Vyhraná bitva, ale ne válka. Zákon o zahraničních agentech ukázal pravou tvář gruzínské vlády
Vláda v Gruzii stáhla sporný zákon o zahraničních agentech, kvůli kterému se v zemi v minulých dnech masivně demonstrovalo. Každý, jehož příjem by pocházel byť částečně ze zahraničí, by byl označen za agenta. To by se dotklo třeba neziskových organizací, které pomáhají lidem týraným nebo s handicapem. „Gruzínská vláda ukázala svou pravou tvář a odtáhla se od sdružování s Unii a Západem,“ upozorňuje analytik David Stulík.
Nana Gochiashviliová pracuje pro neziskovou organizaci Partnership for Human Rights, která se stará o práva a potřeby dětí, lidí s postižením, seniorů nebo žen. Pokud by vláda zákon o zahraničních agentech nestáhla, jeho následky by se přímo dotkly její práce.
Zákon o zahraničních agentech
„Nevládní organizace nebo nezávislá média by musely informovat o zdrojích svého financování a ukázat, s kým ze zahraničí spolupracují. Byly by také označeny za zahraniční agenty, což by vedlo k jejich očerňování a ostrakizování ve společnosti. Podrývalo by to jejich důvěru a výrazně by to poškodilo jejich společenské postavení. Byly by prezentovány jako někdo, kdo hájí zájmy cizích zemí, ne Gruzie,“ popisuje analytik David Stulík.
„Podle zákonu by byl každý, kdo je financovaný z více než 20 procent ze zahraničí, označený jako ‚zahraniční agent‘. Organizace by kvůli zákonu musely platit vysoké pokuty a v podstatě by se dostaly do situace, kdy by už dále nemohly fungovat,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz
Gruzínský sociální systém má podle Gochiashviliové mnoho problémů a ve společnosti se také objevuje množství násilí na ženách. Protože ale země nemá služby, které by se staraly například o potřeby dětí nebo lidí s postižením, je neziskový sektor pro společnost právě proto klíčový.
„Na rozdíl od jiných evropských nebo amerických států ale nevládní organizace v Gruzii nezískávají žádné peníze od místní vlády. Vše je proto financované zvenčí, například z Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací,“ popisuje Gochiashviliová.
Je vláda proruská?
Přestože vláda zákon nakonec po protestech lidí v ulicích stáhla, už jenom to, že měla snahu ho zavést, ukázalo jejich pravou tvář, tvrdí David Stulík z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
„Nedokážu hodnotit, zda si opravdu mysleli, že jim to projde. Jednoznačně to ale poškodilo image Gruzie v Evropské unii i jinde v zahraničí a zvětšila se tak propast mezi Ukrajinou a Moldavskem na jedné straně a Gruzií na druhé,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz.
Tendence gruzínské vlády omezit nevládní sektor, nezávislá média či vliv opozice jsou podle něj dlouhodobější. To potvrzuje i Gochiashviliová:
„Strana Gruzínský sen (momentálně nejsilnější strana v zemi, pozn. red.) se dostala k moci roku 2012, tehdy ale byli ochotní s neziskovými organizacemi mluvit a chtěli slyšet náš názor. Situace se změnila dva nebo tři roky zpátky, když se dostali k moci potřetí. Vláda začala být hodně proruská, už se s námi nechtějí bavit a náš názor je nezajímá. Nemyslím si, že se to v nejbližší době změní.“
Abcházie a Jižní Osetie
Abcházie a Jižní Osetie jsou separatistické republiky, které se po rozpadu Sovětského svazu odtrhly od Gruzie. Jedna z mála zemí, která jejich samostatnost uznává, je Rusko, na kterém jsou obě území závislá, Moskva tak má rozhodující vliv na jejich politiku, píše Freedom House. Gruzie je považuje za svá území, které okupuje Rusko.
Podle Stulíka existují i další signály, že vládní strana latentně tíhne k Rusku.
„Oligarcha a zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili má na Rusko vazby spojené s jeho podnikáním. V zemi tedy existuje jistý rozpor. Ve společnosti na jednu stranu panuje proevropská a prozápadní náladu, což ale na druhou stranu neodpovídá tomu, co dělá vláda, která například odmítá pomáhat Ukrajině,“ přibližuje.
Situace ale není černobílá, dodává Stulík. V Gruzii obecně stále panuje silný pocit hořkosti vůči Moskvě kvůli konfliktu v Abcházii a Jižní Osetii. Podle analytika se tedy nedá říct, že by vláda byla jednoznačně proruská, problémem jsou spíše její nedemokratické tendence.
Extremisté, ale z Ruska
V Rusku zavedli před časem podobný zákon, o jaký se nyní pokusila gruzínská vláda a která se Moskvou pravděpodobně inspirovala. Lidem, kteří jsou podle ruské normy označeni jako zahraniční agenti, hrozí i vězení.
„V Gruzii působí také jisté extrémistické skupiny, které údajně financuje Rusko a které představují pro nevládní sektor veliký riziko, jelikož jsou proti lidem, jako jsme my, velmi násilní. Skupiny mají navíc i podporu vlády, protože sama nedělá nic proto, aby násilí a brutalitu, které tito extrémisté páchají, zastavila,“ vysvětluje Gochiashviliová.
Krok od Evropy
To, že zatím není nic vyhráno, popisuje i Gvantsa Uturashviliová, která se účastnila demonstrací v gruzínském hlavním městě Tbilisi: „Přestože je situaci nyní klidnější, než v předešlých dnech, stále to není u konce. Ještě neslavíme vítězství, protože boj stále pokračuje.“
Při demonstracích zatkla policie několik desítek lidí. Údajně měla všechny propustit, podle Uturashviliové jim ale neplánují vymazat záznam z rejstříku. „Stále tedy existuje možnost, že se tito lidé mohou dostat až k soudu,“ dodává.
Podle ní teď musí společnost vytrvat a přesvědčit vládu o svém prozápadním naladění. Podle Stulíka však gruzínská vláda dala signál celému Západu, jaké je její směřování – a tímto krokem celou zemi odtáhla od dalšího sbližování s Unii.
Demonstrace v Gruzii
V Gruzii se konaly proti návrhu zákona o zahraničních agentech rozsáhlé demonstrace, které dovedly vládu k tomu, že ho nakonec z parlamentu stáhla. „Přes den byly demonstrace většinou poklidné, po 11. hodně večer však policie bezdůvodně nasadila proti nám demonstrujícím slzný plyn a několik lidí zatkla. Přestože jsou nyní všichni propuštěni, záznam v rejstříku jim ponechají,“ popisuje účastnice demonstrací Gvantsa Uturashviliová.
