Den s kandidátem: Za řešení ekonomické krize by ode mě Fiala dostal čtyřku, říká Zima
„Je třeba, aby Česko vedl člověk, který je zvyklý lidí spojovat,„ řekl ve vysíláni Radiožurnálu kandidát na prezidenta Tomáš Zima. Bývalý rektor Univerzity Karlovy nyní působí jako přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky na 1. lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnici Praha. „Na válce na Ukrajině mě nejvíc mrzí, že tam umírají nevinní lidé. Každá válka ale musí skončit jednáním,“ tvrdí.
Setkali jsme se na 1. lékařské fakultě, kde Tomáš Zima působí jako přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky. Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky je jedním z největších ústavu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Tomáš Zima předtím působil jako rektor Univerzity Karlovy a teď kandiduje na prezidenta České republiky. Ráno u vás v ústavu jste na mě autenticky působil jako člověk, který je tam doma, důvěrně to tam zná. To mi řekněte, proč chcete odtamtud na Hrad?
Tak člověk ten ústav důvěrně zná, protože na ně poprvé vstoupil v roce 1985 coby student druhého ročníku. Předmět biochemie se učí ve druhém ročníku. Tak byl jsem na univerzitě, byl jsem rektorem, takže jsem na fakultu docházel sporadicky. Na druhou stranu jsem zvyklý pomáhat lidem, předávat zkušenosti a vést instituci. Univerzita Karlova je instituce o 60 000 lidech a s rozpočtem 13 miliard, takže jako docela velké okresní město.
Poslechněte si celý rozhovor Jana Pokorného s prezidentským kandidátem Tomášem Zimou
Vidím tady velmi rozdělenou společnost, která je polarizována politiky, politickými stranami a hnutími. Myslím, že je třeba, aby naší zemi vedl člověk, který je zvyklý dávat lidi dohromady, protože na univerzitě jsou lidé různých zaměření, teologové, lékaři, právníci, učitelé, ekonomové, tedy různé světy, které musíte nějak zharmonizovat.
Vy sám říkáte, že Česko potřebuje prezidenta, který konečně republiku nerozděluje. Oni ji rozdělovali všichni tři, nebo jenom, někteří z polistopadových prezidentů?
Řekl bych, že někteří z nich, někdy více, někdy méně. Prezident Havel určitě spojoval s ideály sametové revoluce, navracení České republiky zpět do lůna demokratických zemí. Jsme vlastně v předvečer připomenutí si jeho odchodu. Václav Klaus a Miloš Zeman byli představitelé dvou tehdy nejsilnějších politických stran, ODS a Sociální demokracie. To vždycky vyvolává určitý názorový střet jejich vnímáním světa.
Který třeba zahladí na čas něco takového jako opoziční smlouva.
Přesně tak. Ano.
Vy jste vzpomněl výročí Václava Havla, ale v pátek je jedno významné výročí pro Česko. Víte jaké?
Tak abych vám pravdu řekl, tak si to neuvědomuji.
30 let od…
Ano. 30 let od schválení Ústavy. Je na to v pátek konference. Ve čtvrtek bylo připomenutí v Národním muzeu. Prvního ledna si budeme připomínat 30 let České republiky.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Bývalý rektor Zima je málo známý. A není jasné, čí je přesně kandidát
Číst článek
Chtěl jsem vám trochu vrátit to zkoušení, protože když jsme spolu navštívili v Třemošnici firmu DAKO, tak jste nás tam zkoušel, kdy je Den české státnosti a kdo byl první český král… Tak ale svým způsobem, řekl bych, že jsme oba obstáli. Co byste musel, pane profesore, za necelý měsíc, který zbývá do prvního kola prezidentské volby udělat, abyste postoupil do kola druhého?
Já bych řekl, že kampaň je teď velmi intenzivní, setkávání s lidmi od Ostravy po Ústí nad Labem až jižní Čechy. Je to samozřejmě i prostor v médiích, veřejnoprávních i soukromých. Musím říci, že denně mám dva až čtyři rozhovory nebo vystoupení a setkávání s lidmi, je to velmi intenzivní. Lidé, pokud vím z průzkumů, a to je třeba říci, zhruba polovina lidí v Česku není rozhodnuta, koho bude volit, řeší otázku ekonomické krize, inflace.
Když jsem sem jel a v autě jsem poslouchal rozhovor, tak data ukazují, že lidé šetří na nákupech potravin, ale i na nákupech dárků, že se to projevuje a řeší to významná část lidí u nás. Více než polovina. Budou rozhodovat dva týdny po Vánocích, jak se lidé budou prezentovat. Je to i otázka prostředků a peněz, kolik kdo do mediální kampaně dá, nebo kolik má sponzorů a podporovatelů.
Co je hlavním sdělením vaší prezidentské kampaně? Já jsem viděl plakát s vámi, kde je napsáno MUDr. Tomáš Zima, prezident s vizí. To je hlavní myšlenka?
Hlavní myšlenky jsou dvě. Jedna je možná velmi prostá, ale o to podstatnější. Věřím, že zdravý rozum zvítězí, a že budeme používat více zdravého rozumu než ideologií. Druhá věc, co si přeji, je země bez extrémů. Každý extrém nevede k ničemu dobrému, ať je jakýkoliv a v čemkoliv.
To vidíme i na Gaussově křivce, extrémy jsou na jedné straně třeba pozitivní, na druhé negativní, ale jsou to extrémy. Takže bez extrémů v klidu dávat lidi dohromady. A to, co chybí v Česku, je, vize do budoucnosti, na které musí být shoda politických stran, které vládnou, ale i těch, které jsou v opozici. Pokud shoda na základních principech nebude, tak je to jako kyvadlo. Jedni něco schválí, za čtyři roky se to zruší, pak to zase další schválí a podobně.
Kandidát na prezidenta Zima: bývalý rektor Univerzity Karlovy a šéf lékařského konzilia hlavy státu
Číst článek
To mi řekněte, jak může prezident republiky ovlivnit vítězství zdravého rozumu?
Svým chováním, vystupováním, ale také jednáním s představiteli vlády, parlamentu, měst, obcí, krajů a dát je k takovému kulatému stolu, jako je tady ve studiu, a diskutovat napřímo. Já rád diskutuji věci napřímo. Řada lidí z médií ví, že rozhovory si rád domlouvám napřímo.
To mě zaujalo, že když jsme vás v pátek doprovázeli coby prezidentského kandidáta, tak na rozdíl od většiny předchozích, s vámi nebyl nikdo. Vy jste jel sám.
Já většinou jezdím s kolegou nebo kolegyní. Dneska sněžilo, tak kolega, který měl se mnou jet, jel se synkem lyžovat, takže jsem si řídil sám. Většinou jezdíme ve dvou.
Jak vypadá váš volební tým?
Hlavní kmenový je pětičlenný, u většiny z nich to není na celý den. Samozřejmě teď se to zintenzivňuje zejména v rámci mediálních výstupů. Pak je to řada asi 50 lidí, kteří mi radí nebo pomáhají a vím, v jaké oblasti se na koho můžu obrátit. Když se na své přátele a kamarády obrátím, tak dostanu kvalifikovanou odpověď na různé otázky. Třeba na otázku problematiky olova ve zbraních nebo na otázku některých trendů v různých druzích průmyslu a podobně.
Otázka směřuje spíš k střelám, nábojnicím nebo kulkám?
Teď se debatuje o tom, že olovo se uvolňuje a je toxické. Také je to otázka rtuti, která v některých případech může sloužit jako plomba a je velmi levná i efektivní. Já sám mám asi 20 let a plombu z amalgámu a drží mi, já jsem za to rád. Ale bylo to zrušeno, protože v případě kremací se rtuť uvolňuje do ovzduší. Je to trošku takové iluzorní
Vy máte vedle ústavu i stomatologii, tak máte kam jít. Jako kandidát na prezidenta republiky víte, že musíte odpovídat i na otázky, které vám nejsou příjemné. Už máte dostatečně nacvičenou odpověď na otázku, jak zpětně vnímáte vaše členství v KSČ?
To se mě ptají už mnoho let, i když jsem kandidoval. Já jsem nikdy nezakrýval, na rozdíl od některých, to, že jsem byl členem strany. Také vyjádření kolegů ze stávkového výboru na seznamu bylo to, že jsem nikdy nezneužíval funkce, nepovyšoval jsem se, nebo nezneužíval postavení.
V listopadu 1989 jsem podepisoval za SSM (Socialistický svaz mládeže pozn. red.) žádost o demonstraci, aby byla povolená. Moje vizitka chování a jednání je ta, že tam, kde jsem byl členem strany, to znamená fakulta, nemocnice, tam mě dvakrát zvolili děkanem. Akademické prostředí na Univerzitě Karlově prověřovalo mé chování, jednání, znalosti a dovednosti a byl jsem dvakrát zvolen rektorem této univerzity.
Kdo chce být váš prezident? Přehled devíti kandidátů, kteří se utkají v boji o Pražský hrad
Číst článek
Další asi z méně příjemných otázek je, jak to máte vlastně s Čínou? Jel byste tam jako prezident na návštěvu?
Tak určitě by to asi nebyla první cesta, ale jedna z možných cest. Pokud by přišlo pozvání na nějakou akci, tak bych tam jel. Jezdí tam prezidenti a premiéři mnohokrát a velmi frekventovaně. Já si myslím, že vztahy musí být vyvážené a normální a standardní. Čína patří k velmocem. Je to otázka pozvání a diplomatických jednání.
Jezdí tam všichni představitelé evropských zemí mnohokrát. Co se týká česko-čínského centra, zájem státu byl rozvíjet spolupráci s Čínou. Na matematicko-fyzikální fakultě a CERNu jsou společné projekty. Samozřejmě musíme chránit naše know-how v určitých oblastech, což chráníme. Česko-čínské centrum bylo centrem, aby monitorovalo činnost a spolupráci.
V radě centra seděla třeba i paní profesorka Lomová, byl to poradní sbor rektora, který byl zřízen. Byly problémy, kdy jeden kolega organizoval konference a trošku dělal takovou malou domů, tak jsme to zrušili a rozpustili, ale žádné investice nebo nějaké věci tam nebyly. A pokud byly vědecké projekty, bylo samozřejmě hleděno na to, aby nedošlo k nějakému zneužití.
Také je třeba říci, že jsou v Čechách univerzity nebo vysoké školy, které mají Konfuciův institut, což je vlastně politický nástroj. Ten na Karlově univerzitě nikdy nebyl a také jsem ho odmítal vždy.
Prezidenští kandidáti sází na kontakt s voliči, rozhodnou debaty, myslí si političtí komentátoři
Číst článek
Má podle vás válka na Ukrajině nějaké dobré řešení?
To je zajímavá otázka. To, co mě na tom nejvíce mrzí, je, že tam umírají nevinní a bezbranní lidé, a je tam řada lidských tragédií. Teď bude zima a infrastruktura na Ukrajině je v dezolátním stavu a stále ničena. Tady je to určitý apel na klíčové mocnosti jako Francie, Německo, Spojené státy, Anglie k jednání. Každý válečný konflikt končí jednáním.
Já vím, že když někdo řekne „Pojďme jednat,“ tak je za to nálepkován jako příznivec kohokoliv. Ale je třeba si uvědomit, že války většinou končí jednáním a budou to jistě velmi náročná diplomatická jednání, která věřím, že k povedou k ukončení války.
Je třeba říct, že tady jsme selhali my, protože v roce 2014 byl anektován Krym, v Doněcké a Luhanské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. My jsme se na to osm let dívali, jako když se nechumelí, dnes se chumelí a nejen na Ukrajině, ale i u nás. Takže jsme promarnili osm let času na řešení potencionálního konfliktu, který bohužel v únoru letošního roku vypukl.
Kdyby jsou chyby. A slovem kdyby by neměla začínat žádná otázka ani na kandidáta na prezidenta. Ale kdybyste v té době byl prezidentem…
Určitě bych apeloval na fórech tomu adekvátních, to znamená jednání představitelů Evropské unie nebo Severoatlantické aliance, abychom na tento konflikt nezapomínali, že je blízko našich hranic. Slovensko je nějakých 300 kilometrů vzdušnou čarou, protože každé riziko se může samozřejmě vždycky převalit do něčeho horšího. Takže apel jednání a diskutování, Ukrajiny, Ruska a Severoatlantické aliance nebo Evropské unie, o tom, jak vyřešit problematickou situaci, která tam osm let byla.
Představte si, že jste zvolený prezidentem ČR, setkáte se jako s jedním z prvních s předsedou vlády České republiky, což pravděpodobně i na jaře bude Petr Fiala, který stojí v čele vlády. Pochválil byste ho za postoj vlády k Ukrajině?
Já bych ho pochválil za jednotný postoj. I za to, co vláda ne úplně dobře komunikuje, tedy otázka českého předsednictví v Evropské unii. Za co bych ho určitě nepochválil, to by byla taková čtyřka, je řešení ekonomické krize a inflace, kde vláda zaspala.
A energetické situace?
Za to by dostal čtyřku a pětku.
Co byste mu řekl?
Mělo se postupovat zaprvé rychleji, tedy na jaře. Jako to činilo třeba Portugalsko, Španělsko, Německo, ale třeba, i když včera podala slovenská vláda demisi a dnes i prezidentka Čaputová ji přijala, tak tam byla uzavřena dohoda o zastropování cen mezi ČEZ, ministerstvem hospodářství a financí.
Soudci správního soudu: Změňte prezidentský volební zákon. Ministerstvo není schopno kontrolovat podpisy
Číst článek
Tady vláda ještě o prázdninách říkala, že ceny nelze zastropovat, pak je v září zastropovala, ale uplynulo mnoho měsíců. Druhý paradox, kterému absolutně nerozumím je, jak může Česko zastropovat výš než Evropská unie v rozdílu jednoho dne. To znamená, buď o tom vůbec nevěděli, co se děje v unii, nebo tam byly nějaké divné lobbistické tlaky.
Pane profesore, pokud byste neuspěl v prezidentské volbě, jak byste naložil s hlasy, které pravděpodobně získáte?
Tak určitě bych se vyjádřil. Zažil jsem při různých volbách, netýkající se mé osoby, ale jiných voleb na univerzitě i na fakultě. Jestli si někdo myslí, že když osoba A řekne „Já nekandiduji nebo stahuji svoji kandidaturu ve prospěch osoby B,“, že lidé se ve 100 procentech přelévají, to je iluze, která možná v někom žije.
Určitě bych naznačil, koho budu volit nebo koho budu podporovat, ale to se uvidí. Polovina občanů není rozhodnuta. Uvidíme, jak další tři týdny uběhnou. 14. nebo 15. ledna se k tomu vyjádřím, ale teď je tam 9 otazníků.
Z dlouhodobějšího hlediska, uvažoval byste třeba v případě neúspěchu o tom, že byste zhodnotil energii, kterou jste vložil do prezidentské kandidatury, třeba v kandidaturu do zákonodárného sboru?
Určitě o tom mohu uvažovat, ale teď všechny síly a čas věnuji prezidentské kampani. Samozřejmě je to věc k úvaze a některé otázky naskakují. Ale třeba další volby, je to otázka dvou let do roku 2024 a to je ještě strašně daleko.
Nový prezident se možná bude muset poprat s takovým oříškem, pokud prezident Zeman udělá to, co naznačuje, že by mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu už teď, byť mandát Pavla Rychetského končí až za nějaký čas. Jak by nový prezident a kdybyste to byl vy, jak byste tento oříšek rozlouskl?
Rozlousknutí oříšku je jednoduché. Vím, že teď prezident Zeman navrhl nového ústavního soudce, nad kterým bych řekl, že předseda Ústavního soudu Rychetský zaplesal. Je to dobrý návrh. Já bych nejprve počkal, koho by prezident Zeman jmenoval. Určitě bych se setkal s panem předsedou Rychetským, kterého znám z řady akcí na univerzitě, kterých se účastnil na naší právnické fakultě.
Zeptal bych se samozřejmě představitelů justice, kdo to vlastně je a podle toho bych jednal. Pokud by to byl nějaký velmi problematický návrh nebo jmenování, tak bych samozřejmě diskutoval s ústavními právníky, jak tuto věc řešit a napravit. My ale nevíme, kdo to má být, takže uvidíme. Nějaká jména padají, ale než se tak stane, víme, jaké byly různé spekulace o jménu nového guvernéra České národní banky a pak to bylo úplně jinak.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Je třeba si dát pozor, aby kandidáta v kampani nezastiňovali členové rodiny
Číst článek
Když jsem se chystal na naše dnešní setkání, tak jsem si samozřejmě prohlédl i vaše sociální sítě. Tam mě zaujala některá hesla, respektive spíš některé slogany. Říkáte „U vaření a grilování si čistím hlavu,“. To sdělujete na sociálních sítích. Proč je dobré vědět, že kandidát na prezidenta rád vaří?
Lidé by o kandidátech na prezidenta měli vědět, co dělají ve volném čase. Já třeba rád chodím do přírody, za památkami, rád cestuji, mám rád zvířata, tak to by lidé měli vědět. A rád vařím. Nevařím moc sladké, spíš polévky, masa a podobně. Říkám, že to je taková aplikovaná chemie.
To popsal francouzský chemik, když se tvoří kůrčička na kuřeti nebo na buchtách, tak je to vlastně urychlená reakce, kdy reagují cukr s aminokyselinou a vytváří tu hnědou barvu. Je to neenzymatická reakce, ale když to pečete, tak to urychlíte. Když byste vzal jenom albumin, tedy základní bílkovinu a dal k tomu glukózu, tedy cukr do zkumavky a nic jiného, tak za rok vám ta zkumavka zhnědne. Musíte tam dát něco, aby to neshnilo. Když to dáte do trouby, tak vám to zhnědne třeba za hodinu. A když to přetáhnete, tak je to zase zuhelnatění.
Takže takto vaří biochemik.
Ale to je jenom na odlehčení. Ale je to relaxace pro přátele.
Díky vaší specializaci jste svého času býval zpravidla na konci roku vždy tázán na to, jak slavit příchod nového roku s co nejmenšími následky. Tak bych toho využil. Asi to nepatří do kandidátského programu, ale co je to kocovina?
Tak kocovina je de facto iontová disbalance. To znamená rozdíl mezi ionty, tedy látkami, jako je sůl a jiné v lidském těle. To proto, že alkohol je, řeknu to lidově, je močopudný, což řada lidí ví, že vypije dvě až tři piva a má žízeň. Takže doplňovat nealkoholické nápoje je první věc.
Druhá věc je, že člověk by neměl konzumovat třeba sladké alkoholické nápoje nebo sladkosti, protože cukr i alkohol jsou osmoticky aktivní, natahují do buňky vodu. A když se natáhne moc vody do mozkových buněk, tak hlava bolí.
A pak samozřejmě vždycky k alkoholu něco jíst. To znamená ideálně něco spíše tučnějšího, protože pak je alkohol déle v žaludku, už tam oxiduje a méně se dostane do krve. To dělá právě špek nebo sýr. Samozřejmě je třeba doplňovat i ionty. Proto se třeba dělá česnečka nebo guláš. Ionty močí ztrácíme. Ale člověk by měl pít tak, aby vlastně tyto mé rady moc nepotřeboval.
Děkuji za vysvětlení. Ještě se vrátím k vašim sloganům, které jsem hledal na sociálních sítích. Říkáte „Do Ústí nad Labem se vždy rád vracím,“. Proč mi to sděluje prezidentský kandidát?
Mám rád i tato místa, která jsou třeba pro řadu lidí neatraktivní. Někdy je to označováno jako vyloučená lokalita, nebo kraje, kde je vysoká nezaměstnanost. Já do tohoto kraje jezdím 35 let. Máme chalupu osm kilometrů od Ústí v Knínicích, takže znám ta místa z doby před 40 lety, kdy jet kolem chemičky v Lovosicích znamenalo vidět sedm různých barev z komínů. Když byly mlhy, tak byl cítit plyn v ovzduší.
Teď je ten kraj úplně jiný a rozvíjející se. Má samozřejmě stigma, ale je tam řada krásných míst, jak přírody, tak památek. Česko-saské Švýcarsko, i když tam byly teď požáry, ale i jiná místa, takže já tam vždycky rád jezdím. Jezdím tam za kolegy do nemocnice i za přáteli. Je krásný pohled třeba z Větruše na údolí Labe. V minulosti tam byla třeba sázena vinná réva. Nejen tedy ve Velkých Žernosekách, kde jsou kvalitní bílé odrůdy.
Kdybyste měl jednou větou za něco poděkovat dosavadnímu prezidentu Miloši Zemanovi, za co by to bylo?
Já bych mu poděkoval za to, že velmi komunikoval s lidmi, samozřejmě teď už méně. A také za jeho, bych řekl, velmi jasný a zřetelný postoj k Izraeli.
