Ruské našlapování kolem Izraele. Útok Hamásu odhalil nejisté vazby, vliv mají i na dění na Ukrajině
Írán hrozí Izraeli, že pokud podnikne pozemní invazi do Pásma Gazy, zapojí se do konfliktu na straně teroristů z Hamásu. Zažehla by se tím válka na Blízkém východě. Jak by v takovém případě reagovalo Rusko? Kremelští představitelé neoznačují útok Hamásu na Izrael za teroristický akt, a to přesto, že osobní vztahy mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem byly ještě donedávna pozitivní.
„Malý konflikt na Blízkém východě staví Rusko do výhodné pozice, ale rozsáhlá válka pro něj představuje značné riziko,“ říká pro iROZHLAS.cz Hanna Notte z Centra pro strategická a mezinárodní studia, která se kromě ruské zahraniční politiky zabývá také situací právě na Blízkém východě.
Útok Hamásu na Izrael
- V sobotu 7. října ráno teroristé z hnutí Hamás prolomili bariéry mezi Pásmem Gazy a Izraelem
- Rozpoutali vlnu krutého násilí
- Izrael ještě toho dne oznámil, že je ve válce, a rázně odpověděl
- Zemřelo už tisíce lidí na obou stranách, civilisty nevyjímaje
Kreml by měl rád dobré vztahy jak s Izraelem, tak s Íránem. Izrael totiž dosud neposlal těžké zbraně na Ukrajinu, pokud by to udělal, díky vyspělosti jeho vojenských zásob by se změnila dynamika války ve prospěch Ukrajiny. Zároveň si Rusko musí předcházet Írán, na který spoléhá ve zbraňových dodávkách a využívá jeho drony.
„Rusku velmi záleželo na udržování dobrých vztahů s Izraelem – do minulého víkendu. Bylo pro něj důležité, aby Izrael neposílal zbraně na Ukrajinu. To je ale nyní zajímat nemusí, protože Izrael toho nyní jednoduše není schopen. Potřebuje všechno pro sebe,“ poznamenává Notte.
Podle ní to ovšem nemusí nutně znamenat, že se ruští politici automaticky přesunou na druhou stranu, do tábora, který podporuje Hamás. Vyhovuje jim totiž představa, že v regionu Blízkého východu sehrávají roli jakéhosi moderátora. Navíc se na území Izraele nachází ruská diaspora.
Írán hrozí
„Pokud nebudou válečné zločiny a genocida ze strany izraelského apartheidu okamžitě zastaveny, může se situace vymknout kontrole a mít dalekosáhlé následky,“ uvedl Írán. Reagoval tím na situaci v Pásmu Gazy, které čelí mohutné odvetě Izraele po masakrech teroristů Hamásu.
Írán varuje Izrael před následky, pokud bude dále ostřelovat Gazu. USA posílají letadlovou loď
Číst článek
Izraelská armáda totiž od minulého týdne vysílá signály o přípravách na významnou pozemní operaci v Pásmu Gazy. Měla by proběhnout jako rozšířená ofenziva a „koordinovaný útok ze vzduchu, moře a po souši“.
Invazi chce Írán předejít svými výhrůžkami. „Je očividné, že Írán podporuje Hamás po dlouhou dobu. Což z pohledu vojenského a logistického vedlo k útoku z minulého víkendu,“ uvádí Notte a dodává, že tato provázanost není překvapivá s ohledem na to, že jejich vzájemné vazby jsou patrné mnoho let.
„Co je ovšem nezodpovězená otázka: zda byl Írán přímo zapojen do nejnovějšího útoku Hamásu, nebo pomáhal plánovat rozsah této operace, případně jestli jen podporoval aktivity, které k němu vedly,“ pokračuje expertka.
Z jejího pohledu není až tak podstatné, zda se dobereme k odpovědi hned, podstatné je, že íránská podpora Hamásu má dopad.
It's hot on the Israel-Lebanon border today pic.twitter.com/QJxvwVEUs1
— S p r i n t e r F a c t o r y (@Sprinterfactory) October 17, 2023
Snaha o rozmělnění
Írán nejprve přímé zapojení do operací Hamásu na území Izraele odmítal, ve světle rojících se spekulací o odvetném útoku však poodhalil karty a vyslal – zatím – rétorické varování. Jen u slov však nezůstalo v případě dalšího aktéra.
Hamás držel Palestince v područí, vůči Izraeli zvolil radikální cestu, upozorňuje odborník na terorismus
Číst článek
Na Izrael už dopadly rakety, které byly vypálené z Libanonu, kde drží pozice Hizballáh a jehož zapojení do aktuálního dění se obává mezinárodní komunita. „Všichni si přejeme, aby se nestalo, že se Hizballáh přidá k Hamásu v jeho boji proti Izraeli,“ poznamenal k tomu v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz odborník na terorismus Sébastien Boussois.
„Varovné“ výstřely z Libanonu i vyhrožování ze strany Íránu ale nemá za cíl eskalovat situaci na konflikt většího rozsahu, předpokládá výzkumnice Notte. „Hizballáh a Írán nechtějí, aby se z toho stala rozsáhlejší válka,“ myslí si.
Ruské lavírování
To ostatně není ani v zájmu Ruska, které aktuálně těží z toho, že je pozornost upřená na dění na Blízkém východě a nezbývá tolik kapacity věnovat se jeho počínání na Ukrajině. Nicméně pokud by se z konfliktu mezi Izraelem a Hamásem stalo ohnisko většího boje, bude Kreml ve svízelné situaci.
„Ruské vojenské síly se soustředí na Ukrajině. Nemají kapacity na to, aby se věnovaly další regionální válce,“ zdůrazňuje Notte. Může to podle ní být problematické, protože má Rusko na Blízkém východě své zájmy, třeba přítomnost ozbrojenců v Sýrii.
Přes všechny regionální problémy je pro Rusko důležité, aby se nezapletlo do konfliktu s Izraelem. Zároveň ale například nepojmenovalo útok Hamásu jako teroristický akt. Ani Hamás nikdy neoznačilo za teroristickou organizaci – na rozdíl od Spojených států, Evropské unie, Velké Británie a dalších aktérů.
Vteřiny do invaze? Izrael má dvě možnosti útoku, Hamás drží rukojmí asi v tunelech
Číst článek
Šéf Kremlu Putin se nedávno vyjádřil, že Izrael má právo bránit své teritorium, jedním dechem však mluvil také o palestinském utrpení.
Je to jeden z důvodů, proč je aktuálně spojení mezi Moskvou a Tel Avivem hluché. O udržování odstupu politických představitelů svědčí i fakt, že izraelský premiér Netanjahu ještě nemluvil s ruským prezidentem Putinem, přestože jinak měli vřelé vztahy.
Dalším faktorem je mediální pokrytí útoku Hamásu na Izrael a obraz, který o něm předkládají ruské televize. „Například RTV se převážně soustředí na reportování o utrpení Palestinců v Gaze,“ všímá si expertka z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
„Rusové zdůrazňují zprávy o situaci Palestinců, protože to dobře rezonuje mezi většinou lidí na Blízkém východě stejně jako na globálním jihu,“ odhaluje motivace Notte.
