Navalná: Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Kyjev dělá chybu, že je ignoruje
V Rusku žijí Rusové smýšlející protiválečně. Řada z nich je připravena dát různými způsoby najevo nesouhlas s ruskou válkou proti Ukrajině a takto smýšlející Rusy je třeba podporovat, uvedla v interview pro časopis Time Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. Ukrajinská vláda podle ní dělá chybu, že tuto skupinu ignoruje. Kyjev na její slova zatím nereagoval.
„Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekla Navalná v rozhovoru.
Poledne proti Putinovi. U volebních místností v Rusku se shromáždili demonstranti, svolal je tým Navalného
Číst článek
„Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: ‚Podívejte, všichni jsou takoví!‘ Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,“ míní Navalná.
V rozhovoru připomněla například fronty, do kterých se letos Rusové stavěli před prezidentskými volbami, aby podpisem podpořili kandidaturu bývalého ruského poslance Borise Naděždina, jenž se vyslovil proti ruské invazi na Ukrajinu. Také na nedávném pohřbu jejího muže lidé skandovali protiválečná hesla.
Ruský režim už roky opozici potlačuje a demonstrace až na výjimky nepovoluje. Po invazi do sousední země represe ještě přitvrdily, například za kritiku ruské války na Ukrajině hrozí v Rusku vězení.
Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval Putinův režim, především za korupci. Od roku 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. V polovině února zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let. Navalná, která žije v exilu, poté slíbila, že bude pokračovat v jeho práci.
Spolupráce s Kyjevem
Na dotaz časopisu Time, zda považuje za jeden ze svých cílů nalézt společnou řeč s vedením Ukrajiny a spolupracovat s Kyjevem, odpověděla, že v současné době je pro ni těžké na tuto otázku odpovědět. „Protože to nezáleží jen na mně,“ řekla.
V Rusku je totalitní režim. Děti jeho přisluhovačů se za ně jednou budou stydět, říká šéf Memorialu
Číst článek
Vyjádřila se také k březnové zprávě deníku The Washington Post, který napsal, že ukrajinská první dáma Olena Zelenská odmítla pozvání Bílého domu na tradiční vystoupení amerického prezidenta Joea Bidena v Kongresu, takzvané Poselství o stavu unie, protože pro Kyjev byla patrně nepříjemná představa, že pozvání obdržela i Navalná a seděla by blízko Zelenské.
„Pokud je to, co napsal The Washington Post, pravda, jestli nepřijela kvůli mně, pak je mi to velmi líto,“ uvedla Navalná a dodala, že v posledních prezidentských volbách na Ukrajině podporovala Volodymyra Zelenského, přičemž jedním z důvodů byla jeho žena. „Velmi se mi líbila. Je mi velmi sympatická,“ podotkla.
Před invazí
Navalná v interview mimo jiné řekla, že naposledy osobně viděla svého muže živého několik dní před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy už byl za mřížemi. U hranic s Ukrajinou už bylo tou dobou kolem 200 000 ruských vojáků a USA varovaly před hrozící invazí.
Biden pozval na svůj projev Navalnou a Zelenskou, ty se ale z účasti omluvily. Jejich odmítnutí má dvě verze
Číst článek
„Samozřejmě jsme o tom mluvili. Ale abych byla upřímná, v té době to vypadalo, že Putin prostě všechny zastrašuje. Zdálo se mi, že je to v jeho stylu – dovést situaci na hranu, vyděsit nás a pak couvnout,“ řekla Navalná.
Důvodem pro její tehdejší mínění byla údajně víra v to, že se šéf Kremlu k osudovému kroku neodhodlá, neboť by Rusové válku nepodpořili. „Jsou rodiny, kde je matka Ukrajinka, otec Rus nebo obráceně. Bylo běžné mít příbuzné z obou stran,“ dodala s tím, že otec jejího manžela pochází z Ukrajiny.
Navalná v současné době žije v zahraničí. Rozhovor poskytla v litevském Vilniusu magazínu Time, jenž ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí roku 2024 v kategorii vůdců. Toto město si zvolila jako svou exilovou základnu Navalného organizace Fond boje proti korupci.
