Objev může být prvním krokem přesunu od dýchacích přístrojů nošených během spánku k léčbě pomocí léků. „Tahle alternativa by lidem jejich léčbu mohla v mnohém usnadnit.“
Je pravdivé známé pořekadlo, že ranní ptáče dál doskáče? Tuhle otázku si položili britští vědci. A podle nich na tom mohou být takzvané noční sovy lépe než ona ranní ptáčata.
Když s člověk brýle nasadí, tak jeho oči pocítí velkou úlevu, protože pořád dobře vidí, ale vůbec je nenamáhá. Speciální červenou fólií pak může na noc přelepit také zářivé LED diody a budících.
Určité symptomy, včetně nočních můr, byly běžně popisovány jako projevy těsně před jinými symptomy onemocnění, a tak mohou poskytnout systém včasného varování před narůstající aktivitou onemocnění.
Vědci uznávají, že v rozvrhu chybí například čas na přátele. A že udržet si spánek, fyzickou aktivitu a nesedět víc než 6 hodin je na jeden den příliš. Možností je rozvrhnout si aktivity do více dnů.
Přestože někdo třeba nemusí mít s touto změnou problém, může nám komplikovat například spánkový režim. „Záleží i na našem genetickém rozpoložení,“ přibližuje neuroložka Soňa Nevšímalová.
Jeden z nejžádanějších energetických nápojů současnosti obsahuje se svými 200 miligramy kofeinu tři až čtyři espressa. Konzumace takového množství látky může způsobit nejen problémy se spánkem.
Vědci z Portsmouthské univerzity ve studii uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali.
Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Změna času má ale vliv na lidské tělo. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy,“ říká psycholog.
I nažloutle svítící LED žárovka může vyzařovat příliš modrého světla, které pak působí na naše biorytmy. „Dvě žárovky mohou vypadat stejně, i když mají jiné spektrální složení,“ vysvětluje fyzik.
Po krátkém spánku se lidé cítí zpravidla produktivnější, udělají více práce, jsou soustředěnější a mají lepší nápady a náladu. Nesmí ale usnout hluboce, pak by byli nesoustředění a ospalí.
Až neuvěřitelně kontrastními změnami barvy se chobotnice v přírodě maskují, nejčastěji při lovu nebo ochraně. Podle vědců se jim o tom zřejmě i zdá, protože mění barvu i ve spánku.
Pokud se chce člověk přizpůsobit změně času, může o hodinu dříve večeřet nebo jít spát. Náš biologický rytmus není 24, ale téměř 25 hodin, proto je přechod na letní čas dramatičtější, říká neuroložka.
Rozdíl mezi spánkem v létě a v zimě je zřejmě jenom jedna hodina. Populace spí vesměs kratší dobu, než by měla a před spaním se obklopuje přílišným světlem.
Směnný provoz znamená nepravidelnost a ta ovlivňuje kvalitu spánku. Nekvalitní spánek pak může mít vliv na rozvoj různých chorob. Jmenovat můžeme třeba vysoký tlak, cukrovku a nádory.
„Umělé světlo a lampy v místech, kam přiletí hmyz, představuje tisíce luxů. Jednou jsem vyjel na plošině k desetimetrovému sloupu a naměřil jsem tam 30 000 luxů,“ upozorňuje aktivista.
„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem.“
O vlivu úplňku na lidský spánek se mluví hodně. Co z toho je pravda a co jsou spíš mýty? A jak postupovat, když chceme superúplněk kvalitně vyfotit? Na to odpovídají experti pro Český rozhlas Plus.