Den s kandidátem: ‚Mužská přesilovka ve volbách mi nevadí, na debaty se zoceluji,‘ říká Rohanová
Denisa Rohanová je prezidentkou České asociace povinných. Ministerstvo vnitra jí umožnilo prezidentskou kandidaturu - předložila podpisy 20 poslanců, ale ještě v minulém volebním období a před vyhlášením termínu volby. Někteří ústavní právníci to považují za problematické. Denisa Rohanová je po právních konzultacích toho názoru, že to není v rozporu se zákonem a v kampani za zvolení pokračuje. Byla hostem 20 minut Radiožurnálu speciál.
Dnes máme 12. prosince. Jsou dvě možnosti: buďto za tři dny slyšíte, že Nejvyšší správní soud shledá, že vše je v souladu se zákonem, nebo že není. Jak to ovlivní podobu vaší kampaně?
Ovlivní ji to velmi výrazně, protože v tuto chvíli se svým způsobem držíme vzadu a čekáme na to rozhodnutí, ale jsme naprosto připraveni ve chvíli, kdy řeknou „ano“, a já věřím tomu, že řeknou „ano“, vystřelit dopředu.
Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného s prezidentskou kandidátkou Denisou Rohanovou
Očekáváte, že poté vám na transparentním volebním účtu přibude ještě víc peněz?
Samozřejmě, sami si asi umíte představit, jaké je nejistota lidí, pokud neví, jaké to rozhodnutí soudu bude. Můžete vysvětlovat horem dolem, že bude takové, jaké říkám, ale pochopitelně si chtějí počkat na to rozhodnutí.
Když jsem částečně sledoval váš dnešní den s kandidátkou, tak jsem neměl pocit, že máte ruce složené v klíně a nic neděláte.
To vůbec ne. To bych byla blázen, abych složil ruce do klína a nic nedělala. Naopak, já jsem přesvědčena o tom, že ve čtvrtek to nebude vůbec stopka, ale bude to startovní výstřel.
Co uděláte, pokud vám tento předpoklad nevyjde? Pokud soud návrhu na zrušení vaší registrace vyhoví?
Podám ústavní stížnost. To říkám otevřeně, protože jsem plně přesvědčena o tom, že právo tady stojí na mé straně.
Myslíte, že by podání ústavní stížnosti za určité konstelace mohlo problematizovat termín prezidentské volby?
Vůbec nepředpokládám, že by Ústavní soud nějakým způsobem otálel. Už z jednoho prostého důvodu - jestliže mě senátoři napadají kvůli tomu, že jsem měla neurčité datum volby, tak pak by ostatní kandidáti měli problém s tím, že tam měli to určité a myslím si, že k tomu by Ústavní soud nechtěl dojít.
Četl jsem úvahu jednoho z ústavních právníků, že problémem by tam nakonec mohla být ta lhůta, po které trvá volební období. Vy jste to podala 21. října a volební období trvá čtyři roky. A takto by to podle jeho výkladu bylo čtyři roky a jeden den.
Nejdřív by si tento ústavní právník měl asi zjistit, kdy jsem to opravdu podala. Já jsem to podala 20. října. Takže to přesně odpovídá tomu čtyřletému období.
Už jsem říkal, že jste prezidentkou České asociace povinných. Kdo to jsou povinní?
Povinní jsou lidé, kteří se ocitli v exekučních řízeních jako dlužníci. To jsou právnickou terminologií povinní.
Nastartování Česka znamená změnu ve vzdělávání a lepší digitalizaci státu, říká Nerudová
Číst článek
Když se angažujete v pomoci lidem v exekuci, jak se díváte třeba na nedávno skončené milostivé léto II?
Já se obávám, že ani milostivé léto I, ani milostivé léto II nám v současné chvíli vůbec nepomohlo.
Ani trochu?
V těch dvou procentech asi ano, ale myslím si, že to v tuto chvíli není chyba vlády nebo parlamentu, ale je to chyba ekonomické situace a načasování. Protože vlastně milostivé léto probíhalo v měsících září, říjen a listopad, kdy již lidé věděli, jakým způsobem půjdou energie nahoru.
A milostivé léto je o tom, že musíte uhradit jistinu dluhu v průběhu této doby a ti lidé na to skutečně nemají.
Exekuce jsou velké téma. Zabývají se jím různí odborníci. Daniel Hůle z Člověka v tísni, Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Jste s nimi v nějakém kontaktu?
Nejsme spolu v kontaktu. My jsme naposledy s těmito organizacemi byli v kontaktu vlastně při loňském tornádu na Moravě, kdy jsme všichni společně řešili tu problematiku.
Jak by stát měl dlužníkům v budoucnosti účinněji pomáhat?
Já si myslím, že je velmi důležité, abychom to milostivé léto zkusili vztáhnout třeba na starší dluhy. Ať ti lidé mají možnost zaplatit pouze dluh a neplatí k němu to příslušenství. Ale samozřejmě by nesmělo trvat pouze tři měsíce, protože většina lidí za tři měsíce není schopna ten dluh uhradit.
V jakém vztahu je Česká asociace povinných k Exekutorské komoře?
Je to přesná protiváha. To znamená, že my se snažíme kroky Exekutorské komory sledovat, jako oni sdružují exekutory, my sdružujeme dlužníky, a snažíme se nějakým způsobem regulovat právní úpravu toho exekučního řádu.
Takže jste spíš takoví protivníci?
Nepřátelé ne, to vůbec ne. Je spousta věcí v minulosti, na kterých jsme se s Exekutorskou komorou shodli, které by podle našeho názoru i jejich názoru byly třeba velmi prospěšné.
Vy sama ten „prožitek z exekuce“ máte. Došlo k tomu, že váš bývalý manžel, když podnikal, měl nějaký dluh směrem k zdravotní pojišťovně.
Bylo to pouze penále.
… které potom narostlo do vysoké částky.
Ne, ne, ne. Ono je to celé mnohem složitější. Ale to bychom si tady dlouho povídali.
Museli jsme Rohanovou registrovat, napsalo vnitro soudu. ‚Je to nezákonné,‘ trvají na svém senátoři
Číst článek
Mě spíš zajímá ten pocit, že do toho člověk spadne velmi rychle.
Ano, a vůbec do toho nemusíte spadnout vlastní vinou. Protože prvopočátek těchto dluhů byl v roce 2009, kdy manžel podnikal ve stavebnictví, a zkrachovaly dvě velké firmy. A pak už se to pouze nabalovalo, platilo. A pak tam přišly další komplikace a nakonec z 26 tisíc dluhu je tady přes milion.
Vy sama jste zaznamenala tu situaci exekuční i při kandidatuře na prezidentku, kdy vám zablokoval exekutor částku přes 1 milion korun na vašem na transparentním volebním účtu. Jak jste dosáhla toho, že vám to odblokovali?
Tak ono je to velmi jednoduché. Prezidentský účet je na vaše rodné číslo, takže ve chvíli, kdy exekutor podává do banky součinnost, mu banka mu sdělí, že tam máte otevřený účet.
Vy mu pak musíte sdělit, že to není váš soukromý účet, ale že se jedná o transparentní prezidentský účet. A my jsme v tomto směru požádali i o stanovisko Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a ten nám vydal své stanovisko, potvrzující to, co říkám celou dobu, tedy že prostředky na transparentním účtu nejsou prostředky kandidáta.
Když se nestane nic dramatického, do kdy si myslíte, že budete ještě muset mít tyto závazky?
Když se nestane nic dramatického, tak by mě to samotnou zajímalo. Vzhledem k tomu, že já pracuji jako OSVČ a není to tak, že by mi pravidelně strhávali ze mzdy třeba deset tisíc korun, jako kdybych byla někde zaměstnaná, se to hodně odvíjí od mého měsíčního výdělku.
Dovedete si představit, že byste byla zvolena hlavou státu a měla stále exekuci na sobě?
To by bylo krásné. Ona by vlastně za tři měsíce zmizela, protože z toho prezidentského platu bych to zaplatila a pak bych mohla plat věnovat někam jinam než exekutorům.
Vyvolat v lidech pocit důležitosti
Co je vaší nejniternější motivací k tomu, že kandidujete na prezidentku?
Tou úplně největší motivací je to tady změnit. Já bych si moc přála probudit v lidech úžasný pocit z toho, v jaké zemi žijeme, solidaritu a sounáležitost, abychom se vrátili do těch krásných chvil devětaosmdesátého roku, který já jsem jako dítě skoro nezaznamenala, ale i do chvil Nagana, když jsme všichni byli hrdí na to, že jsme Češi, všichni jsme tady táhli za jeden provaz a stáli jsme doma u televize anebo na Staromáku.
Může při vší úctě jedna prezidentka nahradit takovou vlnu emocí, kterou způsobí změna režimu, revoluce? Anebo olympijské hry v Naganu?
Já si myslím, že může.
Jak se to dělá?
Třeba tak, že se člověk pokusí v lidech vyvolat pocit, že oni jsou ti důležití, že prezident tady není proto, aby byl jenom prezidentem na Hradě, ale tady pro ně. Vždyť je to jejich hlas. A já si myslím, že to je to, co nám tady chybí. Ten pocit, že prezident je hlasem lidu.
Je hlasem lidu, protože je přímo volený.
Přesně tak, je hlasem všech.
Vnitro jednalo absurdně, tvrdí podporovatelé Hilšera. Podle nich je registrace Rohanové nezákonná
Číst článek
Vy říkáte v rozhovorech, že byste chtěla být prezidentkou všech, že nerozlišujete na východ a západ, ale taky na sever a na jih, na muže a ženy a mladé a staré. Je vůbec možné být prezidentem všech? Protože to říkají všichni, nikdo neřekne „já chci být prezidentem jenom pravicově orientovaných“.
Bude hodně záležet na voličích, protože tím, jak máme dneska roztříštěné názory mezi lidmi, tak si myslím, že člověk, který vyhraje volby, bude buď jakousi volbou proti, anebo opravdu bude prezidentem všech lidí.
Prezident, který by měl spojovat, by měl vědět, kudy vede ta možná nebo jsoucí dělící linie. Kde ji vidíte mezi lidmi v České republice, jsou to jen bohatí a chudí, staří a mladí?
Bohužel ne. Já se obávám, že jediné linie za poslední roky vedou mezi odpůrci očkování a příznivci očkování, odpůrci invaze na Ukrajinu a příznivci invaze na Ukrajinu. Vůbec si nemyslím, že vedou věkovým spektrem a podobně.
Ale to jsou potom linie, které se dají snadno anebo o to obtížněji překonat?
Možná o to obtížněji, protože je potřeba vyslechnout všechny strany a je potřeba o těch problémech opravdu otevřít tu obrovskou diskusi, dát možnost vyjádření názoru všem těm stranám a snažit se najít i mezi nimi ten kompromis. A toto podle mě chybí.
Vy, když mluvíte o příznivcích či odpůrcích očkování, se přikláníte na jednu či druhou stranu?
Já se nepřikláním ani na jednu. Já celou dobu říkám ano, já osobně jsem očkovaná, mám nemocné rodiče, mám dvě očkování. Nicméně nikdy bych nestála za tím, aby očkování bylo povinné. Myslím si, že je to věc, která je na svobodné vůli každého člověka.
Rozhodující bude leden
Když se podíváme na momentálně relevantní volební modely, tak vám moc šancí nedávají. Sledujete to?
Přiznám se, sleduji to zpovzdálí. Vy novináři to vždycky někde připomenete, jak ty průzkumy vypadají. Ale já si skutečně myslím, že rozhodující bude leden, to je první věc. Druhá věc, nevěřím žádnému průzkumu, který jsem si nezfalšoval sám, jak říkal pan Churchill. A podívejme se na to, jak vypadaly průzkumy před posledními volbami.
Musím říct, že odpovídáte téměř stejně jako všichni touto otázkou oslovení kandidáti. Proč má být rozhodující leden? Protože to už bude finále té kampaně?
Ano, a já si myslím, že teprve společné debaty kandidátů budou moct lidem ukázat tu názorovou rozdílnost, a že až v tu chvíli si lidé vyberou.
Podívám-li se na to teď, lidé jsou otráveni z ekonomické situace, jsou otráveni z politické situace, těší se na Vánoce, chtějí si užít klid a rodinnou pohodu, těší se na dárky, byť letos to s nimi asi ve spoustě případů nebude tak veselé. A proto si myslím, že rozhodující bude až leden.
Už jste se začala připravovat na závěrečné debaty s ostatními kandidáty?
Připravujeme se na ně, myslím úplně všichni bez rozdílu.
Sledoval jsem vás dnes v práci, i při kandidatuře se snažíte každý den alespoň jednomu člověku pomoct, pokud se dostává nebo by se mohl dostat do finančních problémů. Dnes byl za vámi muž, který by chtěl splátkový kalendář pro dluh. Povedlo se?
Přiznám se, nepovedlo se nám dovolat, takže doufám, že to zvládneme.
A zítra také někdo přijde?
Zítra by bohužel měla přijít jedna slečna, je to velmi drastické. Je to samoživitelka a vzhledem ke zvyšujícím se cenám energií, potravin a všeho, dala dvě děti na dočasnou dobu do Klokánku. Aby byly v teple, aby měly co jíst. Takže se pokusíme řešit její situaci.
A přitom se tedy za svým týmem připravujete na debaty. Jak to vypadá? To tam máte figuranty? Někdo vám dělá Babiše, někdo generála Pavla?
Ne, ne, ne. Vypadá to tak, že můj tým má analýzy názorů jednotlivých protikandidátů a využívají těch nejošklivějších otázek a narážek, aby mě v tomto směru zocelili.
Chce být prezidentkou, čelí ale exekuci a má prázdný účet. ‚Slíbení sponzoři se brzy objeví,‘ říká Rohanová
Číst článek
Které třeba?
Třeba otázky, které nemusí být příjemné. Narážky typu, že všichni kandidáti mají vzorné rodiny, ukazují je a podobně.. Já jsem jediná rozvedená.
Kdybyste se stala prezidentkou, jak by vypadal váš tým na Hradě? Ptáme se všech kandidátů. Budete odpovídat stejně jako oni, že je na to moc brzy?
Není to o tom, že je na to moc brzo. Jestliže někdo nemá představu, jak bude vypadat jeho tým, tak si myslím, že už je skoro pozdě. Já představu mám, jen nechci ty konkrétní lidi jmenovat.
Já jsem nemyslel, že je příliš brzy na to mít ten tým, ale příliš brzy na to ho uveřejnit.
Ano, to je.
A ty důvody jsou podobné jako u ostatních kandidátů, smím-li se zeptat, tedy že ti lidé mají ještě svoje povolání, možná by jim to mohlo komplikovat život?
Spíš bych nechtěla, aby, a teď to řeknu úplně ošklivě, někdo ty lidi začali již předem vláčet bahnem a vytahovat na ně věci, pokud by tam vůbec co bylo. Já si nejsem vědoma, že by kdokoliv těch lidí, měl nějakou špatnou minulost.
Ženskost do politiky
Kam byste jela na případnou první zahraniční cestu?
Já bych neporušila tradici, samozřejmě by to bylo Slovensko.
Když se podíváte na slovenskou prezidentku a vedle toho na sebe, vidíte nějaké styčné body?
Jediný. Zuzana Čaputová byla dříve jakousi aktivistkou dřív a snažila se pomáhat lidem. To je asi náš jediný styčný bod. Myslím si, že žádný jiný neexistuje.
V tom dnes devítičlenném prezidentském pelotonu jsou dvě ženy. Sbližuje vás to nějak neformálně? Je proti vám přesilovka sedmi chlapů.
V žádném případě. Mně nikdy nevadil mužský kolektiv, přiznávám, jsem na něj poměrně zvyklá, takže to není o tom, že by mě to s někým sbližovalo.
Takže s druhou s ženskou kandidátkou žádné styčné body nevidíte, nebo spíše naopak?
Nevidím je. Já si myslím, že jsme každá z jiného prostředí, každá hájíme jiné zájmy a asi budeme mít každá úplně odlišné spektrum těch voličů.
Co říkáte na názory těch voličů, kteří říkají „budeme tentokrát opravdu už volit ženu, protože ženu prezidentkou jsme ještě neměli?“
Já jim gratuluji. Výběr není až tak velký.
Vy říkáte v rozhovorech, že chcete vnést do politiky ženskost, co si pod tím mám představit?
Představte si pod tím takový ten pocit toho, když přijdete domů, tam zlobí děti, vy na ně křičíte a přijde vaše žena a snaží se celou situaci uklidnit, abyste se v klidu mohli společně navečeřet. Takže v tom vidím já hlavně ten ženský prvek.
Rohanová využila mezery a může zabojovat o Hrad. ‚Já bych ji neakceptoval,‘ říká ústavní právník Wintr
Číst článek
Když o tom přestaneme mluvit s úsměvem, tak dnes vyšla zpráva, že platy mužů a žen v České republice se liší nejen při porovnání průměrného ročního výdělku, kde muži berou o 24 % víc než ženy, ale také při porovnání výdělku na stejné pozici, kde jsou platy mužů vyšší o 12 %. To zjistila mezinárodní studie. Může, a chtěla by, prezidentka Denisa Rohanová v tomto něco dělat?
Určitě bych chtěla, zrovna dnes jsme se o tom bavili s jedním magazínem ráno, protože si myslím, že když je žena schopná vykonávat stejnou funkci jako muž, tak si zaslouží stejné ohodnocení.
Je jedno, jestli tu práci vykonává žena, nebo muž. Odměna by měla být stejná.
Když se podíváme na ty kompetence, které má podle ústavy hlava státu, tak jmenuje členy bankovní rady guvernér centrální banky a taky předsedu Ústavního soudu. Nevím, jestli jste včera poslouchala rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem v našem vysílání odpoledne, ale on nepřímo potvrdil, že uvažuje o jmenování nového šéfa Ústavního soudu.
Argumentuje, že jediným omezením v ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy Ústavního soudu musí vybrat z ústavních soudců. Připouští i variantu, že by nástupce Pavla Rychetského vybral ještě před koncem prezidentských lednových voleb.
Jak byste s tím jako prezidentka naložila, že už tam máte předsedu Ústavního soudu od vašeho předchůdce?
Já si myslím, že Miloš Zeman snad k tomuto kroku nepřistoupí. Pokud by k němu přistoupil, tak by záleželo ve své podstatě na tom, koho by jmenoval a jak moc bychom se spolu shodli v té volbě.
To by pro mě bylo to nejklíčovější, pokud bych byla přesvědčena o tom, že ten člověk má kvality pro vedení Ústavního soudu, tak bych neměla v žádném případě důvod zpochybnit jeho rozhodnutí.
A v tom opačném případě, kdybyste si byla jistá, že ten člověk nemá podle vašeho názoru ty potřebné kvality?
Pak je situace úplně jiná.
Ale co může prezident v takovém případě dělat?
No, on toho nemůže udělat moc podle Ústavy.
My, když jsme vás dnes navštívili v kanceláři, tak jste s kolegy probírala odpovědi na ne úplně jednoduché otázky, které vám poslali naši kolegové z Deníku N týkající se války na Ukrajině. Já to zkusím jinak, co je podle vás pro Česko nejvážnější bezpečnostní hrozbou?
Nejvážnější bezpečnostní hrozbou pro nás podle mě zatím není válka na Ukrajině. V tuto chvíli nám zůstává vzdálená, je za hranicemi NATO, zatím.
Velkou primární hrozbou jsou spíše v tuto chvíli ty předpokládané uprchlické vlny z Afriky, jak o nich mluvil ministr vnitra, toho se obávám v tuto tu chvíli mnohem více, protože věřím tomu, že pokud by se válečný konflikt nějak rozšiřoval směrem k nám, tak vzhledem k členství NATO jsme schopni si svoji pozici uhájit.
Inu představme si, že Denisa Rohanová je prezidentkou a jede na nějaký summit, který se bude týkat migrace a imigrace. Jaké by reprezentovala stanovisko?
V žádném případě ne přijetí povinných kvót. To říkám úplně otevřeně. Jsem proti tomu a vždycky jsem proti tomu byla. Ano, máme pomáhat, ale ne na základě toho, že nám někdo nařídí, kolik lidí tady má být. Měli bychom se sami rozhodnout, komu ten azyl poskytneme, aby mezi námi žít mohl.
Česká republika vydatně pomáhá uprchlíkům z těžce zkoušené Ukrajiny. Měla by pomoct ještě víc?
Já si myslím, že pomáhá dostatečně a určitě bychom neměli zapomínat na naše lidi.
V jakém směru?
Třeba v tom, když vám volá maminka dvanáctiletého kluka, která žije tady v Praze, a říká víte, mě hrozně mrzí, že si nemůžu dovolit zaplatit ten kroužek dítěti, ale ty ukrajinské děti to mají zdarma. Proč je to takto? Proč nám vláda nepomůže?
