Přínos v řádu miliard. Čeští vědci vyvinuli metodu na odhalení pančovaného medu, čekají na akreditaci
Až polovina zásilek medu, která se každý rok doveze do Evropské unie, je podezřelá z pančování. Ukazují to poslední výsledky kontrol Evropské komise. Med se tak řadí mezi nejfalšovanější potraviny na světě. Příměsi, které jsou do medu přidávány uměle, umí odhalit přelomová metoda českých vědců. Ani dva roky od jejího dokončení ji ale stále nelze používat v praxi, chybí totiž její akreditace.
Unikátní metoda stojí na detekci různých typů proteinu v medu a rozpoznávání těch, které jsou včelímu medu vlastní, od těch, které mohou být přidány do medu uměle.
Včelařům končí sezóna, hodnotí ji jako podprůměrnou. Může za to počasí i úhyn včel
Číst článek
„Někteří pančovatelé medu přidávali amylázy z hub, v podstatě z plísní a také z bakterií. Tyto cizí amylázy se používají běžně v potravinářství, takže jsou běžně dostupné a není problém si je sehnat, přidat je do medu a nahradit nedostatečnou amylázovou aktivitu, kterou mají do medu dodávat od včel,“ popisuje Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Právě tyto amylázy jsou měřítkem kvality a čerstvosti medu. Proto také podvodníci v uvozovkách přisypávají do medu cizí amylázy, které ale neumí včela vyprodukovat. A nová metoda je pomocí hmotnostní spektrometrie dokáže odhalit.
Podle Tomáše Erbana prodejci medu investují nemalé peníze do analýz v zahraničních laboratořích, aby ověřili kvalitu medu, ale výsledky nejsou spolehlivé. Současné postupy totiž nedokážou tento způsob falšování odhalit. A proto Evropskou unii zaplavují levné náhražky – například med s příměsí obilného sirupu.
Práce vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu rostlinné výroby by tedy měla mít i ekonomický přínos.
„U nás v České republice odhaduji roční ekonomický přínos v řádu sta milionů korun a vzhledem k obchodu s medem v rámci celé Evropské unie, se již pohybujeme v miliardách korun,“ vysvětluje Erban.
Akreditace? Nejdřív za rok
Proč se tedy tato metoda ještě nepoužívá? Odpověď je jednoduchá – ještě není dokončená celá akreditace. Ta je totiž pro užívání metody nezbytná, celý proces ale může podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavla Kopřivy trvat i několik let.
Městské včelařství je v Česku na vzestupu. Med je jiný než z venkova, může být dokonce kvalitnější
Číst článek
Podle něj stát o metodu zájem má a využívat ji jistě chce. Musí si být ale jistý, že je plně funkční a nezpochybnitelná. „Jiný postup by byl nejen v rozporu s požadavky zákona, ale především by analýzy na základě neakreditovaných metod neobstály při případných sporech s kontrolovanými osobami. Za předpokladu, že se nevyskytnou nepředvídatelné okolnosti, lze očekávat ukončení procesu akreditace na konci roku 2024,“ popisuje Kopřiva.
Vloni přitom inspektoři analyzovali 42 vzorků, 13 jich nevyhovělo. V roce 2021 to bylo 54 vzorků, čtvrtina byla pančovaná.
Ještě horší jsou ale celoevropské výsledky. Od října roku 2021 do února loňského roku Evropská komise nechala otestovat asi 320 zásilek od 133 dovozců, téměř polovina zásilek neprošla.
Ročně se do sedmadvacítky zemí Evropské unie doveze asi 175 tisíc tun medu. O metodu mají proto zájem i okolní státy, analýza vzorků nezabere více než čtvrt hodiny. Do budoucna by se postup proto mohl využít i při odhalování pančování jiných potravin.
