Češi v délce života stále zaostávají za Západem. Špatná situace je tradičně v pohraničí. Zdravěji a déle se žije ve velkých městech a na jihu Moravy. Na jejím východě brání lepším číslům alkohol. Struktura úmrtnosti napovídá, jak situaci zlepšit.

Brno 5:00 11. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V délce života Češi stále zaostávají za západní Evropou – na mapě kontinentu jsou následky jeho rozdělení patrné i 34 let od pádu železné opony. Například rozdíl v naději dožití mezi jižními Čechami a Dolním Bavorskem či Horní Falci je víc než tři roky, což vypovídá o nezasypané propasti mezi Západem a Východem.

Podobně hlubokou rýhu zanechaly i vnitrozemské události staré téměř celé století: odsun a dosídlení pohraničí. Míra úmrtnosti, která sděluje obdobnou informaci jako naděje dožití, je v Česku nejvyšší právě v Sudetech. U mužů byla v letech 2018 až 2020 nejvyšší v okresech Bruntál, Louny a Most, u žen v Sokolově, Teplicích a opět v Lounech. Ukazují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Naopak nejnižší úmrtnost hlásí velká města: shodně u mužů i žen jsou to Praha, Praha-západ a Hradec Králové.

Jde přitom o věkově standardizovaný ukazatel, skutečná míra úmrtnosti se v každém okrese přepočítává na populaci ve stejné věkové struktuře. Znamená to, že čísla, která ukazujeme, jsou očištěná od skutečného stáří místní populace a srovnání mezi okresy je v tomto ohledu bez háčků.  

Jedno číslo v sobě ukrývá řadu trendů, často protichůdných. Klíčové jsou dva. Jednak socioekonomická struktura obyvatel, vzdělanější a bohatší populace žije zdravěji a déle. A za druhé blízkost dobře vybavené nemocnice – ta zvyšuje šanci na přežití zejména u akutních případů, ale také dostupnost preventivních prohlídek u chronických nemocí.

Pro nemoci oběhové soustavy, které hrají v případě úmrtnosti hlavní roli, je závažnější první zmíněný parametr: pití, kouření, pohyb a jídelníček mají statisticky o něco větší vliv než léky a lékařské zákroky.

Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška

Číst článek

Zejména u rakoviny hrají roli také vlivy prostředí, typicky znečištění vzduchu u nádorů plic. U dalších typů rakoviny se zase může projevovat radioaktivní podloží. Efekty prostředí jsou ovšem obtížněji měřitelné.

Okresy na severu

Pro rozlišení, co trápí který region, je užitečné podívat se nejen na míru, ale také strukturu úmrtnosti. Prostorové rozložení pěti nejčastějších příčin úmrtí v letech 2018 až 2020 odhalují následující mapy. Muže i ženy ukazují společně.

Mapy jsou seřazeny podle míry úmrtnosti. Nejčastější příčinou úmrtí jsou v Česku nemoci oběhové soustavy, v posledních letech mají na svědomí kolem 40 procent zemřelých. Druhou nejčastější jsou novotvary s přibližně 20 procenty, nemoci dýchací soustavy kolem 6 procent, trávicí 4 procenta. Vnější příčiny úmrtí – převážně nehody, sebevraždy a násilná úmrtí – stojí každoročně za přibližně 5 procenty zemřelých.

Zbylých 25 procent, které mapy neukazují, tvoří řada dalších příčin smrti, nejčastěji cukrovka, nemoci nervové soustavy či infekce. 

„Nejvyšší intenzitou úmrtnosti se vyznačují okresy na severozápadě Čech, nejnižší naopak jihomoravské okresy,“ popsala regionální rozdíly v roce 2007 demografka Šárka Daňková z ÚZIS. Celková mortalita od té doby klesla, ale zmíněný poměr platí stále, zejména u žen.

„Mezi nemocemi trávicí soustavy se objevují zejména onemocnění jater, u nemocí dýchací soustavy je to nejčastěji astma, chronická obstrukční nemoc plicní a pneumonie neboli záněty plic,“ dodává Daňková při pohledu do čerstvých dat.

Naše srdce a cévy zažily třiatřicet báječných let. Úmrtnost ale přestala klesat, i když by ještě mohla

Číst článek

„Úmrtnost na zhoubné novotvary je vysoká u mužů a žen především v západních Čechách,“ pokračuje analytička. Pod Krušnými horami je trend nejviditelnější. Podobné pravidlo se ale uplatňuje také na větší ploše: zhoubné nádory častěji zabíjejí v Čechách než na Moravě. Výjimkou je Ostravsko.

Jako jednu z příčin experti zmiňují také radioaktivní podloží. Radonová mapa ukazuje vyšší koncentrace nebezpečného prvku v západních a jižních Čechách a na Vysočině.   

„U nemocí oběhové soustavy byly okresy s nejnižší a nejvyšší úmrtností u obou pohlaví stejné. Nejnižší úmrtnost byla v Písku,“ upozorňovala Daňková v analýze před osmnácti lety. „Vysoká je na severozápadě Čech a na severu Moravy, nízká v jižních Čechách.“

Platí to i dnes. Písek stále vede statistiku před Prahou, Plzní a dalšími krajskými městy. Na smutném konci jsou nadále sudetské okresy Louny, Jeseník a Sokolov.

„U úmrtnosti na oběhové nemoci se zvlášť silně projeví životní styl a vzdálenost do nemocnice,“ dodává analytička.

Slivovicový pás

Další přiblížení umožňuje takzvaná shluková analýza: statistická metoda, která okresy rozdělí do skupin s podobnou mírou a strukturou úmrtnosti. Ukážou se tak strukturální rozdíly, které v mapách nejsou viditelné na první pohled. V jedné skupině se tak například ocitnou okresy s relativně nízkou celkovou mortalitou, ale vysokou úmrtností na nemoci trávicí soustavy a vnější příčiny, které naznačují nemírné pití alkoholu.

Právě tato skupina je zajímavá: sdružuje hlavně východomoravské okresy a společným jmenovatelem zvýšené úmrtnosti by mohl být alkohol, který často figuruje jak u násilných úmrtí, tak sebevražd či tragických dopravních nehod, stejně jako u nemocí jater.

V posledním roce řady, 2020, mohou být dlouhodobé trendy rozkolísané vlivem covidu; zemřelo v něm o 13 procent lidí více než v předchozích letech. 

„Myslím si, že covid jako příčina smrti v této analýze regionálních rozdílů nehraje zásadní roli,“ je přesvědčená Daňková. „Spíš než přímo covid se mohou projevit rozdíly u příčin, na které má vliv odložená péče, zahlcení nemocnic a podobně.“

V následující tabulce najdete skupiny okresů seřazené od těch s nejvyšší úmrtností. U každé jsme se pokusili doplnit krátký popis, který region charakterizuje. Šipka nahoru kóduje vysokou, dvě šipky velmi vysokou úmrtnost na danou příčinu. Podobně šipky dolů. Šipka doprava znamená průměrné hodnoty.  

Skupiny okresů s podobnou strukturou úmrtnosti

města	cel.	rak.	oběh.	dých.	tráv.	ext.	popisek
Most, Sokolov	⇈	⇈	⇈	↑	↑	→	Nejvyšší úmrtnost v republice. Slabá dostupnost péče, špatné životní prostředí, komplikovaná socioekonomická skladba a nízká zdravotní gramotnost. Jediným pozitivem je průměrná úmrtnost na externí příčiny: nehody, sebevraždy či násilná úmrtí.
Louny	↑	↑	⇈	↓	↑	→	Od předchozí skupiny je odděluje mírně nižší celková a výrazně nižší specifická mortalita na nemoci dýchací soustavy. Roli může hrát životní prostředí.
Bruntál, Jeseník, Karviná	↑	→	⇈	⇈	⇈	→	Severomoravské pohraničí se od severočeského liší hlavně nižší úmrtností na rakovinu. Roli může hrát vlídnější životní prostředí, zůstává špatná dostupnost péče.
Česká Lípa, Cheb, Chomutov, Kladno, Litoměřice, Nymburk, Ostrava-město, Teplice	↑	↑	↑	→	↑	→	„Light“ verze Sudet. Mezi severo- a středočeská města se vloudila Ostrava, která by díky dostupnosti kvalitní péče měla patřit k regionům s nejnižší úmrtností.
Děčín, Tachov	↑	↑	↑	↑	→	↑	Další „light“ verze Sudet, obrázek kazí vysoká úmrtnost na externí příčiny, tedy nehody a násilná úmrtí.
Benešov, Domažlice, Mladá Boleslav, Příbram, Vyškov	→	→	↑	↓	→	↓	Klidná městečka s mírně vyšší celkovou úmrtností, ale nižší úmrtností na vnější příčiny.
Rakovník, Ústí n. Labem	→	↑	↓	→	→	→	Podobná skupina, ovšem s vyšší mortalitou na zhoubné nádory.
Rokycany	→	⇈	↓	↓	⇊	↑	Střední celková úmrtnost, ale velmi vysoká mortalita na rakovinu. V západních Čechách se kromě životního stylu může projevovat i radioaktivní podloží.
Břeclav, Karlovy Vary, Kroměříž, Prostějov, Uherské Hradiště, Vsetín	→	→	→	→	↑	↑	Vysoká úmrtnost na nemoci trávicí soustavy a externí příčiny v moravských okresech (a Karlových Varech) naznačuje vyšší spotřebu alkoholu.
Český Krumlov, Prachatice, Tábor	→	→	↓	⇈	→	→	Jihočeské okresy s nízkou úmrtností na nemoci srdce, což může být efekt životního stylu. Vysoká úmrtnost na dýchací nemoci je ovšem záhada.
Kolín, Liberec, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Přerov, Strakonice	→	→	→	→	→	⇈	Nejvyšší úmrtnost v republice na externí příčiny, tedy nehody, sebevraždy a násilná úmrtí.
Beroun, Blansko, Brno-město, Frýdek-Místek, Hodonín, Chrudim, Jablonec n. Nisou, Jičín, Klatovy, Kutná Hora, Mělník, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Pelhřimov, Semily, Svitavy, Trutnov, Třebíč, Ústí nad Orlicí, Znojmo	→	→	→	→	→	→	Rozsáhlá skupina okresů s průměrnými hodnotami.
Havlíčkův Brod, Rychnov nad Kněžnou, Šumperk	→	⇊	↑	→	↓	↓	Menší města v podhůří či na Vysočině. Vysoká úmrtnost na nemoci srdce může ukazovat na horší dostupnost zdravtní péče, ale kompenzuje ji nejnižší úmrtnot na rakovinu v zemi.
Jihlava, Plzeň-město	↓	→	↓	↓	↓	→	Obě města se blíží široké skupině zdravých měst, kazí to jen vyšší úmrtnost na novotvary a zejména v Plzni také na externí příčiny.
České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek	↓	→	↓	↑	↓	⇊	Tři okresy na jihu se blíží nejlepší skupině, opět se ale opakuje jihočeská záhada s vysokou úmrtností na dýchací nemoci. Naproti tomu nejnižší republiková úmrtnost na externí příčiny.
Brno-venkov, Hl. m. Praha, Hradec Králové, Náchod, Pardubice, Praha-východ, Praha-západ, Zlín, Žďár nad Sázavou	↓	↓	↓	↓	↓	↓	Zdravá města a okolí: dobrá dostupnost péče i životní styl odpovídající relativně vzdělané a bohaté populaci.

Ne všechny trendy, které data naznačují, ovšem umíme rozumně popsat.

„Regionální rozdíly příčin úmrtnosti vykazují určité pravidelnosti, které však lze v některých případech jen obtížně vysvětlit,“ upozorňuje Daňková. „Působit zde mohou totiž faktory spojené jak se systémem poskytování zdravotní péče, tak individuální biologické či sociální determinanty. Nemalou roli hraje i kvalita vstupních dat, která souvisí s určitými, regionálně specifickými stereotypy ve vykazování na straně lékařů.“

To se může týkat skupiny jihočeských okresů s vysokou úmrtností na dýchací nemoci. Je záhadou, proč by zrovna malebné jižní Čechy měly mít tak velký problém s kvalitou vzduchu či tak vysoký podíl kuřáků. V datech může být řada šumů, ne každá zobrazená výchylka nutně ukazuje signál.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít