Získat bitcoin je čím dál tím náročnější. Česká firma ho těží v poušti na Arabském poloostrově
Kryptoměna bitcoin se dá nejen nakoupit ale i vytěžit. To se dříve docela dobře dalo v paneláku na obyčejném počítači. V posledních letech se ale taková těžba výrazně zprofesionalizovala a kvůli náročnosti na výkon a spotřebě energie přestala v našich podmínkách dávat smysl. Přesto Češi bitcoin těží. A neodrazuje je ani to, že odměna za to postupně klesá - vydávají se kvůli tomu třeba do pouště.
Spoluzakladatel společnosti 2Bminer Jakub Hlavenka na videu ukazuje, jak vypadá těžba kryptoměn v poušti na Arabském poloostrově. V pozadí je možné slyšet větráky, které chladí těžební stroje v lodním kontejneru. „Vypadá to jako stolní počítač, ale jsou to stovky strojů. 300 jednotek má spotřebu zhruba 1 megawattu.“
Kryptoměny pomáhají Rusům obcházet sankce, domnívají se investigativní novináři
Číst článek
Průměrná domácnost v Česku přitom za rok spotřebuje zhruba 3,5 megawatt hodin. „Dělali jsme ve firmě výpočet, kolik naše stroje spotřebovávají energie a vychází to jako 60 procent závodu Škoda.“
I proto se bitcoiny a další kryptoměny těží mimo Česko. Společnost má kontejnery třeba ve Spojených arabských emirátech nebo v Paraguay, kde je přístup k levné energii.
„Jsme na obnovitelných zelených zdrojích, a ta energie tam je přebytková To znamená, že nebereme nějakým domorodcům energii, kterou by potřebovali pro svícení topení,“ dodává druhý ze zakladatelů Michal Bílek.
Matematické hádanky
Na první pohled sofistikované stroje na těžbu kryptoměn přitom nedělají žádné složité výpočty. „Hádají náhodné číslo a doufají, že trefí to správné. A pokud se jim to podaří tak za to dostávají nějakou odměnu. Systém má ale takový zpětnovazební mechanismus, že ve chvíli, kdy je strašně jednoduché to číslo uhodnout, tak je úloha složitější a je potřeba zapojit víc kapacity,“ vysvětluje ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.
Složenky v bitcoinech i tetheru. Ve švýcarském Luganu jde platit daně i pokuty v kryptoměnách
Číst článek
Kvůli tomu stoupají i náklady na těžbu v podobě elektrické energie. „Na začátku stačilo, že člověk zapojil do sítě svůj osobní počítač nebo notebook a byl schopen vytěžit 50 bitcoinů. Dneska by to člověku na osobním počítači trvalo déle, než je čas od vzniku vesmíru.“
Kvůli tzv. halvingu neboli půlení bitcoinu se navíc postupně snižuje odměna pro těžaře. Jenže tato odměna není jediná, která je u digitální měny drží. Těžaři vydělávají taky na poplatcích za každou platbu bitcoinem.
„Kdyby se náhodou v současné době spousta těžařů odpojila od sítě, nastane zvláštní situace, že se složitost šifry sníží. Tím se systém jistí v tom, že nikdy nebude málo těžařů,“ vysvětluje zakladatel směnárny BitPlus Martin Stránský. Systém je tak nachystaný i na to, kdyby těžaři o bitcoiny ztratili zájem.
Zásoba Bitcoinu ale není nekonečná, dojít by měla v roce 2140. Těžba proto bude stále obtížnější a do oběhu se bude postupně dostávat pořád méně digitálních mincí.
