Do Česka zamíří tisíce filipínských pracovníků, české úřady chtějí usnadnit papírování pro firmy
Nezaměstnanost v České republice patří k nejnižším v Evropské unii a firmy v různých oborech složitě hledají na pracovní trhu nové zaměstnance. Třeba v zemědělství chybí aktuálně až deset tisíc pracovníků. Částečně vyřešit tento problém by mohla například pracovní migrace z daleké jihovýchodní Asie. Do Česka by totiž ještě letos mohly dorazit tisíce Filipínců.
Hudebníci s tradičními filipínskými nástroji a také tanečnice v krojích vítali na ranveji ve filipínském Davau po příletu českou delegaci. Ta kromě byznysu s filipínskými podnikateli přijela řešit i nábor nových pracovníků pro české firmy. Tématem během dvou byznysových fór ve městech Davao a Manila byla i pracovní migrace.
Nezaměstnanost v Česku se drží na čtyřech procentech. V únoru bylo bez práce skoro 300 tisíc lidí
Číst článek
Například český velvyslanec na Filipínách Karel Hejč ve své úvodní řeči upozornil, že kvůli čtyřnásobnému navýšení kvóty pro filipínské pracovníky prochází velkou proměnou i česká ambasáda v hlavním městě.
„Z poloviny patra se rozšíříme na tři čtvrtiny. Ta nová čtvrtina se momentálně připravuje, aby se tam mohla přesunout politická část zastupitelského úřadu. A ta druhý polovina se upraví tak, aby se tam vešli všichni konzulární pracovníci, kteří budou muset ten objem zvládnout.“
Na české ambasádě se kvůli tomu zvýší také počet úředníků. „V této chvíli je plán ten, že přijmeme pět nových konzulárních referentů vyslaných z Prahy a tři nové místní síly, Filipínce,“ dodává Hejč.
Podle českého velvyslance by mělo být rozšíření zastupitelského úřadu v Manile hotové v květnu, kdy začne platit navýšení roční kvóty na deset a půl tisíce pracovních povolení, které loni schválila vláda.
To znamená, že by do Česka mělo ze souostroví v jihovýchodní Asii přiletět každý týden minimálně jedno velké letadlo s filipínskými pracovníky, aby se povedlo tuto kvótu naplnit. Nábor pracovníků na Filipínách má ale oproti jiným zemím svá specifika.
Zájem o filipínské pracovníky
„Taková ta nejhlavnější jsou, že firma si nemůže vyhledat pracovníka na vlastní pěst, ale musí si na té druhé straně vyhledat odborného partnera. Zaměstnavatel většinou volí tu cestu, že si v České republice najde agenturu, která je schopná kontaktovat filipínskou agenturu,“ přibližuje Tomáš Zelený z Hospodářské komory, který se na Filipínách účastnil jednání s pracovními agenturami.
České firmy navíc musí k úspěšnému náboru pracovníků získat také akreditaci od filipínského ministerstva pro zahraniční migraci. I přes tyto překážky mají zaměstnavatelé o filipínské pracovníky zájem.
Potřebujeme motivovat lidi, aby pracovali i v důchodu. Podmínky ale nejsou atraktivní, kritizuje Prokop
Číst článek
„Vidíme, že zaměstnavatelé na tuto destinaci a tyto pracovníky stále častěji směřují svůj zájem a už předchozí kvóta, která byla stanovena pro loňský rok, byla nedostatečná. A tím, že je kvóta nedostatečná, tak celkový průběh a proces vyřízení znamená mnohem delší dobu, než ten člověk je pak k dispozici zaměstnavateli,“ vysvětluje Zelený.
Pracovní povolení se navíc musí stále vyřizovat v papírové podobě a posílat poštou z jednoho konce světa na druhý. Získání jednoho pracovního víza tak zabere klidně několik měsíců.
Ministerstvo vnitra sice už připravilo zákon, který by celý proces digitalizoval, ten by ale mohl začít platit nejdříve v roce 2026. I kvůli tomu chce ministr zemědělství z KDU-ČSL Marek Výborný jednat s ministry zahraničí a vnitra, jejichž resorty se na vyřízení žádostí podílejí, aby se systém alespoň částečně zrychlil už nyní.
„Určitě to není o tom, že bychom je neměli kam umístit a filipínská strana je nechtěla pustit. Chci o tom s ministrem vnitra Vítem Rakušanem opravdu mluvit. Je nabídka, je poptávka a současně, když nebudeme rychlí, tak nám tu kvalitní, kvalifikovanou sílu seberou arabské země. Emiráty, Saudská Arábie chtějí ročně milion Filipínců,“ říká Výborný.
Podle něj by z přílivu nových pracovníků, kteří by mohli zamířit částečně právě i do zemědělství, těžila Česká republika i Filipíny.
Přínos pro Česko i Filipíny
„To nejsou pracovní místa sezonní, ale mají to být jak pracovní místa v prvovýrobě, tak i v těch vyšších pozicích, kde jsme zase schopni poskytnout filipínské straně know-how, se kterým se filipínští pracovníci nebo podstatná část z nich vrátí zpátky na Filipíny.“
Filipínské zemědělství v současné době prochází velkou proměnou. Jeho struktura je založená na malých rodinných farmách s nízkou efektivitou a kvůli tomu musí Filipíny většinu své spotřeby například v případě mléčných výrobků nebo masa dovážet. Zkušenosti nasbírané v České republice by tak měly podle ministra s rozsáhlou modernizací filipínského zemědělství pomoci.
„Je to nějaký oboustranný zájem,“ dodává ministr Výborný. Pro Filipínce může být práce v České republice přitažlivá i z několika důvodů. Průměrný plat na Filipínách se pohybuje podle tamního statistické úřadu kolem 330 amerických dolarů, to je necelých osm tisíc korun.
Profesní výtah na úřadech práce nefunguje pro Čechy ani Ukrajince. Stát tím přichází o daně, říká sociolog
Číst článek
Lákavé je i to, že díky členství Česka v Evropské unii mají garantovaná stejná zaměstnanecká práva jako v další zemích EU.
„Filipínská vláda má enormní zájem na tom, aby práva jejich občanů byla v zaměstnaneckém poměru opravdu chráněna. A mimo jiné to bylo jedním z hlavních témat návštěvy filipínského prezidenta Fernanda Marcose juniora v Praze předminulý týden,“ vysvětluje velvyslanec Karel Hejč.
Podle velvyslance Karla Hejče pojí navíc Českou republiku s Filipínami taky společná historie. „Jde především o historické vazby mezi oběma zeměmi, které se datují až do konce 19. století, kdy se filipínský národní hrdina Jose Rizal přátelil s ředitelem litoměřického gymnázia Ferdinandem Blumentrittem, který je tím pádem na Filipínách také velmi populární. I díky tomu, že Česká republika je podobně jako Filipíny převážně katolickou zemí a na Filipínách je velmi populární Pražské jezulátko, tak jméno České republiky je tady velmi dobře zapsáno.“
V současné době už v České republice pracuje zhruba sedm tisíc Filipínců. Pro národ z jihovýchodní Asie ale není pracovní migrace nic neobvyklého. V zahraničí žije zhruba desetina ze 110 milionů obyvatel Filipín. Peníze, které migrující pracovníci ze zahraničí zasílají, navíc přispívají k výraznému růstu tamní ekonomiky. Například loni podle centrální banky domů poslali 33 miliard amerických dolarů, v přepočtu asi 770 miliard korun.
