Rusové se už s válkou smířili. Kdyby měli svobodnou volbu, většina by byla proti ní, myslí si rusista Příhoda
„Od ruského prezidenta Vladimira Putina teď slyšíme možná překvapivě tvrdé výroky – jeho machistický postoj ho provází ale od začátku kariéry,“ komentuje rusista a historik Marek Příhoda pro Český rozhlas Plus. Putin totiž nedávno znovu pohrozil úderem, ze kterého se Ukrajinci nevzpamatují, Ukrajince pak označil za pitomce s vymytými mozky, protože prý mohli mít mír už dávno.
„Od ruského prezidenta Vladimira Putina teď slyšíme možná překvapivě tvrdé výroky – jeho machistický postoj ho provází ale od začátku kariéry,“ vysvětluje rusista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Akademického centra Borise Němcova v pořadu Osobnosti Plus.
„Nemění se tvrdost Putinovy rétoriky, ale mění se objekt, na který je směřována. Nejdřív to byli teroristé – vzpomeňte na jeho slova, že bude ničit teroristy všude – později to byl Západ, Spojené státy a v posledních letech je to Ukrajina,“ vypočítává.
„Média si všimla hlavně slova pitomec, hlupák – v ruštině je to придурок/pridurok. To slovo, které není úplně nejhorší ruskou nadávkou, je spíš jen třešničkou na velkém dortu upečeném z agresivních výroků vůči Ukrajině.“
Nová mobilizace?
Rusko už v březnu čekají prezidentské volby, o výsledku je i podle rusisty předem rozhodnuto. Otázkou je spíše k jakým rozhodnutím dojde po volbách. „To, co je pravděpodobné a o čem se často uvažuje, je nová vlna mobilizace, která by měla nahradit velké ztráty ruské armády,“ dodává Příhoda.
„Mobilizace v Rusku ale probíhá i teď, ale skrytě a postupně. Spoléhá se na to, že část ruských občanů, kteří pocházejí z chudších regionů, se nechá nalákat nabídkou finanční kompenzace za účast na válce,“ popisuje rusista.
Putin je predátor a ztělesnění války. Se zamrzlým konfliktem se nespokojí, řekl Zelenskyj
Číst článek
„Je to cynické, ale peníze, které rodiny dostávají za to, že někdo z nich na Ukrajině bojuje, nebo nedej bůh v boji zemřel, jsou v chudších regionech chápany jako sociální výtah. Pro ně to jsou astronomické částky.“
Kompenzace podle Příhody bývají v řádu milionů rublů: „Jejich platy se pohybují v desítkách tisíc rublů – podle aktuálního oficiálního kurzu rublu a koruny vydělte částku čtyřmi. Takže 30 až 40 tisíc rublů je v regionu bráno jako slušný plat, za který by člověk měl vyžít. A za mobilizovaného dostane rodina měsíčně 200 tisíc rublů, což je asi roční plat.“
Ruští politologové také upozorňují, že jsou kvůli válce odkládány některé výdaje a „látány“ (zatím) ze státního rozpočtu.
„To proto, aby se sociální situace v Rusku udržela v klidu. Aby na lidi příliš nedopadly některé důsledky války, které Rusko pociťuje. Byť od nich zaznívají hlasy, že sankce nefungují, země se s nimi výborně vyrovnala a jsme svědky i nějakého ekonomického růstu. Tady bych všem doporučil, aby se ptali přímo ruských občanů,“ nabádá Příhoda s tím, že realita je úplně jinde.
Rusové se s válkou spíš smířili
Nikdo nedokáže říct, kolik Rusů doopravdy válku na Ukrajině i po dvou letech podporuje, protože „průzkumy probíhají ve státě, kde je zavedena přísná cenzura, kde hrozí vysoké tresty za kritiku války nebo režimu. Je tedy otázka, jestli ti dotázaní neodpovídají podle toho, co se od nich chce slyšet. Velká část z nich pak odmítne odpovědět.“
Rusko letos plánuje rozsáhlou ofenzivu, začít může už v létě. Chce ovládnout čtyři regiony Ukrajiny
Číst článek
„Poslední měsíce je v této souvislosti nejvíc citovaný výrok generálního ředitele státní agentury pro zjišťování veřejného mínění VCIOM Valerije Fjodorova, kterého nejde podezírat, že by snad byl mluvčím opozice. Ten v rozhovoru řekl, že ti, kteří chtějí válku, a to až do konce, nehledě na jakékoliv oběti, je v Rusku pouze deset až patnáct procent,“ doplňuje rusista.
„Stále si myslím, že kdyby tam byla svobodná volba, většina Rusů by pro rozpoutání války nebyla, respektive dnes by už byla pro její ukončení – asi by nebyli pro přijetí ukrajinských podmínek atd., ale samotný fakt nepřijetí války je typický pro většinu ruské společnosti,“ doplňuje
„Spíš bych použil termín ,smíření se s válkou‘, přijetí války jako fakt. Objevují se hlasy, že množství ruských obětí, ekonomické sankce, zhoršení životní úrovně apod. přece jen obrátí náladu společnosti proti Kremlu. Myslím, že většina, kdyby mohla odpovědět svobodně, v první větě řekne, že je proti válce. Odpověď pak bude pokračovat nějakým ,ale‘,“ uzavírá rusista a historik Marek Příhoda.
Celou Osobnost Plus si poslechněte v audiozáznamu nahoře v článku.
