Hrdinská řeka Irpiň. Protržení přehrady zastavilo ruský útok, ekologové chtějí nové mokřady zachovat

Kyjev odrazil ruské síly otevřením přehrady ze sovětské éry na řece Irpiň. Protržení stejnojmenné hráze na konci února zadrželo ruské vojáky a tanky a znovu zaplavilo 13 tisíc hektarů mokřadů, které Sověti v 60. letech vysušili. Ekologové teď doufají, že nejnovější ukrajinské mokřady po válce přežijí. Proč, to vysvětlili britskému deníku The Guardian.

Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řeka Irpiň pomohla zastavit ruský útok na Kyjev

Řeka Irpiň pomohla zastavit ruský útok na Kyjev | Foto: Matthew Hatcher | Zdroj: ČTK/ZUMA

Ukrajinský ekolog Volodymyr Borejko požaduje, aby Irpiň získala titul „hrdinská řeka“. Ukrajina by tak následovala precedens vytvořený v roce 2008 Ekvádorem. Ten se stal prvním státem na světě, který uznal práva přírody ve své ústavě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Začalo vyšetřování ruských zločinů na Ukrajině. Jak se Peking poučil z války v Evropě? Proč hrozí hlad milionům lidí v Sýrii? A o rekordním počtu úmrtí v USA kvůli násilí.

S hrdinským titulem by pak Irpiň získala odpovídající ekologickou ochranu. Borejko i ukrajinští vojáci mají za to, že právě řeka sehrála klíčovou roli při obraně hlavního města před ruskou armádou.

Přitom to není poprvé, co Irpiň zasáhla v boji; už před tisíci lety řeka několikrát ochránila Kyjev ze severu a severozápadu před útoky Polovců a Pečeněhů. Je 162 kilometrů dlouhá a její záplavová oblast je tak široká a bažinatá, že tudy nepřátelská jízda nemůže projet.

Kdyby Putin zaútočil za rok nebo za dva, Irpiň už by nedokázala ubránit hlavní město, protože celá její niva by byla zabetonována.

Ukrajinská Amazonie

Předtím, než Sověti na Irpini vybudovali přehrady, byla řeka centrem biologické rozmanitosti, jakousi ukrajinskou Amazonií s rozsáhlými mokřady a bažinami. Byla místy pět metrů hluboká a plná obřích sumců a jeseterů, ale také ohrožených mokřadních druhů ptáků a dravců.

Bohdan Prots z Národního přírodovědného muzea a generální ředitel Dunajsko-karpatského programu si myslí, že sovětské přehrady na Irpini, ale také na Dněpru, měly katastrofální dopad na jejich ekosystémy.

Na staré nivě vyrostlo mnoho sídlišť, což dále vyvíjelo tlak na umírající říční ekosystém. Sověti vytvořili obrovské ekologické problémy tím, že řeku přehradili a přidali zdymadla. To v průběhu let neustále snižovalo objem a rychlost proudění vody, což podporovalo nadměrný růst řas. Ty následně blokovaly okysličování vody až do bodu, kdy velké ryby už neměly co dýchat.

Prots ale vysvětluje, že současné zatopení neznamená pro přírodu jednoduché vítězství. Voda se sice vrátila, neznamená to však, že se okamžitě vytvoří nový biologicky rozmanitý mokřad. Ekologie byla po mnoho a mnoho let velmi vážně degradována. Přírodě by pomohl spíše pečlivý projekt přestavby než rychlé zatopení.

Chybí plán, budou komáři

Jenže žádný výzkum ani plánování se nekonalo. Protržení přehrady pomohlo ubránit hlavní město, ale zanedlouho bude sílit tlak na přečištění této oblasti. Prots varuje mimo jiné před biliony komárů, kteří se v létě vylíhnou.

Lidé s dětmi byli ve sklepích. Když chtěli odjet, Rusové je ostřelovali, vzpomíná Vova na okupaci

Číst článek

Alexej Vasiljuk, biolog, zakladatel a předseda Ukrajinské skupiny pro ochranu přírody, ale doufá, že se znovu zatopené irpiňské mokřady zachovají. Teď slouží k obraně Kyjeva, a dokud si Ukrajinci nebudou jistí, že se Rusko už znovu nepokusí dobýt Kyjev, nemá opětovné vysušení oblasti smysl, myslí si vědec.

Bude prý také nesmírně obtížné, nebo možná nemožné zvrátit to, co se stalo. Nově zatopená oblast se podle něj může stát velmi dobrým místem pro tření ryb, kterých v posledních desetiletích dramaticky ubylo. Také se může stát důležitým hnízdištěm pro mnoho druhů vzácných mokřadních ptáků.

„Toto je možná nejcennější a nejdůležitější mokřad na Ukrajině. Ne kvůli jeho křehké nebo jedinečné biologické rozmanitosti, ale protože bez této bažinaté bariéry by bitva o Kyjev mohla mít velmi odlišný výsledek,“ dodává Vasiljuk pro deník The Guardian.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybrala Magdaléna Fajtová.

V osvobozených ukrajinských městech a vesnicích začíná vyšetřování válečných zločinů. Jaké informace si Peking odnáší z reakce západu na ruskou agresi? Rusko je klíčovým článkem v distribuci humanitární pomoci do Sýrie, Moskva teď může rozhodnout o životě či smrti milionu lidí. A podle nejnovějších dat roku 2020 zemřel ve Spojených státech rekordní počet lidí v souvislosti s ozbrojeným násilím. 

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme