Když vám směnný provoz vadí, nedělejte ho. Žádný prášek na to neexistuje, říká spánkový specialista

Počet povolání, kde se pracuje ve směnném provozu, za poslední desetiletí vzrostl. Nepravidelný režim, který takovou práci doprovází, způsobuje řadu zdravotních komplikací, od spánkových poruch přes obezitu až k nádorovým onemocněním. Martin Pretl, vedoucí lékař spánkové laboratoře Inspamed, pro server iROZHLAS popsal, co nepravidelnost v lidském organismu způsobuje, i jak se během let mění přístup veřejnosti ke spánkové medicíně.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čekárna ČD

Denní spánek prostě nemůže být optimální, říká vedoucí lékař spánkové laboratoře (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nepravidelné pracovní směny vedou k celé řadě onemocnění. Která to jsou nejčastěji?
Směnný provoz znamená nepravidelnost a ta ovlivňuje kvalitu spánku. Nekvalitní spánek pak může mít vliv na rozvoj různých chorob. Jmenovat můžeme třeba vysoký tlak, cukrovku, celkově metabolická onemocnění a nádory. Existují studie, které ukazují, že u lidí s nekvalitním spánkem se opravdu nádorová onemocnění vyskytují více.

MUDr. Martin Pretl, CSc.

Martin Pretl je spoluzakladatelem a vedoucím lékařem ve společnosti Inspamed, která provozuje neurologickou ambulanci a spánkovou poradnu. V roce 2009 to bylo první soukromé zařízení v Česku zabývající se diagnostikou a léčbou poruch spánku a bdění. Martin Pretl vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, po studiích pracoval na neurologické klinice 1. lékařské fakulty. Je členem Evropské společnosti pro výzkum spánku a České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je také předsedou Asociace soukromých neurologů. V roce 2013 získal nejvyšší evropské vzdělání v oboru spánkové medicíny, Certifikát ESRS SOMNOLOGIST – Expert in Sleep Medicine.

A co duševní poruchy?
Jsou tu deprese a úzkosti, které se pojí hlavně s nespavostí, ale zase nemůžeme říct, že je způsobuje přímo směnný režim. Ten způsobí poruchu spánku a ta pak vyvolá duševní obtíže.

Jaké další dysfunkce se pojí se životem na směny?
S nekvalitním spánkem přichází například větší chuť k jídlu, přičemž má člověk sklony více konzumovat kaloričtější jídla. Dochází totiž ke změnám v produkci látek, které ovlivňují metabolismus. Větší chuť k jídlu pak zase vede k obezitě.

Pak je tu otázka pozornosti. Ohledně toho, jak ji nespavost ovlivňuje, nejsou výsledky studií úplně jednoznačné, ale ze svých vlastních zkušeností víme, že když jsme nevyspalí, naše kognitivní schopnosti nejsou nejlepší.

Čínská studie z loňského září ukazuje, že nepravidelné směny ovlivňují u porodních asistentek produkci hormonu kortizolu během dne. Vezměme si příklad zaměstnance, který má dva dny dvanáctihodinovou směnu od šesti od rána do šesti do večera, pak má třeba den volno a dva dny dvanáctku zase přes noc. Jaké procesy se odehrávají v jeho těle, co se týče sekrece hormonů?
Se stmíváním se začíná vylučovat melatonin, největší synchronizátor všech našich tělesných dějů. Vrchol jeho sekrece nastává přibližně v době, kdy člověk obvykle uléhá. Spouští celou řadu dějů, pak nad ránem dochází k vrcholu ve vylučování zmiňovaného kortizolu, který zase ovlivňuje spoustu dalších dějů v organismu. A protože žijeme na jednom místě s pravidelným střídáním dne a noci, pořád to běží tímto způsobem.

Naše tělo je zvyklé chodit spát ve stejnou dobu, nejčastěji mezi desátou a dvanáctou hodinou. Když se režim v horizontu pár dní mění, melatonin se pořád vyplavuje ve stejnou dobu a připravuje tělo na spánek. Pokud ale v noci bdíte, v těle probíhají jiné děje, které souvisejí s bdělostí. A v takové chvíli se to pak spolu začne „prát“. 

Poruchou příjmu potravy trpí převážně ženy. Muži ale méně často vyhledají odbornou pomoc, říká expertka

Číst článek

Jsou pravidelné ranní směny pro člověka zdravější než pravidelné odpolední směny?
Z hlediska spánkové hygieny se doporučuje, aby člověk čas před spánkem, konvenčně se udávají tři až čtyři hodiny, nedělal nic důležitého a věnoval se příjemným aktivitám, které ho „nerozproudí“ a snadno po nich usne. Také večeřet by se mělo nejpozději čtyři hodiny před spánkem.

Když pracujete do dvanácti, pak nějakou dobu jedete domů a připravujete se do postele, je těžké se za hodinu na spánek naladit. Pravděpodobně vám bude něco šrotovat v hlavě. To znamená, že mít jenom odpolední v porovnání s tím, kdy má člověk jenom ranní, je samozřejmě rizikovější.

K celé situaci přispívá také věk. Mladší člověk je plastičtější a takovému režimu se přizpůsobí lépe. Jde o souhru mnoha faktorů, takže je to zase hodně individuální.

Více směnného provozu

Jsou k dispozici data, která by ukazovala, jestli se Češi starají postupem času o svůj spánek lépe nebo hůře než dříve?
Pro Česko takové studie nejsou. Když to ale zase vztáhneme ke směnnému provozu, v posledních desetiletích ho přibývá. Na začátku devadesátých let se problém týkal hlavně zdravotníků a jiných profesí, kde to bylo z podstaty nezbytné. S rozvojem společnosti, možná i globalizací, se směnné provozy rozmohly i jinde.

V devadesátých letech všechny obchody zavíraly v sedm hodin, dneska mají otevřeno třeba až do deseti. S rozvojem průmyslu přibylo továren, které fungují na dvou nebo třísměnné provozy. Svůj díl na zhoršené spánkové hygieně mají i počítače. 

V roce 2018 podle zprávy Českého statistického úřadu v Česku na směny pracovalo 28 procent zaměstnanců, což je o deset procentních bodů více, než je průměr Evropské unie. Čím je tento rozdíl podle vás daný? Mají Češi menší úctu k odpočinku a celkově zdravému spánkovému režimu než lidé jinde po Evropě?
Myslím, že je to dané například zmíněnou provozní dobou obchodů. Třeba v Německu nebo Polsku mají v neděli obchody zavřeno, což souvisí s životním stylem, filozofií a třeba i vyznáním. Když je společnost nastavená tak, že se v neděli může prodávat, má k životnímu stylu celkově jiný přístup, buď vyznáváte právo na odpočinek, nebo právo na volné podnikání.

Na Krym pod záminkou letního tábora. Ruské úřady organizují převýchovu tisíců ukrajinských dětí

Číst článek

Všiml jste si ve vlastní praxi toho, že k vám do spánkové poradny s přibýváním směnných provozů přichází více lidí?
Rozhodně tam nárůst je.

Je ale faktický? Není s rozvojem společnosti v posledních letech takové téma jen méně stigmatizované? Není to prostě tak, že více lidí sebere odvahu jít problémy se spánkem řešit?
Je to určitě obojí. Poruchami spánku se lékaři ve světě i v Česku zabývají dlouho. Na konci padesátých let vznikla v Praze nejstarší spánková laboratoř ve střední Evropě. Hlavní rozvoj ale začal ve Spojených státech až někdy v osmdesátých letech, do Evropy se pak dostal v devadesátých letech. Do Česka přišel hlavní proud ještě trochu se zpožděním. 

Když jsem v devadesátých letech začínal, spolužáci se mi smáli, co dělám ve spánkové laboratoři, jestli tam spím? V současnosti to už ve společnosti není téma do kavárny nebo do hospody k pivu, už je to brané jako seriózní disciplína. Lidé jsou poučení, že nekvalitní spánek znamená zdravotní problémy.

Střídat v kratších cyklech

Když jsme se bavili o profesích, kde je nepravidelný režim z podstaty nezbytný, povolání v rámci zdravotnictví a podobně, mohou lidé, kteří takto pracují, udělat něco pro to, aby negativní dopady nepravidelnosti nějakým způsobem zmírnili?
První věc je určitě směny pravidelně střídat. Nedělat měsíc třeba jenom noční. V mezidobí by se pak takový pracovník měl snažit co nejvíce blížit svému přirozenému režimu.

Směny by se měly střídat tak, aby byla první v pořadí ranní, pak odpolední, a pak noční, v opačném směru by se skákat nemělo. Takovým způsobem se organismus nejlépe přizpůsobuje. Ideálně by pak střídání mělo být po dvou nebo třech dnech, pokud možno kratší cykly. 

Obecně ale není moc rad kromě té, že když vám směnný provoz vadí, tak ho prostě nedělejte. Žádný prášek na to neexistuje.

Evropská komise zažaluje Česko. Nezavedlo včas směrnici o ochraně oznamovatelů

Číst článek

Dají se škody napáchané nepravidelností vyvážit vzorným režimem v jiných oblastech? Třeba, že se bude člověk o to zdravěji stravovat a o to víc hýbat?
Je to skládačka, kde do sebe všechno zapadá. Abyste se cítili dobře, musíte se snažit ideálu přiblížit najednou ve všech oblastech, nedá se z toho vyjmout jedna věc.

Aby se organismus během spánku správně regeneroval, měly by se správně střídat REM a non-REM fáze. Když jde člověk spát ráno po noční, může vůbec dosáhnout toho, aby se mu jednotlivé fáze cyklu správně střídaly?
Může a nemusí, zase jak kdo. Spánek je každopádně nějakým způsobem pozměněný. Pokud máme spánkový deficit, tak to neznamená, že tu dobu musíme naspat. Je ale prokázané, že spíme tak, aby celková doba spánku zahrnovala více toho hlubokého. Třeba u fyzicky těžce pracujících lidí je hlubokého spánku celkově víc. 

Obecně je to tak, že první část noci zahrnuje více hlubokého spánku, kdy dochází k regeneraci, a druhá část už je povrchnější. To zase souvisí i s uvolňováním již zmíněného kortizolu a dalších látek. Z toho vyplývá, že denní spánek prostě nemůže být optimální.

Hana Vincourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme