Za výbuchy skladů ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka, potvrdila policie. Případ ale musí odložit
- Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu ukončili vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014.
- Podle vyšetřovatelů se potvrdilo, že výbuchy způsobili důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří chtěli zmařit dodávku zbraní a munice do Sýrie nebo na Ukrajinu, kde Rusko válčí.
- Přesto policie musela případ odložit. Rusko totiž odmítlo s českými vyšetřovateli jakkoli spolupracovat.
- V říjnu a prosinci 2014 explodovaly dva sklady plné výbušnin a samopalů. Zemřeli dva lidé, přes tisíc lidí muselo opustit domovy a šest let trvalo, než policie vyčistila okolí od munice.
„Policejní orgán považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky, Hlavní správy generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace, známé pod zkratkou GRU, jejichž motivem bylo zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace,“ oznámil ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.
Ruští agenti, generálmajor a manželé Šapošnikovovi? Kdo měl stát za výbuchy ve Vrběticích?
Číst článek
Podle NCOZ zavinila ruská vojenská rozvědka výbuchy i smrt dvou českých občanů. „Nejde o ojedinělou akci, ale o součást dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky na území Evropské unie a Ukrajiny,“ dodal Mazánek. Ačkoli zpráva NCOZ neobsahuje jména, vyšetřovatelé už v minulosti zmínili jako hlavní pachatele důstojníky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina. O nich mluví i šéf kontrarozvědky BIS Michal Koudelka.
„Hlavními strůjci byli Čepiga a Myškin. Kolik Rusů se na tom podílelo a pohybovalo se v okolí, to víme také, ale říkat to nebudu,“ řekl Koudelka Radiožurnálu.
Milníky kauzy Vrbětice: dva mrtví, zapojení ruských agentů, smrt spojky i pokuta pro Hrad
Číst článek
Přesto musela policie nyní případ odložit, protože Rusko odmítlo jakkoli spolupracovat s českými vyšetřovateli.
„Protože podezřelí se zdržují v Rusku a orgány Ruské federace odmítly splnit požadavky vznesené Českou republikou cestou mezinárodní právní pomoci, s odůvodněním, že by vyřízení české žádosti mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace, není možné získat potřebné informace, kterými disponuje ruská armáda a ruské tajné služby,“ vysvětlil Mazánek důvody odložení.
„Byly vyčerpány možnosti získat další důkazy v České republice, případně v zemích, které vyhověly českým žádostem o právní pomoci. Policejní orgán díky tomu nemůže získat další informace, které by umožňovaly zahájení trestního stíhání, a z tohoto důvodu rozhodl o odložení věci,“ dodal.
Výbuchy, evakuace, vyšetřování
K výbuchům skladů došlo v roce 2014. První explodoval 16. října před desátou hodinou dopoledne. Skoro 58 tun munice explodovalo a výbuchy je rozmetaly po okolí až do vzdálenosti 800 metrů. Ve skladu byli právě dva zbrojíři – Vratislav Havránek a Luděk Petřík. Oba zemřeli. Policisté a hasiči evakuovali obyvatele Vrbětic a blízkých obcí, své domovy muselo opustit přes tisíc lidí.
Šapošnikova se před smrtí podařilo kvůli Vrběticím vyslechnout. Policistům pomohly řecké úřady
Číst článek
Policisté nejprve pracovali s verzí, že výbuch mohli omylem způsobit sami pracovníci zbrojařské firmy, když manipulovali s výbušninami. „V té době z těch verzí zvítězila ta, která se zdála být logická, totiž že se jedná o nějaký nedbalostní problém, který vznikl v době, kdy pracovníci firmy manipulovali s materiálem. Věc byla kvalifikována jako obecné ohrožení z nedbalosti,“ říká ředitel policie Zlínského kraje Jaromír Tkadleček.
Po prvním výbuchu následovaly desítky dalších, exploze duněly areálem ještě několik dní. Když ustaly a lidé se vrátili domů, policisté prohlédli všechny ostatní sklady. Nic zvláštního v nich nenašli, zapečetili je a chystali se, že je začnou vyklízet. Jenže 3. prosince, právě v den, kdy odsud měli začít odvážet zbraně a výbušniny, došlo k tomu, co nikdo nečekal. Ve čtvrt na osm ráno se z muničního areálu ve Vrběticích ozvala další obrovská rána. Vybuchl další sklad. Bylo v něm téměř 13 tun dělostřeleckých granátů a min a tisíce samopalů.
Po druhém výbuchu už bylo jasné, že to náhoda není. Vyšetřovatelé překvalifikovali čin na úmyslný a začali hledat viníka. Zjistili, že krátce před prvním výbuchem měli naplánovanou návštěvu areálu dva cizinci. E-mailem poslali fotokopie svých pasů na jména Nikolaj Popa a Ruslan Tabarov – první měl moldavský pas, druhý tádžický. Tvrdili o sobě, že jsou zbrojními inspektory, a žádali o návštěvu skladů, které měla pronajaté ostravská firma Imex Group. Právě tyto sklady následně vybuchly.
Provozovatel areálu – Vojenský technický ústav – jim vydal povolení, aby mohli areál od 13. do 17. října 2014 navštívit. Podle právníka firmy Imex Group Radka Ondruše ale nikdy nedorazili. „Zahraniční partner oznámil tato dvě jména jako inspektory. Přišly pasy, vyřídil se souhlas, ale inspektoři nepřijeli, vůbec se ve firmě Imex neohlásili,“ tvrdí Ondruš. Na další otázky, jaký byl konkrétní důvod plánované návštěvy cizinců, který zahraniční partner je ohlásil a jestli se Imex zajímal, proč nakonec nedorazili, Ondruš odmítl odpovědět.
Čeští vyšetřovatelé spolupracují na případu Vrbětic s Brity. Přizvali policisty, kteří řeší otravu Skripala
Číst článek
Trojí identita
Později se ukázalo, že pasy obou údajných inspektorů byly falešné. Jejich pravou identitu se policistům z Národní centrály proti organizovanému zločinu dlouho nedařilo zjistit. Ani to, jestli právě oni měli něco společného s výbuchy munice.
Až v roce 2019 převzal případ nový vyšetřovatel. V rozhovoru s reportérem Radiožurnálu potvrdil, jak si při pročítání spisu vzpomněl, že tváře dvou mužů z falešných pasů už někde viděl. Rok předtím totiž britská policie zveřejnila identitu dvou ruských agentů, kteří jsou podezřelí z toho, že v roce 2018 otrávili jiného bývalého špiona Sergeje Skripala a jeho dceru Julii v anglickém městě Salisbury. Byli to agenti ruské tajné služby GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Právě oni byli těmi falešnými inspektory z Vrbětic.
V Anglii v roce 2018 při útoku na Skripala, i v Česku v roce 2014 v době výbuchů ve Vrběticích se prokazovali stejnými krycími pasy. Tentokrát vystavené na jména Ruslan Boshirov a Alexander Petrov. Pasy vydala Ruská federace, byly pravé, agenti tudíž v roce 2014 nepoutali pozornost českých tajných služeb. Podezřelí se stali až po útoku v Anglii.
Nástražné zařízení
Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pak v roce 2021 řekl, že výbuchy ve Vrběticích způsobilo nástražné zařízení. A také že s největší pravděpodobností měl vojenský materiál z obou skladů vybuchnout až po odvozu z Vrbětic. Patřil bulharskému obchodníkovi Emilianu Gebrevovi, jenž údajně dodával zbraně do Sýrie a na Ukrajinu, na kterou už v té době Rusko útočilo. A tam měly pravděpodobně skončit i výbušniny a zbraně z Vrbětic. Právě tomu podle vyšetřovatelů měli Čepiga s Miškinem zabránit.
K první explozi v říjnu 2014 došlo podle vyšetřovatelů předčasně. Co přesně se uvnitř skladu stalo, zůstává nejasné. Jisté je jen to, že před výbuchem uvnitř hořelo a hasiči původně vyjížděli k požáru. Proč, to se kvůli obrovskému žáru a výbuchům nikdy nepodařilo zjistit.
„Nebylo v lidských silách zjistit, jakým způsobem došlo k zahoření, jestli tam byla nějaká látka nebo iniciátor toho hoření. Nenašli jsme ani místo, kde začalo hořet. Byly tam obrovské teploty spojené s výbuchem, takže řada běžných stop se prostě vypaří, zmizí z toho místa a zůstane jen nějaké stopové množství, ale většinou se jedná o chemické látky těch výbušnin, sloučenin po výbuchu,“ popsal vyšetřovatel zlínských hasičů David Polčák, jenž spolupracoval na zjištění příčin požáru.
Jak je ale možné, že nástražné zařízení vyhodilo do vzduchu sklad, ačkoli ho policisté (stejně jako všechny ostatní) předtím prohlédli? Velitel zásahu, krajský šéf zlínských policistů Jaromír Tkadleček vysvětluje, že na důkladnější kontrolu skladů neměli dost času.
„Některé muniční sklady měly rozměr menšího Lidlu, otevřete dveře prodejny rozměru 30 krát 35 m, která je napěchovaná zbožím, kde jsou truhlíky a munice a najděte tam něco, co připomíná výbušný systém. Najít jedno zkažené zrnko ve vlaku plném rýže je v podstatě nemožné,“ řekl Tkadleček.
Navíc policisté v té době nehledali nástražný systém, protože tehdy ještě pracovali s verzí, že první výbuch byla náhoda. Že mají hledat nástražný systém, vůbec nevěděli. „My jsme ty objekty kontrolovali, jestli nás tam něco vizuálně netrkne, jestli tam je nebo není nějaké aktuální nebezpečí,“ dodává Tkadleček.
Fotka pod orlojem
Policii a české kontrarozvědce BIS se částečně podařilo zmapovat pohyb Čepigy a Miškina v Česku v roce 2014. Do Prahy přiletěli 11. října 2014. Podle investigativní skupiny Bellingcat měli otevřené datum zpátečního letu, což znamená, že při příletu nevěděli, jak dlouho se v Česku zdrží a kdy poletí zpátky do Moskvy.
Stát se nepoučil. Upozaďuje obyvatele okolí Vrbětic a chce v bývalém skladu vyrábět granáty, míní novinář
Číst článek
V den příletu Čepiga zveřejnil na svém facebookovém profilu nazvaném podle svého svého krycího jména Ruslan Boshirov fotografii Staroměstského náměstí. V profilu o sobě uvedl, že žije v Moskvě, je svobodný a umí anglicky, rusky, ukrajinsky a finsky. Novináři britského deníku Daily Mail přišli se zprávou, že Čepiga si zakládal profil na facebooku jenom proto, aby navázal kontakt s ženou z Ukrajiny, s níž se údajně před tím setkal na půl hodiny v jedné pražské kavárně. Novinářům to zmíněná žena potvrdila.
Co přesně dělali Čepiga s Miškinem v Praze, není úplně jasné. Podle informací Radiožurnálu přespali dvě noci v hotelu poblíž právnické fakulty a 13. října 2014 se přesunuli na Moravu blíže vrbětickým skladům.
Ubytovali se v ostravském hotelu Corrado. Zamluvili si pokoj od 13. do 16. října, do knihy ubytovaných hostů se zapsali pod svými krycími jmény jako Petrov a Boshirov a připsali, že přijeli jako turisté. Podle majitele hotelu Maxmiliána Šimka si byli i zastřílet na střelnici, která je součástí hotelu. Pravděpodobně to bylo jen na 15 minut, protože právě čtvrthodinu na střelnici měli ubytovaní hosté zdarma.
Jednotka 29155
Čepiga s Miškinem byli členové speciální jednotky s označením 29155 ruské vojenské tajné služby GRU. Od začátku roku 2014 létali do Česka také další členové jednotky a v říjnu 2014, tři dny před první výbuchem přiletěl do Vídně také velitel jednotky Andrej Averjanov. Podle vyšetřovatelů proto, aby na celou akci dohlížel.
„Pachateli byli dle zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu příslušníci jednotky 29155 určené k provádění diverzních operací v zahraničí spadající pod 161. centrum přípravy specialistů zvláštního určení GRU,“ stojí v aktuální zprávě NCOZ.
Podle zjištění kriminalistů byl Averjanov v době prvního výbuchu zrovna ubytovaný ve slovenských lázních, které jsou od muničních skladů dvě hodiny cesty autem. Jeho přítomnost podle kriminalistů byla naprosto výjimečná a dokládala, jakou váhu Rusko přikládalo významu celé akce.
„Ruská vojenská rozvědka měla prostředky ke způsobení výbuchů, včetně osob, které za tímto účelem přicestovaly z Ruska a ihned po té odcestovaly zpět, a navíc, dle zjištění NCOZ, disponovala detailními informacemi o uskladněném zboží, jeho pohybu i jeho konečném uživateli,“ píše nyní NCOZ ve své zprávě.
V době, kdy vybuchl první sklad – 16. října 2014 kolem 10. hodiny dopoledne – nastupovali Čepiga s Miškinem ve Vídni do letadla, ve kterém letěli zpět do Ruska. Averjanov letěl až večerním letem. Krátce na to dostali Čepiga a Miškin nejvyšší vojenské vyznamenání Hrdina Ruské federace a s tím i apartmány v Moskvě. Stejné ocenění dostal v lednu 2015 i Averjanov. Podle investigativní skupiny Bellingcat je pravděpodobné, že vyznamenání získali právě za operaci ve Vrběticích, což by naznačovalo, že ji Kreml považoval za úspěšnou.
Podezření ze špionáže
Policie během vyšetřování zjišťovala i to, jestli Čepigovi s Miškinem někdo pomáhal. Narazili přitom na Rusa Nikolaje Šapošnikova, bývalého sovětského vojáka, jenž zkraje 90. let minulého století získal politický azyl a později i české občanství. Šapošnikov pracoval jako obchodník pro Imex a právě on v říjnu 2014 přeposlal e-mail kvůli návštěvě dvou ruských agentů.
Nová fakta v kauze Vrbětice: policie podezřívá obchodníka a jeho ženu ze špionáže
Číst článek
„On se na vyřizování věcí, které souvisely s postsovětskými republikami, podílel,“ potvrdil právník firmy Radek Ondruš.
Šapošnikov si ale navíc podle policie psal i s velitelem jednotky Averjanovem o citlivých zbrojních obchodech a začátkem října 2014 se s ním osobně sešel v Portugalsku.
Šapošnikov byl v Lisabonu s rodinou, údajně na výletě, když se k nim přidal muž, který se představil jako Andrej. „Potkali jsme se na kávu, turisticky jsme se dívali na Portugalsko. Prostě výlet, on se k nám přidal,“ popsala dcera Šapošnikovových, když ji reportér Radiožurnálu v roce 2022 zastihl v jejím domě na severní Moravě.
„Nevím, jak dlouho se znali, ani kdy se seznámili. Vím, že ho neviděli poprvé. Byl jim představený, on je nějaký literární historik. Dřív tam proběhl nějaký obchod a bylo to naprosto v pořádku, on tam pomáhal s nějakými kontakty. Takže taťka ho znal spíš pracovně a mamka se do toho nějak vložila,“ řekla dcera Šapošnikovových.
Šapošnikovova dcera tvrdí, že během portugalského setkání netušila, že jde o agenta ruské tajné služby GRU. „Když potom někdy v květnu (2021 – pozn. red.) vyšly fotky, jak Averjanov vypadá, tak jsem si spojila, že to je ten člověk, kterého jsem viděla v Portugalsku. Takže ano, fyzicky jsem ho viděla, ale že to byl on, jsem zjistila až potom.“ Ani její otec prý nevěděl, že Averjanov je ve skutečnosti ruský špion. „Naši ho znali, ale taky netušili, že to je on.“
Šapošnikov sice žil mnoho let s manželkou Elenou v Řecku, v době prvního výbuchu v říjnu 2014 byl ale zrovna v Česku. Údajně přijel navštívit dceru, která žije na severní Moravě.
Policie podezřívala Šapošnikova i jeho manželku Elenu ze špionáže. Šapošnikov letos zemřel, Šapošnikovou policie dosud z ničeho neobvinila.
Podivné chování majitele firmy
Kriminalisté také sledovali i podezřelé chování majitele firmy Imex Petra Bernatíka mladšího. Ve vrbětickém skladu, který 16. října explodoval, bylo před výbuchem rušno. Brigádníci právě připravovali k převozu výbušniny, když den před explozí dostali nečekaně volno. A do skladu vyjel jen samotný Bernatík. To bylo neobvyklé, protože před tím jezdil do areálu vždy s někým dalším.
Hrad skartoval vrbětický dokument ‚neobvykle brzy‘. Jiné úřady citlivé listiny ničí až po dvou letech
Číst článek
Navíc se podle údajů z mobilu ten den pohyboval 40 minut v blízkosti ostravského hotelu Corrado, kde byli v té době ubytovaní ruští agenti Čepiga s Miškinem. Radiožurnálu a týdeníku Respekt to v roce 2021 potvrdilo několik zdrojů obeznámených s vyšetřováním.
Co přesně Bernatík v okolí hotelu 15. října 2014 dělal a proč tam jel, není jasné. On sám na dotazy neodpověděl. Jeho advokát Radek Ondruš na dotazy Radiožurnálu v květnu 2021 nejdříve řekl, že u hotelu mohl stát v autě na křižovatce. Po poradě se svými klientem se nechal slyšet, že Petr Bernatík v hotelu ani na střelnici Corrado nikdy nebyl a s Rusy se prý nikdy nesetkal.
Ani Petra Bernatíka policie dosud z ničeho neobvinila.
Přesný důkaz, jakým způsobem se ruští agenti dostali dovnitř vrbětického areálu, ale stále chybí. „Pro další postup policejního orgánu chybí některé informace, zejména k pohybu jednotlivých příslušníků GRU na území ČR, ve skladech ve Vrběticích. Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v ČR a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo,“ konstatovala Národní centrála proti organizovanému zločinu ve své zprávě.
Výsledkem vyšetřování je i vyhoštění několika desítek ruských diplomatů z Česka. Podle ředitele BIS Michala Koudelky se také potvrdilo, že varování před působením ruských špionů na našem území byla opodstatněná.
„Vrbětice jasně ukázaly, že jsme měli pravdu. Byl to historický zlom, protože následné rozhodnutí vlády České republiky vyhostit veliké množství ruských diplomatů a mezi nimi veliké množství zpravodajců bylo momentem, který z hlediska ruské špionáže zásadně změnil bezpečnostní situaci v naší zemi,“ řekl Koudelka Radiožurnálu.
Přestože detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu případ odložili, mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej sdělil, že pokud se zjistí nové informace, může se kauza znovu otevřít. A navíc potvrdil, že část případu je stále živá. Nechtěl ale sdělit, čeho se týká.
Na dotaz Radiožurnálu, zda jde o podezřelé aktivity lidí spojených s Imexem, odpověděl vyhýbavě: „K těmto dotazům náš útvar nebude poskytovat informace.“
O tom, že v případu jsou stále nevyřešené otázky, psal v reakci na zprávu vydanou NCOZ i dozorující státní zástupce Martin Malůš. „Nejasná i nadále zůstává pouze role osob spojených se společností Imex Group, u kterých byly zjištěny podezřelé, případně nelogické aktivity v období, kdy došlo k šetřeným explozím,“ napsal Malůš.
V reakci na zprávu NCOZ vydala své vyjádření i BIS. Její ředitel Michal Koudelka pochválil práci policistů. „NCOZ odvedla špičkovou práci na velmi složitém případu a prokázala, že ruské zpravodajské služby stály za odporným útokem, který stál životy dvou nevinných českých občanů a miliardové škody na majetku.“
