Až polovina uměleckých děl na českém trhu jsou padělky. Někdy je odhalí rentgen, jindy tahy malíře
Třetina až polovina uměleckých děl na našem trhu mohou být padělky. Uvádí to průzkum Art Report 2023. Sběratelé i obchodníci s uměním podle něj považují falzifikáty za největší problém trhu. Existuje sice řada způsobů, které mohou ověřit například pravost obrazu. Nejsou ale jednoduché a musí při nich spojit hlavy dohromady odborníci na technologie i dějiny umění.
Vítězslav Knotek z Vysoké školy chemicko-technologické ukazuje různé metody, které mohou odhalit padělaný obraz. Najdou třeba v papíru, plátně nebo barvách látky, které se používaly jen v určité době. „Některé chemické analýzy jsou destruktivní,“ upozorňuje.
Až polovina uměleckých děl na českém trhu jsou padělky. Někdy je odhalí rentgen, jindy tahy malíře
Výsledek analýzy mu odhalí třeba i stáří pigmentů. Jedním z ukazatelů, že je obraz padělek, je i to, když se začaly používat až po autorově smrti.
Odborníci ale neradi odebírají byť i mikroskopické vzorky z nenahraditelného obrazu. Dílo se totiž dá i takzvaně nedestruktivně prosvítit rentgenovými paprsky.
„Rentgen pronikne pod malbu, uvidí, jestli není obraz přemalovaný,“ vysvětluje Knotek.
Nový obraz na starém plátně
Padělatelé totiž mohli kopii namalovat na staré plátno, možná dokonce historicky věrnými barvami. Pouhá chemická analýza by takovou kopii neodhalila.
V Paříži draží kresbu z komiksu Asterix v Hispánii. Její odhadovaná cena je přes 3,5 milionu korun
Číst článek
Ne každý přemalovaný obraz je ale padělek, ukazuje Štěpán Vácha z ústavu dějin umění Akademie věd. Tady už si technologické testy neporadí a musí nastoupit historické a umělecké znalosti. Jako třeba v případě obrazu od oblíbeného malíře habsburského císaře Rudolfa II.
„Mě překvapila ta mužská tvář ve spodní vrstvě... to by mohl být Rudolf II.,“ vzpomíná Vácha.
V tomto případě nebyl obraz padělaný, ale spodní vrstvy naopak pomohly odhalit, že ho namaloval Hans von Aachen, jeden z císařových dvorních umělců.
„Pocházelo to asi z nedokončeného nebo poškozeného obrazu, který měl v ateliéru – to se stávalo často,“ vysvětluje Vácha.
Osobnost umělce
Vědci při zkoumání obrazů musí tak trochu sledovat i osobnost umělce. Jak si obraz rozkresloval nebo předělával, jestli určitou věc mohl udělat původní autor, nebo spíše svědčí pro kopii.
OBRAZEM: Rotující prstýnky i glazurovaná keramika. Jablonec nad Nisou otevřel přehlídku Křehká krása
Číst článek
„Kopie je většinou malovaná podle osnovy, která je beze změn,“ říká Vácha.
Restaurátor Adam Pokorný z Národní galerie a Akademie výtvarných umění k tomu ale dodává, že to tak nemusí být vždycky. „Jsou autoři, kteří malovali beze změn,“ říká.
Lidský faktor je největším úskalím při zkoumání pravosti obrazů. U některých starých děl odborníci nedovedou spolehlivě zjistit, kdo přesně je namaloval.
„Třeba Lucas Cranach měl velkou dílnu a mnoho následovníků, je těžké určit, co maloval vlastnoručně. Nebo slavný obraz Salvator mundi – dodneška se vedou spory, jestli je autorem Leonardo da Vinci,“ říká historik umění Štěpán Vácha.
Metody zkoumání obrazů se stále vyvíjejí a podle vědců možná některé z těchto slavných záhad vyřeší. Zároveň s tím ovšem přibývá i padělků zejména moderních uměleckých děl, uvádí průzkum Art Report 2023.
