Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
Vykreslit Závodského jako pozdější „oběť“ politických procesů by bylo nesprávné: většina akcí Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1951 včetně mnoha provokací se děla za jeho aktivního přispění.
Praha ||Mikuláš Kroupa, Scarlett Wilková|Historie|Příběhy 20. století
V proslulé Redakci mezinárodního života Československého rozhlasu působí v 60. letech odvážní novináři, celebrity doby. Dostanou se ale do hledáčku tajné policie. Film vychází z skutečných událostí.
„Rozdíl mezi domácími a zahraničními akcemi byl zásadní: v zahraniční museli vystupovat jako diplomaté a skrývat svou činnost. Doma to byl otevřený teror,“ popisuje badatel Radek Schovánek.
Praha||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.
Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská podle archivních materiálů působila jako spolupracovnice a později agentka StB.
Po odjezdu v roce 1979 Daňu Horákovou obvinění ze spolupráce s StB dále pronásledovalo i v Západním Německu, a to o desítky let později, když měla nastoupit na pozici ministryně kultury.
Odvolací soud ve čtvrtek pravomocně potvrdil dvouletou podmínku někdejšímu příslušníkovi Stb. Muž podle soudců zneužil pravomoc k šikaně právníka a signatáře Charty 77.
V roce 1971 začala Daňa Horáková ve svém bytě v Pařížské ulici pořádat debatní salony na různá akademická témata, šlo o jeden z prvních pookupačních bytových seminářů.
V roce 1989 se po příchodu nového režimu nacházela tajná služba ve složité situaci. Lorencovou skartací chtěla zlikvidovat tisíce dokumentů obsahující stopy po zločinech a aktivitách organizace.
„Nepřichází v úvahu žádný jiný logický výklad než ten, že aktuálně je příslušným státním orgánem ministerstvo vnitra SR,“ píše se v rozhodnutí slovenského Nejvyššího soudu.
Praha/Vyskytná||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Havel se s vysokou horečkou a zápalem plic dusil na vězeňské marodce. Litomiský ztropil před bachařem scénu, aby vězně Havla okamžitě převezli do nemocnice. Havel už se do vězení nevrátil.
Pátera začala Státní bezpečnost (StB) „hlídat“ už rok po převratu (1949) a po zatčení putoval také před soud. Psal se rok 1951, takže šlo o „zvláštní“ soudní jednání.
Zavření vysokých škol pocítila celá rodina – otec byl penzionován, Alena nemohla studovat chemii a přihlásila se na konzervatoř. A začátkem roku 1944 byli oba rodiče zatčeni gestapem.
Odvolací soud dvěma mužům dvouleté podmíněné tresty potvrdil, dalším dvěma je nově uložil. Bývalí příslušníci StB šikanovali mimo jiné člena hudební skupiny The Plastic People of the Universe.
Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Prezident Petr Pavel později uvedl, že Fremrovo rozhodnutí respektuje.
Robert Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová vykládají jako účast na politické kauze.
Podnět k obnově řízení v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, ve které obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie StB, předalo Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.
Nominaci soudců Roberta Fremra a Veroniky Křesťanové, stejně jako profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské doporučily oba senátní výbory, které se nominacemi zabývaly.
„Obávám, že selhala prezidentská kancelář, která měla případ skutečně pořádně prozkoumat. Pan prezident oslovil stovky lidí, ale asi zapomněl na historiky,“ říká historik Blažek.
Okupace Československa v roce 1968 znamenala likvidaci všeho, co souviselo s tzv. „socialismem s lidskou tváří“, jak tomu komunisté tehdy říkali. Přišla normalizace, jejíž součástí byla i propaganda.
„Matocha patří mezi vysoké duchovní, kteří po únoru 1948 nezaujali kladný postoj k lidově demokratickému zřízení v Československu a navíc se spojili se západní špionážní službou,“ zapsala StB.
Šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku bývalý prezident Miloš Zeman stále odmítal jmenovat generálem. Dočkal se až v pondělí, kdy ho povýšil nový prezident Petr Pavel.