid. Ale bohužel musejí zůstat průjezdné. A já nebudu na náklady města hlídat jejich pozemky,“ argumentuje starosta Petřvaldu Lukša.

Největší procento pozemků vlastní Asental v obci Doubrava, jde o necelou třetinu obce (30 procent). Starostka Jiřina Ferenčíková (Naše Doubrava) se ale nechtěla k situaci blíže vyjadřovat a nabídku rozhovoru odmítla.

Privatizace OKD

A jak se vlastně původně státní pozemky dostaly do rukou miliardáře Zdeňka Bakaly a jeho skupiny firem Asental Group? Stojí za tím dodnes diskutovaná privatizace podniku Ostravsko-karvinské doly (OKD).

Ještě v na konci osmdesátých let minulého století v něm pracovalo na sto tisíc lidí. Po pádu komunismu se OKD přeměnilo na akciovou společnost, jejímž majoritním vlastníkem byl stát. Od té chvíle měly na další vývoj v těžební společnosti vliv dvě zásadní věci – snaha státu nenechat OKD padnout kvůli jeho horšící se ekonomické situaci a zároveň tlak na rychlý útlum těžby.

Během devadesátých let podnik postupně zavřel čtrnáct dobývacích prostor na území o velikosti 180 kilometrů čtverečních, což je asi polovina rozlohy současného okresu Karviná.

Rok 1996 pak znamenal pro OKD velkou změnu. Akcionáři se sešli na valné hromadě a odhlasovali vyřazení tisíců kusů státních akcií z oběhu, čímž stát přišel o své dominantní postavení ve společnosti. Zůstal mu pouze 46procentní podíl a rázem se tak stal menšinovým vlastníkem.

Jak k tomu mohlo dojít? Podle závěrečné zprávy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD se tak stát rozhodl učinit kvůli tlaku minoritních akcionářů, kteří se obávali, že v důsledku útlumu těžby ztratí jejich podíl ve společnosti hodnotu. Přestože však stát přišel o dominantní postavení, měl v té době stále ještě vliv na strategická rozhodnutí OKD.

V roce 1998 do OKD vstupuje firma Karbon Invest, kterou vedli podnikatelé Viktor Koláček, Petr Otava a Jan Przybyla. Všechny tři jako hlavní představitele firmy o pět let později začala trestně stíhat policie, která je vinila z tunelování OKD. Měli zajišťovat výhody pro svou firmu na úkor tehdy ještě polostátní těžební společnosti.

I přesto však vláda rozhodla v roce 2004 o prodeji svého podílu v podniku OKD právě společnosti Karbon Invest, která už v té době byla jeho většinovým vlastníkem.

„Tím, že se stát rozhodl nabídnout odkup jediné firmě, Karbon Investu, připravil se o možnost nechat zájemce soutěžit ve veřejné soutěži a získat tak více cenových nabídek, které by mohly hodnotu OKD zvýšit,“ říká Vladimír Kulil, ředitel Ústavu oceňování majetku Vysoké školy báňské, který je zároveň místopředsedou Komory soudních znalců.

„Je pravděpodobné, že kdyby se udělala soutěž, tak by se přihlásilo asi více zájemců. A ta cena by pravděpodobně mohla být vyšší. Proč tomu tak nebylo, nevím,“ říká Kulil.

Rozklikněte si časovou osu shrnující privatizaci ostravsko-karvinských dolů:

Vláda spoléhala zejména na posudek, který vypracoval znalec Rudolf Doucha, jenž měl za úkol majetek firmy ocenit. Právě tento dokument už v době privatizace vyvolával značné rozpaky a pochybnosti.

Prvním problémem bylo to, že znalec ohodnotil pouze majetek mateřské firmy OKD, a. s., a ignoroval její dceřiné firmy – tím nezapočítal majetek dalších více než dvou desítek společností.

Kromě často zmiňovaných 44 tisíc bytů, které sice byly v posudku ohodnoceny, ale ne „cenou v místě a čase obvyklou“, do něj Doucha vůbec nezahrnul majetky OKD v Kladně, rekreační objekty na Slovensku nebo právě veškeré pozemky na severní Moravě. Všechny tyto majetky tedy přešly na nového majitele, aniž by jejich hodnota byla do konečné ceny započítána.

V roce 2004 připravovala prodej minoritního státního podílu v OKD vláda Vladimíra Špidly (ČSSD). Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun v květnu 2004 odmítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který upozorňoval na nízkou prodejní cenu.

Když pak v září nový kabinet Stanislava Grosse (ČSSD) prodej státního podílu OKD schválil za 4,1 miliardy korun, úřad už nic nenamítal. Dva měsíce na to kupuje čerstvého vlastníka OKD – Karbon Invest – podnikatel Zdeněk Bakala. Čímž získává všechny dnes držené majetky.

V roce 2006 zaniká původní společnost OKD, oddělují se od ní veškeré vedlejší aktivity – například bytový fond, doprava a pozemky. Ty přecházejí pod nově vznikající firmy, jako třeba RPG byty, železniční společnost AWT nebo realitní firmu RPG Land, ze které se stala v roce 2014 firma Asental Land ze skupiny Asental Group, která dodnes tyto pozemky drží.

Tomáš Pika, Klára Filipová a Jan Cibulka

Související témata: pozemek, OKD, Zdeněk Bakala, těžba, privatizace, Moravskoslezský kraj, Karbon Invest, Vladimír Špidla, Asental Group, Karviná, Tady je Bakalovo, Datová žurnalistika