Bydlení zdarma jen pro zranitelné a menší příspěvky. Mění se pravidla pro pomoc ukrajinským uprchlíkům
V sobotu začínají platit přísnější podmínky pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku. Ty upravil takzvaný Lex Ukrajina 5. Ruší například bezplatné hromadné ubytování pro uprchlíky pobývající v Česku déle než 5 měsíců, kteří zároveň nepatří do jedné ze zranitelných skupin. A končí také příspěvek pro solidární domácnosti poskytující běžencům zdarma bydlení.
Nárok na ubytování v penzionech a ubytovnách mají nadále všichni uprchlíci, kteří mají status dočasné ochrany méně než 150 dní. Potom se můžou s provozovatelem zařízení domluvit, že u něj zůstanou, ale už si bydlení budou muset platit sami.
Změna v systému podpory uprchlíků. Stát přispěje pouze lidem žijícím pod životním minimem
Číst článek
Výjimkou jsou zranitelné skupiny, za které bude bydlení dál hradit stát. Mezi ně patří děti do 18 let, studenti českých vysokých škol, senioři nad 65 let, lidi s postižením a jejich pečující osoby, stejně jako těhotné ženy a osoby pečující o děti do šesti let.
Pokud se uprchlíci, kterým nárok končí, nedohodnou s provozovatelem na ceně za ubytování, mohou se obrátit na obec nebo jedno z Center podpory integrace cizinců. „Všichni budou mít databázi alternativních ubytovacích kapacit a budou schopni poradit, kde ubytování shánět. Znovu bych chtěla připomenout pohotovostní režim krizových linek Člověka v tísni a dalších, které fungují i o víkendu,“ radí vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková.
Víkendovou pohotovost mají i Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině známá jako KACPU a krajské úřady práce. Ty budou vydávat potvrzení o zranitelnosti, které jsou jinak součástí žádosti o humanitární dávku. Ne všichni ale o ni žádají.
Vnímání uprchlíků z Ukrajiny závisí na tom, jak je Česko dokáže integrovat, varuje sociolog Prokop
Číst článek
Právě tuto dávku ale také čeká změna. Prvních pět měsíců bude dělat necelých 5000 korun, pak se sníží na 3 100, tedy existenční minimum. Děti a lidé s postižením ale budou dostávat víc. Dávka bude nově zahrnovat i příspěvek na náklady související s bydlením. Ten doteď dostávaly takzvané solidární domácnosti za bezplatné ubytování uprchlíků. Nově jim mají uprchlíci platit nájem, proto budou nově příplatek na bydlení dostávat oni.
Výše započitatelných nákladů se bude lišit podle toho, jestli uprchlíci bydlí v bytě zařazeném do evidence ministerstva práce a sociálních věcí. V tom případě se jim do dávky započítají 3000 korun na osobu.
„Pokud bydlení v registru nebude, tak částka nebude 3000 ale 2400 korun měsíčně. Úhrada nepůjde od úřadu práce k majiteli ale přímo k uprchlíkovi, který si vztah s vlastníkem musí dohodnout,“ říká šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zohlednění příjmu
Dávka na bydlení bude zohledňovat i to, jaký mají uprchlíci příjem a případné úspory, tedy zůstatek na účtu. Každému tedy konečná výše dávky vyjde jinak. Daniel Hůle z Člověka v tísni proto radí solidárním domácnostem, aby si zjistily, jak přesně vysokou dávku budou uprchlíci, kteří u nich bydlí, dostávat.
Dítě jako zranitelný uprchlík, matka ne. Od července se mění pravidla pro ubytování lidí z Ukrajiny
Číst článek
„Aby nebyli překvapeni, že je to míň, než se ukazuje v jednoduchých tabulkách. Dávka nebude 3000 krát počet uprchlíků, pokud mají jakýkoliv jiný příjem. Reálná podpora bude daleko nižší, takže rodiny budou mít na nájem a energie jen horko těžko,“ vysvětluje Hůle.
Například ministerstvo ve svých materiálech uvádí modelový příklad matky a dvou dětí starších deseti let, kteří bydlí v zaregistrovaném bytě. Nárok na humanitární dávku budou mít celkem 10 110 korun, započitatelné náklady na bydlení 9000. Celkem přes 19 000 korun. Pokud ale matka vydělá 17 000 čistého, odečte se to a rodina dostane zhruba 2000 korun.
