„V přeplněných halách je dvacet nebo více kuřat na jeden metr čtvereční. Dorůstají do nepřirozených rozměrů, lámou se jim nohy a vyklubují se jim z kloubů,“ popisuje aktivista.
Vláda zákaz vydala v reakci na dlouhodobé stížnosti výrobců z masného průmyslu, podle kterých bylo označování rostlinných výrobků jako třeba veganský steak matoucí pro spotřebitele.
Existuje mnoho typů kolagenů a záleží, jak jsou zpracovány, aby je lidské tělo dokázalo dobře přijmout. Vysvětluje Hana Střítecká z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
„Situace je opravdu katastrofální. Je velmi složité vůbec popsat to obrovské zoufalství, v jakém se civilisté v Pásmu Gazy nacházejí,“ uvedla manažerka komunikace Charity České republiky Pipková.
Nová dohoda, která by měla platit do června 2025, se týká vajec, drůbeže, cukru, kukuřice, ovsa, krupice a medu. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení.
Hana Střítecká ze spolku Fér potravina uvádí v magazínu Šarm jako zdroj betaglukanů chléb, hlívu ústřičnou i doplňky stravy. U těch nabádá ke kontrole toho, zda opravdu obsahují čisté betaglukany.
Ministr vnitra varoval, že zatímco protesty farmářů na dálnicích budou tolerovány, policie nedovolí blokády letišť nebo tržiště Rungis, kde obchody, supermarkety a restaurace nakupují potraviny.
Shodné ceny u stejného zboží nebo rozdíl jen pár haléřů. Tak dopadlo srovnání cen redaktory Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců.
V mletém římském kmínu, který prodával obchodní řetězec Albert, zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce jedenáct druhů pesticidů, všechny byly v nadlimitním množství.
V Česku funguje 15 potravinových bank, po republice mají teď 163 výdejen. V roce 2022 banky podle své výroční zprávy rozdělily zdarma asi 11 330 tun jídla a zboží 313 000 lidí.
Obchody v lednu zlevnily potraviny v akci. Meziměsíčně šlo v průměru o šest procent. Vyplývá to z analýzy slevových letáků sedmi největších potravinových řetězců.
„Pro představu, loni v lednu, v podstatě na vrcholu té inflační mánie, kdy zdražovalo všechno kolem nás, potraviny poskočily o čtyři procenta, což je na české poměry skutečně strašně moc.“
Lidé mohou potravinovou pomoc vyzvednout výměnou za specifický kód, který jim přidělí sociální pracovníci. Vždy se jedná o balíčky trvanlivých potravin a jejich složení se nemění ani před Vánoci.
Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Human Rights Watch nemá žádné morální právo se vyjadřovat k situaci v Pásmu Gazy, protože „neodsoudili útok a masakr izraelských občanů ze 7. října“.
Podle prezidenta Svazu obchodu Tomáše Prouzy český průmysl nebyl připravený na situaci drahých energií. „Není možné říct, že za to může každý ostatní než jenom obchodníci,“ říká ministr Výborný.
„V této odpovědi je vzácná shoda napříč českou populací. Skutečně: mladí, staří, ženy, muži z měst, z venkova. Na prvním místě prodejci, a pak až ti další,“ říká Ivan Cuker ze společnosti Median.
„Myslím si, že je to zbytečně vynaložená energie pohybovat se sazbou DPH o tři procentní body. Obecně není DPH dobrý nástroj na sociální politiku, protože se nemusí projevit do cen,“ říká sociolog.
Podle obchodníků od ledna zdraží potraviny, a to i přes nižší sazbu DPH. Předseda Antimonopolního úřadu Petr Mlsna si vyžádal schůzku s ministrem zemědělství Výborným, ten se zdražováním nesouhlasí.
Polsko loni v únoru sazbu DPH u některých základních potravin, například mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny, snížilo z pěti na nula procent ve snaze pomoci domácnostem čelit vysoké inflaci.
„Například u jednoho nejmenovaného řetězce je nákupní cena kilogramu mrkve 9,30 koruny a na pultech je za 27,90. To je obchodní přirážka 261 procent,“ říká Výborný v rozhovoru pro Radiožurnál.
Spotřeba potravin na člověka meziročně klesla o 32 kilogramů na 739 kg a vrátila se na úroveň předcovidových let. Za poklesem je propad reálných výdělků.
Údaje ruského statistického úřadu Rosstat zveřejněné 1. listopadu ukazují obrovský nárůst cen některých potravin oproti roku 2022. V případě zelí o 74 procent, pomerančů o 72 a okurek o 47 procent.
Příměsi, které jsou do medu přidávány uměle, umí odhalit přelomová metoda českých vědců. Ani dva roky od jejího dokončení ji ale stále nelze používat v praxi, chybí totiž její akreditace.