Západní obranný průmysl by se měl přesunout na podobnou válečnou úroveň jako ten ruský. Situace podél frontové linie by se tak mohla stabilizovat, a ruské síly by nedosáhly na velké územní zisky.
„Hmatatelná změna by měla být na bojišti okamžitá. První je samozřejmě i dopad na morálku ukrajinských vojáků,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jakub Lepš (TOP 09) z Newyorské univerzity v Praze.
Ruská vláda rozhořčeně reaguje na sobotní schválení balíku vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) v americké Sněmovně reprezentantů.
„Situace na frontě se bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.
Někdy jsou i dva měsíce celá věčnost. Přesně tak to teď zažívají ukrajinští vojáci na frontě. Kvůli zoufalému nedostatku dělostřelecké munice se před útoky ruského vojska nemohou bránit už teď.
„Ukazuje to další způsob, jakým konflikt na Ukrajině mění samotnou povahu moderního válčení,“ komentuje pro deník The New York Times americký analytik Can Kasapoglu.
Spojené státy jsou největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva, podle údajů Pentagonu mu od začátku války poskytly vybavení v hodnotě 44,2 miliardy dolarů (1,05 bilionu korun).
Podle Izvestijí její válečný zpravodaj zahynul v ukrajinské Záporožské oblasti, jejíž část Rusko okupuje. Jeho poslední reportáž se věnovala ruskému pohledu na dronovou válku s Ukrajinou, dodal deník.
Ukrajina v posledních týdnech zintenzivnila své útoky na Rusko. Kyjev slíbil, že v odvetě za rozsáhlé ruské bombardování ukrajinského území přenese boje na ruské území.
„Co se týče sjednocení opozice, nedávné demonstrace ukázaly, že není složité se sjednotit kolem dobrého kolektivního dění. To je hlavní zdroj jednoty,“ řekla Julija Navalná pro časopis Time.
Za zákazem prý stojí ruská tajná služba FSB, která tvrdí, že v zahraničí by mohli být zatčeni a vydáni na Západ. Neoficiálně se pak Kreml bojí také možného zběhnutí či vynesení státních tajemství.
Ruské střely zasáhly v pátek Oděskou oblast. Poškodily přístavní infrastrukturu, mimo jiné i zařízení patřící Ukrajině a Singapuru. Při útoku byl zraněn jeden člověk.
„Jednotky (ukrajinského) letectva ve spolupráci s vojenskou rozvědkou poprvé zničily strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, používaný jako nosič střel Ch-22,“ uvedl Oleščuk.
V Sevastopolu na poloostrově Krym se má přehlídka konat, ale bez námořní části. Ale vzhledem k útokům ukrajinských dronů a střel dospěly úřady k názoru, že takový podnik by nebyl bezpečný.
Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, poskytla první interview od smrti manžela. Časopisu Time řekla, že v Rusku žijí protiválečně smýšlející Rusové.
Aktivitu letos ruští aktéři vyvíjejí pomaleji než v případě předchozích amerických voleb v letech 2020 a 2016, uvedli výzkumníci. Upozorňují ale, že silná kampaň teprve může přijít.
Ruské vítězství by mohlo mít zničující důsledky pro budoucnost NATO. Hranice Aliance by se podle institutu posunuly od Černého moře až do středního Polska.
K projektu se připojilo 20 zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko.
Osud zákona je podle prezidentky vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu SSSR hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku. Avizovala veto.