Radikálku nechává doma, v Evropě je Meloniová silnou hráčkou. Ví to Fiala i von der Leyenová
Italská premiérka Giorgia Meloniová je dnes jednou z klíčových postav evropské politiky. Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou dokonce tvoří oboustranně výhodný tandem a jako svou klíčovou spojenkyni ji vnímá i český premiér Petr Fiala (ODS). Prozápadní a konstruktivní zahraniční politiku bývalé radikálky ale vyvažuje domácí politika, kde její vláda hlavně v hodnotových otázkách vystupuje mimořádně konzervativně.
Pár dní před volbami v září 2022, které vynesly Meloniovou do křesla italské premiérky, varovala šéfka Evropské komise von der Leyenová před možným vítězstvím nesystémové krajní pravice.
„S jakoukoliv demokratickou vládou, která je ochotna s námi spolupracovat, budeme spolupracovat. Pokud ale budou věci složitější, máme nástroje. Jako v případě Polska a Maďarska,“ řekla von der Leyenová s odkazem na to, že Komise může státům zmrazit přísun evropských peněz, pokud nedodržují vládu práva.
Pragmatička Meloniová ale žádné spory s Bruselem nerozjela, právě naopak. EU sice čas od času kritizuje, svá historická vyjádření i o možném opuštění eurozóny, či dokonce celé Unie ale nechala daleko za sebou. Jednoznačně podporuje Ukrajinu, dostalo se jí už dvakrát přijetí v Bílém domě u Joea Bidena a není servilní k Číně, naopak přehodnocuje dřívější italské členství v projektu Nové hedvábné stezky.
Meloniová nevládne nikterak radikálněji než předchozí italské pravicové vlády. K viditelnému umírnění ji do značné míry donutil například ekonomický stav země.
Předlužená Itálie potřebuje unijní finanční pomoc, je ostatně příjemcem největšího objemu peněz z plánu obnovy. I proto tak nedává smysl příliš se politicky spojovat s rebely typu Orbánova Maďarska.
Meloniová chce být ‚normálně konzervativní‘. Je ale populistická radikální pravice, říká italský politolog
Číst článek
Italští odborníci Davide Vampa a Daniele Albertazzi se domnívají, že snaha Meloniové vykreslit se jako tradiční konzervativní politička je spíše než čímkoliv jiným přiznáním si, že by jinak byla tváří v tvář domácím i zahraničním podmínkám bezmocná.
„Okrajování demokracie může přicházet postupně. Trvalo to dekádu, než Orbán v Maďarsku postupně implementoval radikální a autoritářskou agendu. Meloniová je u moci ani ne dva roky. Její návrh na ústavní reformu volebního systému a zavedení přímé volby premiéra toho může být příkladem,“ píše duo politologů. Ústavní změny vláda prosazuje navzdory kritice, že by narušily stávající křehký systém brzd a protivah a oslabily by prezidenta.
Zatímco Meloniová vystupuje umírněně, mnozí její straničtí kolegové ze své radikality nijak neslevili. Ministr zemědělství a premiérčin švagr Francesco Lollobrigida varuje před tím, že imigrace vede k etnickému „nahrazení“ původního obyvatelstva. Šéf Senátu Ignazio la Russa zase dlouhodobě chová neskrývané sympatie k fašistickému režimu Benita Mussoliniho.
Tandem s Ursulou
Přestože vztah Meloniové a von der Leyenové nezačal nejlépe, v evropské politice začaly velmi rychle tvořit pevný tandem a z italské premiérky se stala lídryně jižního křídla Evropské unie. Šéfce Evropské komise například pomáhá vyjednávat dohody se severoafrickými zeměmi.
Loni v létě v Tunisku dojednaly dohodu, podle níž se Tunis výměnou za evropské peníze zavázal bojovat s nelegální migrací do EU, podobné dohody duo političek vyjednává i s jinými zeměmi v regionu.
Migrace i dezinformace. Co zaznívá v kampani před eurovolbami k tématu bezpečnosti?
Číst článek
„Je to jednoznačně důkaz pragmatismu Meloniové i von der Leyenové a nutnosti nechat si otevřená vrátka k různým budoucím scénářům,“ naznačil politolog Mattia Zulianello z Terstské univerzity možné sbližování evropské středopravice a radikálnějších pravicových proudů.
Bratři Itálie budou nejspíše po červnových volbách hrát vůdčí roli v europarlamentní frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejímiž členy je česká ODS a kam by se rád přidal i Orbánův Fidesz. Meloniová tak v Bruselu ještě posílí a spolu s českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) mohou být pojítkem s nejsilnější a nejvlivnější evropskou frakcí EPP – Evropskou lidovou stranou.
Pravicovější tendence například v podobě tvrdších protiimigračních opatření či revize Green Dealu v poslední době projevuje i von der Leyenová, kterou právě EPP do funkce šéfky Komise jmenovala. A 65letá Němka by si pět let „v čele EU“ chtěla zopakovat.
Fiala v Římě
Orbán se chce za pomoci Meloniové přidat k evropské konzervativní frakci. ODS je proti
Číst článek
Právě budoucnost fungování EU, spolupráci v ECR i evropské řešení migrace v pondělí v Římě s Meloniovou řešil i Fiala. Oba se shodli i na nutnosti pokračovat v posilování ukrajinské obrany.
Podle Meloniové pojí Itálii a Česko pevné přátelství a obě země mají silné hospodářské vztahy. „Evropa se musí stát geopolitickým gigantem a musí posílit svůj vojenský průmysl,“ prohlásila.
Co se týče řešení migrace, podle Fialy jsou obě země součástí neformálního spolku zemí, které chtějí předcházet migraci v zemích mimo EU. Itálie už uzavřela dohodu s Albánií, v balkánské zemi otevře uprchlická centra, kam bude ročně posílat tisíce migrantů čekajících na azyl.
Toto řešení má podporu velké části členských států Unie a šéfka Komise jej nazvala „netradičním řešením založeném na spravedlivém sdílení odpovědnosti se třetími zeměmi“.
Evropská kandidatura
Ve velkých zahraničněpolitických plánech Meloniové pomáhá i stabilní pozice v jinak chronicky rozkolísaném italském politickém prostředí.
Odliv Italů a příliv uprchlíků. Snížit migraci Meloniová nezvládla, před eurovolbami mění strategii
Číst článek
I proto je tak lídryní jižního křídla EU ona, a ne například zkušený španělský premiér Pedro Sánchez, který nevládne zrovna nejpevnější koalici.
To kabinet Meloniové a jejích Bratrů Itálie a dvou menších koaličních partnerů Forza Italia a Liga má jasnou většinu v obou komorách parlamentu a přibližně stejnou voličskou podporu, jako ve volbách v září 2022.
Svou pozici uvnitř země v červnových eurovolbách plánuje Meloniová ještě posílit, své Bratry Itálie do nich povede jako lídryně, případný europoslanecký mandát si ale nepřevezme. Podle posledních sondáží by Bratři Itálie mohli zmnohonásobit svůj aktuální počet šesti europoslaneckých křesel.
„Evropské volby chce přeměnit v referendum o své vládě a získat tak důvěru voličů v pokračování politiky, kterou dělá. Chce využít toho, že si drží popularitu a ta se promítne i do výsledků eurovoleb,“ vysvětluje politolog Zulianello.
Kulturní války
Domácí politika Meloniové je zatím charakterizována především nesplněnými sliby. Navzdory siláckým vyjádřením roste počet migrantů připlouvajících do země, slibované daňové škrty se kvůli prázdné státní pokladně nekonají, a tak se uchyluje ke kulturním válkám.
Frontmana kapely Placebo vyšetřují italské úřady. Označil Meloniovou za ‚fašistický‘ kus exkrementu
Číst článek
Meloniová je jako mnozí jiní konzervativní politici ovlivněna Orbánovou politickou doktrínou kombinující důraz na tradiční rodinu s náboženstvím a nativismem.
S tím se pojí i menší tolerance například k sexuálním menšinám, italská vláda tak začala upírat rodičovská práva stejnopohlavních párů, chce kriminalizovat náhradní mateřství a nedávno zase umožnila vstup protipotratových aktivistů na potratové kliniky.
Na paškál si ale vzala i přílišné používání anglicismů v oficiální dokumentaci nebo výrobu laboratorně pěstovaného masa.
„Když pravicový elektorát zjišťuje, že nejsou peníze na předvolební sliby, přichází důraz na kulturní války a identitární politiku,“ glosoval Albertazzi.
