Čínská podpora Ruska se prohlubuje. Jsou ale limity, které ve válce není ochotná překročit, soudí expert
Čína vyjádřila Rusku ve válce na Ukrajině jasnou podporu a od začátku invaze se jejich ekonomické a diplomatické vztahy zásadně prohloubily. Na druhou stranu ale existují určité limity, které Čína není v přátelství s Ruskem ochotná překročit, včetně použití jaderných zbraní na Ukrajině. „Nechce ztratit vztahy s Evropskou unií. Raději bude mírotvůrcem a vybuduje si image,“ řekl expert na čínskou politiku Thomas Eder v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Vladimir Putin oznámil, že v květnu podnikne cestu do Číny na setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem. Co můžeme od této návštěvy očekávat v souvislosti s čínskou podporou Ruska ve válce na Ukrajině?
U chování Číny a její podpory Ruska ve válce je jasná kontinuita. To se ukazuje i u ročního nárůstu obchodu, který se zvýšil ze 30 procent na 40 procent, takže Čína nahradila určitou část exportu do Evropy, o kterou Rusko kvůli válce přišlo.
Thomas Eder
Politolog z Rakouského institutu pro mezinárodní vztahy a expert na čínskou mezinárodní a bezpečnostní politiku a vztahy Číny s USA a Evropskou unií. Působil na Vídeňské a Hongkongské univerzitě a také na rakouském ministerstvu zahraničí.
Nenahradila ale všechno. Rusko ztratilo přes 16 miliard eur (kolem 405 miliard korun) měsíčně z příjmu z exportu do Evropy a získala pouze tři miliardy eur (kolem 76 miliard korun) měsíčně exportem do Číny. Prohlubování trhu s Čínou bude určitě pokračovat. Nemyslím si ale, že nastane nějaký radikální skok v číslech.
K tomu, že obchod mezi Ruskem a Čínou neroste rychleji, přispívá i to, že Rusko bylo zatím schopné dovážet pouze ropu, a ne plyn, k čemuž mu chybí infrastruktura. V tom má pro Rusko obrovský potenciál území Sibiře, kde by výstavba plynovodu výrazně přispěla k ruskému vývozu do Číny.
Tento plán se ale zatím vyvíjí velmi pomalu. Čína si uvědomuje, že má ve vyjednávání silnější pozici a že Rusko nemůže dovážet suroviny na Západ jako před válkou, i když stále dováží plyn do Rakouska, Slovenska, Maďarska a Turecka.
Čína tím pádem nespěchá a čeká, až jí Rusko nabídne tu nejvýhodnější cenu. Výstavba plynovodu by ale trvala roky a další roky by také země potřebovaly k tomu, aby plynovod začaly plně využívat. I když tak můžeme očekávat, že v květnu budou obě země mluvit o rychle rostoucím trhu, všechny problémy Ruska to nevyřeší.
Čína jako mírotvůrce
Pro Rusko je tedy Čína důležitým ekonomickým partnerem. Jak ze vzájemné spolupráce ale profituje Čína?
Hlavní je názor vedení Číny a jejích politických elit, že Čína potřebuje Rusko jako strategického partnera, ale ne jako spojence, proti Spojeným státům. A tento vztah se snaží podporovat.
Co se týče ekonomických výhod, Čína od Ruska dostává levnou energii a čínské společnosti mohou zaplnit mezery, které za sebou v Rusku zanechali západní podniky a investoři, kteří ze země kvůli válce odešli.
Nová Hedvábná stezka
Nová Hedvábná stezka je čínský projekt s počátkem v roce 2013, prostřednictvím kterého Čína investuje do hospodářských oblastí včetně dopravní infrastruktury, ropovodů či plynovodů s cílem usnadnit obchod a prohloubit ekonomickou a politickou provázanost se státy v Evropě a Asii.
Jejich vztahy mají i ideologickou rovinu. Oba státy se navzájem potřebují, protože to jsou autokratické režimy, které jsou sice v mnoha ohledech odlišné, ale i podobné. Chtějí silného spojence v boji za jejich mezinárodní uznání a udržení se u moci a mají stejné představy o tom, jak by mělo vypadat mezinárodní uspořádání.
To se týká jak organizací, jako je OSN, tak i těch regionálních – například Šanghajské organizace pro spolupráci či projektu Nové hedvábné stezky, který Rusko podporuje.
Ideologie je pro jejich vztahy důležitá, ale nedosahuje takového významu jako v minulosti. Dnes převládá zejména pragmatismus a prosazování státních zájmů.
Čína projevila jasnou podporu Rusku ve válce na Ukrajině. Na druhou stranu ale v poslední době často volá po mírovém jednání. Co tato nejednoznačnost vypovídá o pozici Pekingu?
Dle mého názoru za tím stojí skutečnost, že Čína si nechce vybírat stranu mezi svými partnery. Chce udržovat dobré vztahy s Ruskem jako bezpečnostním partnerem, ale na druhou stranu i s Evropskou unií jako s ekonomickým partnerem a v neposlední řadě s globálním Jihem jako s diplomatickým partnerem.
Čína pomáhá udržovat při životě ruský těžký průmysl. V Magnitogorsku staví koksovnu za desítky miliard
Číst článek
Toho chce Čína dosáhnout tím, že ve své pozici vůči válce na Ukrajině balancuje. Čína podporuje Rusko na ekonomické i diplomatické rovině proti mezinárodní izolaci. To se týká i samotného Vladimira Putina, který kvůli mezinárodnímu zatykači nemůže do řady zemí a Čína mu tak nabízí prostor, kam může cestovat. A samozřejmě Rusku pomáhá se státní propagandou.
Ochota Číny podporovat Rusko má ale i své limity. Do války neposlala žádné zbraně a munici, a sice proto, že nechce přijít o vztahy s Evropskou unií. Raději se postaví do pozice mírotvůrce a odpovědné velmoci s cílem vybudovat si světovou image.
To je obzvlášť důležité ve vztahu ke globálnímu Jihu, kterému chce Čína ukázat, že je lepší světovou velmocí než Spojené státy. Ty podle čínského narativu naopak přilévají olej do ohně ve válce na Ukrajině, zatímco Čína přináší mír.
Proto také Čína vytvořila návrh mírového plánu, který je ale svým obsahem dost neurčitý a nevěnuje se složitým otázkám války. Chce být mírotvůrce, nikoho nenaštvat a mít se všemi dobré vztahy.
Tchajwanský precedent
Jakým překážkám by v budoucnu mohlo přátelství mezi Ruskem a Čínou čelit?
V Evropské unii se málo mluví o tom, že v Číně existuje řada hlasů, které upozorňují na to, že chování Ruska neprospívá čínským ekonomickým zájmům ve vztahu k Evropské unii.
Macron: Když Putinovi dnes neodpovíme silně, bude to znamenat naši prohru v budoucnu
Číst článek
Důležitým tématem jsou ale i bezpečnostní zájmy v severovýchodní Asii a debata ohledně jaderných zbraních v Jižní Koreji a Japonsku, která byla ruskou invazí zásadně ovlivněna. Většina obyvatelstva Jižní Koreje nyní podporuje vyzbrojení jadernými zbraněmi či alespoň nějakou formu dohody se Spojenými státy.
Čína samozřejmě nechce, aby tyto země měly nukleární zbraně. Jestli Rusko bude v delším časovém horizontu ve válce pokračovat, zintenzivní své snahy obsadit širší území Ukrajiny či použije jaderné zbraně, bude to zlomovým bodem, který by mohl zásadně ovlivnit debatu v Severní Koreji a Japonsku. A to by mohlo změnit postoj Číny vůči Rusku.
Mimo tento scénář ale očekávám, že se Rusko a Čína budou nadále přibližovat a vzájemný obchod poroste stejně jako technologická spolupráce. A myslím si, že Čína využije příležitosti expandovat na ruský trh, jak to již učinily například čínské automobilky.
Jejich vztahy tedy dle mého názoru budou pokračovat podle stejné trajektorie, jelikož zmiňovaná soutěž se Spojenými státy jen tak nezmizí a Rusko i Čína cítí, že se v tomto boji navzájem potřebují.
Čína už nemluví o připojení Tchaj-wanu jako o mírovém. Je to promyšlený symbol, hodnotí sinoložka
Číst článek
Stala se invaze Ruska na Ukrajinu příkladem pro Čínu a její politiku vůči Tchaj-wanu?
Spíše než že by byla příkladem, měla invaze pro Čínu zastrašující efekt. Hned na začátku války se v Číně objevily názory, že invaze ukazuje důležitý precedent, že pokud se jedná rychle a rozhodně, může být operace úspěšná.
Postupem času se ale ukázalo, že se Rusko zaseklo ve vleklé válce. A tomu přesně se chce Čína vyhnout. Nechce se zaseknout ve dlouhé válce, čelit sankcím ze strany Západu a narušit vztahy se svými ekonomickými partnery.
V neposlední řadě si Čína na příkladu Ruska uvědomila, že musí posílit svou armádu a ekonomiku, aby nebyla zranitelná. A dominantní názor je takový, že Čína tyto aspekty zatím nesplňuje. Varianta, že se Čína v budoucnu Tchaj-wan pokusí vojensky obsadit, zde samozřejmě stále je. V kratším časovém horizontu ale dle mého názoru nenastane.
