Jedenáctiletý Tori a šestnáctiletá Lokita jsou hlavními figurami filmu, ve kterém falšovaná identita a nemožnost získat legální občanský status vedou k dramatickým událostem a boji o holý život. Nový film Tori a Lokita belgických bratrů Dardennových, žijících klasiků sociálního thrilleru, hrají vybraná česká kina. Bude uveden i na festivalu Be2Can.

Premiéry Pavla Sladkého Brusel 19:01 29. září 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tori a Lokita předstírají, že jsou sourozenci. Patrně se seznámili během strastiplné cesty do Evropy. Lokita během ní Torimu zachránila život. Úřadům ale tvrdí, že jsou bratr a sestra, protože Torimu šlo v africkém Beninu o život, a tak má v Belgii zajištěný legální status, který by se vztahoval i na rodinné příslušníky.

Oba mladí západoafričtí přistěhovalci žijí v azylovém centru a pod zástěrkou práce v pizzerii doručují drogy. Na žádnou práci, legální nebo nelegální, nemůžou říct ne. Převaděč tvrdě vyžaduje splátky za své služby, rodina doma v Africe očekává slíbenou finanční výpomoc.

Sci-fi Bod obnovy kolísá mezi televizní kriminálkou a designově zvládnutými obrazy budoucnosti

Číst článek

Film Tori a Lokita nejdřív působí dojmem, že se drama bude točit kolem zamýšleného podvodu s identitou, po půlhodině ale příběh změní prostor a tempo. Ubude dialogů a přibude akce.

Sourozenectví má potvrdit test DNA a zoufalou Lokitu drogový gang odveze za město, kde má tři týdny strávit zavřená v pěstírně bez možnosti kontaktu s Torim nebo kýmkoli dalším. Výměnou za to má dostat falešné dokumenty. Je to pro ni ale mimořádně stresující zkušenost, protože trpí úzkostmi.

Teď se ale potřebuje soustředit. Na každém procedurálním detailu v utajené, klaustrofobní a přetopené pěstírně kdesi za městem záleží, což stimuluje diváckou pozornost. A podnikavý Tori to nechce nechat jen tak.

Nezdolná víra v člověka

Bratři Jean-Pierre a Luc Dardennovi, slavní belgičtí scenáristé, producenti a režiséři, točí už od 80. let minulého století. Jejich filmy obvykle vznikají, když tvůrci narazí na člověka se zajímavým příběhem: ženu vyhozenou za podivných okolností z práce, chlapce plánujícího pod vlivem radikálního imáma vraždu a podobně.

Přistěhovalci, ať už například ze zemí Balkánu, jako v případě filmu Mlčení Lorny, nebo z muslimských zemí, jako v případě Mladého Ahmeda, jsou společně se sociálně slabými jednou z nejdůležitějších vrstev, odkud se rekrutují jejich hrdinové. Různé formy „rodiny v ohrožení“ jsou přirozeně jejich nejobvyklejším zázemím.

Kromě dobře rešeršovaných příběhů, pohyblivé kamery, herecké autenticity profesionálů (Jérémie Renier, Marion Cotillardová atd.) jejich filmy zdobí především nezdolný humanismus. Bez větších didaktických výkladů sledujeme hrdiny v mezních situacích, kdy materiální podmínky lámou charakter.

Přesto jde o hrdiny a hrdinky aktivní, kteří se nevzdávají šance na to, že můžou na svojí situaci něco změnit, vydělat potřebné peníze, zbavit se potíží. Pokud přestoupí myslitelné hranice, jejich rozhodnutí je dostihne jako v případě klíčových scén filmu Dítě, oceněného v Cannes v roce 2005 Zlatou palmou.

Rezignace nemá ve světech dardennovských hrdinů místo. Nevidíme žádné pasivní alkoholiky před věčně puštěnou televizní obrazovkou, ale urputnou snahu o záchranu v minimálních mantinelech. Čas se krátí, jako v případě filmu Dva dny, jedna noc, kde jde hrdince o to přesvědčit kolegy, aby jí dali šanci dál pracovat. Tlak věřitelů, vyděračů nebo úřadů, využitý jako žánrový prvek blížící se deadline, stupňuje napětí.

Předčasně dospělí Tori a Lokita

Tím spíš vystupuje v novém filmu od popředí hluboké lidské pouto jedenáctiletého dítěte a šestnáctileté dospívající dívky. Nedají na sebe dopustit, znají svoje slabé stránky a riskují jeden pro druhého všechno, co mají. Jsou předčasně dospělí, jednají velmi účelně, odvážně a věcně. Jako kdyby měli leccos za sebou.

V podání Pabla Schilse (Tori) a Joely Mbunduové (Lokita), kteří se před kamerou objevili úplně poprvé, projevují minimum váhání a dilemat. Pokud musí kvůli penězům pro rodinu dealovat drogy, dělají to. Když je nutné v ohrožení života jednoho z nich někoho omráčit, nezaváhají.

Oba mladí herci představují Toriho a Lokitu tak, že v divácích není ani stopa pochybností o jejich autentičnosti. A to přesto, že jejich role vyžadují nejen fyzickou akci, ale také vyjádření úzkostných stavů, nejistot při policejním výslechu a dalších hraničních situacích.

Snímky bratrů Dardennových, především dvanáctka celovečerních hraných filmů natočených od konce 80. let, ale také dokumentární tvorba a producentská podpora dalších tvůrců, pomohly změnit současnou evropskou kinematografii. Ukazují sílu, vitalitu a potenciál lidí, kteří byli vytlačeni na okraj, nebo se součástí naší společnosti ani nemohou stát, i když by chtěli.

Problémy Evropy se proměňují, ale dilemata, která to přináší, se mění pozoruhodně málo. Filmy Jean-Pierre a Luc Dardennovi tak zatím takřka nestárnou. A vypovídají ve zrušených fabrikách, azylových centrech a na ulicích o víře v dobré jádro mnoha lidí z těch, kteří jsou materiálními, ideologickými nebo byrokratickými vlivy nevybíravě zatlačeni do kouta.

Snímek Tori a Lokita měl v českých kinech premiéru 28. září 2023. V programu ho uvede i festival Be2Can.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít