Tři veslaři Oxfordu před tradičním závodem univerzitních osmiveslic měli zdravotní problémy, které mohla způsobit bakterie E. coli. Zatím není jasné, jestli se nakazili ve znečištěné Temži.
Podle berlínských úřadů aktivisté nejdříve prostřednictvím médií oznámili, že jsou připraveni vyčištění Braniborské brány zaplatit. Nicméně výzvu, aby zaplatili první částku, nevyslyšeli.
Hlavní znečištění z podzemí je pryč a povedlo se to pomocí soustavy čerpadel, vrtů, hadic nebo drénů, které pomohly odstranit 28 tun dehtu a další skoro dvě tuny jiných nebezpečných látek.
Lidské plicní buňky V Holešovičkách pět dnů simuloval mobilní toxický inkubátor. Obsahuje lidské plicní buňky. „Třeba od lidí nemocných, zdravých, různého věku, pohlaví, kuřáků,“ přibližují vědci.
Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou.
Ústecká Spolchemie vznikla v polovině 19. století a ve své době představovala skoro celý československý chemický průmysl. Po válce se ale podnik potýkal s komunistickým vedením i ekologií.
Celkem stát eviduje přes 10 tisíc kontaminovaných míst nebo míst, u kterých je na kontaminaci podezření. Nápravu brzdí nedostatek financí i obtížné zjišťování skutečného rozsahu škod.
Auta se spalovacími motory vypouštějí do ovzduší množství různých chemických látek. Některé částečky od aut se ale dostanou i několik stovek metrů od silnice.
Kontaminované vody unikaly do řeky Bečvy při její otravě postupně několik hodin, tvrdí znalecký posudek Jihočeské univerzity. Ve středu se jím zabýval vsetínský okresní soud, který havárii projednává.
Podle České inspekce životního prostředí policie přizvala odborného znalce na čistotu ovzduší a chemie se specializací na azbest. Pro trestní řízení má připravit posudek o rozsahu zasažení.
„Jsme svědky dramatické, zásadní a možná polotrvalé přeměny noční oblohy, která nemá v historii obdoby,“ píše John Barentine z konzultační firmy Dark Sky Consulting.
Místo vůně z pekáren zápach nevyvezeného smetí. Jak Pařížané žijí s odpadky před svými domovy a restauracemi? A co na současný stav říkají samotní popeláři?
Vědci přišli na to, že s každým poklesem úrovně škodlivých látek ve vzduchu se u dětí o něco zvětšil objem plic. Pokud by se znečištění vzduchu nezměnilo, bylo by riziko poškození plic vyšší.
„Vypadá to, že úřady dovolily vrátit se do oblasti příliš brzy,“ uvedl ředitel centra pro výzkum životního prostředí. Do ovzduší unikl karcinogenní vinylchlorid, obavy vyvolává riziko vzniku dioxinů.
Motivace městské správy byla i finanční. Městská rada pro Westminster, pod který spadá i Soho, každoročně vydá téměř milion liber (27 milionů korun) za čištění a mytí ulic od moči.
Vědci už odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen, mateřském mléku, lidské krvi i v plicích. Drobné částečky byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány.
„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje vědec Pavel Hrabák.
Na kvalitě vzduchu v Česku se loni podepsal ústup pandemie a počínající energetická krize. Nejznečištěnější byl vzduch na Ostravsku, kde k tomu přispěly emise z Polska a těžký průmysl.
Zákon vstoupí v platnost již na podzim. Kromě zákazu konkrétních výrobků také uvaluje nové povinnosti na výrobce plastových výrobků. Výrobci cigaret se například budou podílet na úklidu nedopalků.
„Umělé světlo a lampy v místech, kam přiletí hmyz, představuje tisíce luxů. Jednou jsem vyjel na plošině k desetimetrovému sloupu a naměřil jsem tam 30 000 luxů,“ upozorňuje aktivista.
„S největší pravděpodobností máme co do činění s trestným činem, do vody se dostala látka, která způsobuje úhyn ryb a organismů,“ uvedl náměstek polské ministryně životního prostředí Jacek Ozdoba.
„Mikroplasty máme v pitné vodě, v medu, v soli, máme je v jídle. Vlastně úplně nevíme, jaký vliv mají na naše zdraví. Určitě ale víme, že je to špatně,“ popisuje expert Ivo Kropáček.
Tým Jana Topinky zkoumá, jak mohou ultrajemné prachové částice působit na rozvoj Alzheimerovy choroby. Jsou tak malé, že prostupují nejen z plic do krve, ale i do mozku přes čichovou tkáň.
Mikroplasty jsou podle vědců všude. Když je objevili v čerstvě napadaném sněhu v Antarktidě, nebylo to pro ně překvapivé. Důležité je sledovat, kde se umělohmotné úlomky pohybují a co se s nimi děje.
Výzkum, který by měl vést k potlačení světelného smogu, potrvá tři roky. Pracují na něm ti stejní vědci, kteří se před rokem podíleli na experimentu se zhasnutím veškerého veřejného osvětlení v Brně.
Laboratoře neměly dlouho nástroje a analytické metody, které by dokázaly nalézt ve vodě zbytky léků a dalších chemických látek zvaných mikropolutanty. Teď je mají, ale s informacemi si neví rady.