Historik k počínání Rusů na Ukrajině: Barbarství, jež nemá kromě útoků nacistů na Sovětský svaz obdoby
Operace se nevyvíjí, jak si Kreml představoval. Generál František Mičánek a historici Jan Slavíček a Václav Kyncl v Leonardu Plus hodnotí dosavadní ruskou taktiku i používané zbraně, vrací se k historii vojenství a hledají poučení z minulosti. Shodují se, že ruská armáda podcenila Ukrajinu a přecenila své síly, případně obojí. „Ukrajina získává zpět dobytá území. Jde o fantastický výsledek ze strany tohoto malého národa,“ tvrdí historik Kyncl.
Podle Kyncla je současný konflikt zajímavý v tom, že očekávání ruských vojenských kompetencí se nenaplnila. „Čekali jsme, že ruská armáda je schopná útoku mnohem rychleji a intenzivněji, ale nakonec se ukazuje, že sebesofistikovanější zbraně nepomáhají a Ukrajina se velmi účinně brání,“ popisuje.
Co je to blesková válka? Proč se Rusku v Ukrajině nepodařila? Vojenští analytici a historici se v Leonardu Plus vracejí k historii vojenství i poučením z minulosti
Historik Jan Slavíček dodává, že Rusko své plány muselo změnit: „Původně mělo nějaký plán A. Masivními leteckými údery absolutně rozložit ukrajinská vojska, vyřadit schopnost se bránit a komunikovat mezi sebou.“
„Tedy chtěli atomizovat ukrajinské vojenské jednotky a pak rychlými týmy typu Specnaz proniknout do hlavního města, zajmout elity, dosadit své lidi a válku rychle ukončit. To se ale nepovedlo a od té chvíle mi přijde, že Rusko plán B nemá,“ hodnotí Slavíček.
Ruská federace se proto uchyluje k improvizaci, soudí historik. „Vrací se k tomu, co dělala vždy od druhé světové války, tedy masivní používání bombardování včetně civilních cílů.“
Podle něj se ruské jednotky snaží srovnat vše se zemí brutální silou a tak postoupit vždy pár kilometrů dál. „A je zřejmé, že nejsou skrupule takto postupovat i ve velkých městech, jak vidíme v Mariupolu. Připadá mi, že Rusko vůbec nebylo připraveno na to, že by se jim jejich akce nemusela povést,“ odhaduje Jan Slavíček.
Poziční válka
Generál František Mičánek z brněnské Univerzity obrany Slavíčkův výklad sdílí. „V první fázi Rusko nedosáhlo předpokládané výsledky, zřejmě svou roli také hrálo očekávání, že ukrajinští lidé budou Rusy vítat jako osvoboditele.“
Satelitní snímky ukrajinské Buči ukazují příkop na místě, kde se našel masový hrob
Číst článek
Upozorňuje také, že východní Ukrajina, která sousedí se samozvanými separatistickými republikami, má poměrně významnou ruskou minoritu. „I tito lidé se ve většině přiklonili k obraně Ukrajiny. A teď Rusko skutečně přechází k plánu B, tedy poziční válce,“ popisuje generál Mičánek.
Ani v tomto konfliktu nebyly dodrženy Haagské úmluvy a Ženevské konvence, upozorňuje historik Kyncl. „Všichni jsme se opírali o to, že zkušenost s oběma světovými válkami povede k tomu, že k podobným incidentům masovému vyvražďování nebude. A najednou všichni ztrácíme jistoty, že po raněných, těhotných a ženách se nestřílí, protože to chlapi prostě nedělají,“ reaguje na útoky na civilisty.
„Dokonce se v této válce záměrně bombardovala místa označená značkami ‚pozor děti‘. To je barbarství, které nemá kromě nacistických útoků na Sovětský svaz obdoby,“ pokračuje Kyncl.
Podle něj je zvláštní, že právě Rusové s jejich historickou zkušeností jsou schopni stejný styl války vést vůči jiné a bezbranné zemi.
