Wagnerovci se stáhli z Lipecké a Voroněžské oblasti. ‚Prioritou je Ukrajina,’ tvrdí Putin
- Směrem na Moskvu v sobotu v odpoledních hodinách mířily konvoje žoldnéřů Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina, který se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády.
- Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Šéf wagnerovců to vzápětí potvrdil
- Dohodu pozdě večer potvrdil i Kreml. Oznámil také, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
- Téměř všechny jednotky wagnerovců opustily ruskou Voroněžskou a Lipeckou oblast.
- Putin v neděli řekl státní televizi, že je v neustálém kontaktu s ministerstvem obrany a je nadále přesvědčen o realizaci svých plánů s Ukrajinou
Šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin ani jeho muži, kteří se zúčastnili ozbrojené vzpoury a pochodu na Moskvu, nebudou stíháni. Podle pondělního sdělení Kremlu to vyplývá z dohody, kterou zprostředkoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Kličko: Rusové akceptují jen sílu, politickou, fyzickou i mentální. Bez přátel jako Česko to ale nezvládneme
Číst článek
Prigožin se podle dohody přesune do Běloruska. Kreml dodal, že neví, kde se teď Prigožin nachází, a vyjádřil vděčnost Lukašenkovi, že se nabídl jako mediátor. Informují o tom tiskové agentury.
„Nikdo nebude pronásledovat (bojovníky) vzhledem k jejich zásluhám na ukrajinské frontě,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Jsme vděčni prezidentovi Běloruska za toto úsilí,“ řekl také a uvítal, že díky dohodě, která je podle něj důležitější než potrestání viníků, nedošlo k prolití krve. „Večerní rozhovor mezi oběma prezidenty byl velmi dlouhý, upřímně řečeno vřelý,“ dodal mluvčí .
Co předcházelo?
Zpráva byla zveřejněna v sobotu večer. Prigožinovy jednotky totiž v noci z pátku na sobotu překročily hranice z Ukrajiny, na jejímž dobývaní se podílely s ruskou armádou, zpět do Ruska a obsadily milionový Rostov na Donu, klíčový bod ruských operací na Ukrajině.
Prigožin na audionahrávce, jejíž pravost nebylo podle BBC možné ověřit, tvrdil, že tak učinily „bez jediného výstřelu“.
Prigožin měl s vedením ruské armády spory dlouhodobě. V pátek ji ale obvinil z útoku na své muže, při kterém jich podle něho velké množství přišlo o život, a mluvil odplatě a potrestání lidí, kteří „zničili naše muže“.
Prigožin vyzval k odstranění ruského vojenského vedení a k Moskvě podle některých médií vyslal své jednotky poté, co ztroskotala zákulisní vyjednávání s Kremlem.
Počet vojáků a techniky mířících na ruské hlavní město nebyl známý, podle některých zdrojů měl Prigožin asi 25 tisíc mužů, z toho na Moskvu vyrazilo zhruba pět tisíc.
Podle prominentního ruského blogera Alexandra Koce sestřelili wagnerovci šest ruských vojenských vrtulníků a jedno letadlo. Oficiálně takové ztráty oznámeny nebyly.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Putin podle prohlášení Kremlu v Moskvě zůstal. Zpravodajský portál Nexta nicméně zaznamenal, že Putinovo letadlo Il-96-300PU odstartovalo z Moskvy ve 14:16 tamního času (13:16 SELČ) směrem na Petrohrad.
Nexta připomněla, že v okolí je jedna z Putinových rezidencí, ukrajinské zdroje na sociální síti Telegram uváděly, že letadlo zřejmě přistálo na vojenské základně Chotilovo asi na půl cesty mezi Moskvou a Petrohradem.
Protiteroristická opatření
Ve dvanáctimilionové Moskvě mezitím platil režim protiteroristické operace posilující pravomoci bezpečnostních složek, zpravodajové působící ve městě nicméně ihned nepozorovali paniku obyvatel či mimořádná bezpečnostní opatření.
Prigožin hraje vabank. Pro mnoho ruských patriotů znamená jeho video velezradu
Číst článek
„Když dnes (v sobotu) procházíte ulicemi Moskvy, působí velmi klidně, velmi pohodově,“ napsal reportér BBC Steve Rosenberg. „V tuhle chvíli se nezdá, že by měla v Rusku propuknout občanská válka. Ale věci se mohou změnit velmi rychle,“ dodal.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin vyzval obyvatele, aby co nejméně vycházeli do ulic. Oznámil také, že v pondělí obyvatelé hlavního města kvůli „minimalizaci rizik“ nemusejí do práce.
List Vedomosti publikoval fotografie, které podle něj ukazují kulometné hnízdo připravené na jižním okraji Moskvy, odkud by wagnerovci k městu mohli dorazit.
Veřejně podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, zástupce předsedy bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv i patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill.
Šéf ruské vnější rozvědky SVR Sergej Naryškin podle TASS dění označil za „pokus o rozdmýchání bratrovražedné občanské války“, jenž byl podle něj neúspěšný.
Reakce ze zahraničí
Zahraniční reakce na rychlý vývoj dění v Rusku byly odpoledne spíše zdrženlivé, představitelé pobaltských a evropských států a Spojených států uvedli, že o situaci mezi sebou jednají, pozorně ji sledují a vyzvali obyvatele, aby do Ruska nejezdili.
Obavy vyjádřil Katar nebo Bahrajn. Putin podle agentur telefonicky hovořil s Lukašenkem nebo tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten podle Kremlu „vyjádřil plnou podporu krokům“ ruského vedení. Podle Ankary také Putina vyzval, aby jednal se zdravým rozumem, a řekl, že Turecko je připravené hrát roli v mírovém řešení situace.
Od cest do Ruska zrazovala i česká diplomacie. Vzhledem k možné hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi může mít Česko jen omezené možnosti pomoci Čechům v případě, že se dostanou do nesnází a budou potřebovat konzulární asistenci, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Prigožin na sklonku dne nečekaně uvedl, že souhlasil s návrhy běloruského lídra Lukašenka na zastavení postupu své skupiny na ruském území směrem na Moskvu a na následné uklidnění situace. Cílem podle něj bylo zabránit, aby byla „prolita ruská krev“.
