Kam s Ruskem? Groteska i zoufalství

Po více než půldruhém roce války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, v Rusku samotném a v exilu vznikají úvahy o budoucnosti. Lze mezi nimi objevit jak zcela groteskní představy o dalším vývoji země, tak zoufalství nad tím, že ji nic než úpadek potkat nemůže.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexandr Dugin

Alexandr Dugin | Zdroj: Profimedia

Pravoslavný, antiliberální, nacionalistický a archaický filozof Alexandr Dugin byl jednou z hlavních postav nedávného petrohradského ideologického fóra Ruského lidového koncilu. Dugin aktivně prosazuje své vidění světa, v němž andělé z Ruska bojují proti satanáši ze Západu, má i představu o tom, jaké musí být Rusko, aby v tomto boji zvítězilo.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Alexandr Mitrofanov: Kam s Ruskem? Groteska i zoufalství

Stručně řečeno volá po znovuzrození svaté Rusi, skutečné lidové moci a mobilizační kultuře. Dovolím si dlouhou citaci Duginových myšlenek, protože se nedají adekvátně opsat: „Musíme se znovu naučit zvedat zrak nahoru, musíme se dívat na slunce a ještě výš, na nebeský trůn tvůrce světa. Musíme v sobě obnovit vertikálu a tento vertikální směr se stane naší hlavní osou a cestou našeho znovuzrození.

Fakticky se naší ideologií musí stát idea všeobecného vzkříšení. Jde o vzkříšení mrtvých, ale nejen o to. Přece nejen mrtví potřebují vzkříšení. V tomto smyslu se všeobecné vzkříšení týká jak živých tak mrtvých. Možná se to týká živých víc než mrtvých. Rusko vzkříšení, to je to, co musí být v centru naší politiky a naší ideologie. Musíme vzkřísit třetí Řím v sobě.“

Šílenosti a zločiny tyranské moci

Příčetnější, ale také skeptičtější hlasy jsou slyšet z ruského exilu. Politolog Vladimir Pastuchov napsal: „Krize ruské civilizace začala dávno před Putinem a s odklizením Putina z historické scény tato krize bohužel neskončí, ale může se naopak zrychlit.“

Koho nechá Putin zabít příště? Pravidla jsou nepsaná, ale jasná, okusil je nejeden kritik režimu

Číst článek

Putinovu roli přirovnává k činnosti pilota, který se projevil jako šílený kamikadze a namířil letadlo ruské civilizace k zemi. „Dejme tomu, že by bylo možné odtrhnout ho od řízení. Jak ale narovnat letadlo? Toť otázka,“ uzavřel svou úvahu Pastuchov.

Historička Tamara Ejdelmanová má o cestě tohoto letadla vlastní představu: „Putinova vina je velká, jde ale o míru násilí tolerovaného společností… Násilí je přítomno v rodině, ve škole, je to násilí jak fyzické, tak verbální nebo morální, má různé podoby. Existuje násilí v armádě, na ulicích, v dětských domovech, v porodnicích. Vždyť všude, úplně všude kvete agresivita.“

Historik Andrej Zubov, který žije a pracuje v Brně, napsal: „Podruhé nevystaví civilizovaný svět Rusku žádný bianco šek důvěry. Svět se navíc přesvědčil, že ruský lid ve své většině buď nadšeně vítá šílenosti a zločiny tyranské moci, anebo s nimi mlčky souhlasí, tudíž se jich zjevně účastní.

S každým dalším dnem se návrat Ruska do civilizovaného světa stává stále těžší, téměř nemožný. Opak ovšem znamená zdivočení a ustrnutí v chudnoucí tyranii, které bude podobně rychlé jako volný pád.“

Autor je komentátor serveru novinky.cz

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme