Případ se týká muže, který se v roce 2015 začal na olomoucké psychiatrii chovat agresivně. Přivolaná policie proti němu použila taser a sestra podala muži injekčně sedativa. Pacient poté zemřel.
Muž v sobotu kolem 21.00 u nábřeží nedaleko Eiffelovy věže zaútočil na pár německých turistů. Němce nožem zabil, jeho žena vyvázla – zřejmě i díky zásahu řidiče taxislužby – bez zranění, ale v šoku.
Na krizové centrum pro děti a mládež v Ostravě se v posledních měsících obrací už stovky mladých lidí, kteří mluví o sebevraždě kvůli tomu, že pro sebe nevidí smysluplnou budoucnost.
Dobřanské zařízení s kapacitou 1100 lůžek je druhé největší v Česku. Dnes tam pracuje asi 1200 zaměstnanců, z toho je zhruba 80 lékařů. Potřebuje jich ale mnohem víc. A podobně jsou na tom i jinde.
Možná i vy jste dělali práci snů a věnovali jste jí většinu času. Jenže se dostavila nespavost, nechuť k jídlu, obrovská únava nebo zdravotní problémy. Možná i u vás jde o depresi a syndrom vyhoření.
„Důležité je v tu chvíli pacientovi věnovat čas a zjistit, co se děje, co je podstatné a co může zdravotník udělat, aby pacient zůstal v klidu,“ vysvětluje Tomáš Petr z Ústřední vojenské nemocnice.
Ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Pavel Polák končí. V pondělí oznámil rezignaci. Odejít má 30. června. Informaci přinesl Český rozhlas Zlín.
Výpověď podala víc než polovina lékařského personálu. Důvodem pro hromadný odchod je podle lékařů, psychologů a primářů neodborné vedení nemocnice ředitelem Pavlem Polákem.
„Péče o duševní zdraví není pro ministerstvo zdravotnictví žádnou prioritou. Nikdo se tomu systematicky nevěnuje,“ popisuje Marie Salomonová, členka Rady vlády pro duševní zdraví.
Muži, který najel v Berlíně do davu a zranil tak 16 lidí a jednu osobu zabil, byla nařízena německým soudem trvalá psychiatrická léčba. Je diagnostikovaný s paranoidní schizofrenií.
Deprese, úzkosti nebo finanční problémy, do kterých se mohou fotbalisté dostat po konci kariéry. To jsou témata, o kterých se v Česku stále nemluví dostatečně.
Vyžadují vaše problémy psychiatra, nebo psychoterapeuta? Jak se na terapii dostat, kolik si nachystat, jak získat příspěvek od pojišťovny? A čím se liší od povídání u piva, zpovědi nebo poradenství?
První dvě zdravotní pojišťovny začaly za covidu přispívat na soukromou psychoterapii. Co novinka přinesla, jak se liší dostupnost v jednotlivých regionech a jaké problémy lidé na terapiích řeší?
Válka zasáhla Borodianku okamžitě. Hned první den Rusové vybombardovali dům vedle nemocnice. Místní hledali pomoc a úkryt právě tam. Někdy v ní bylo až 800 lidí a brali s sebou raněné a umírající.
Na začátku museli malí redaktoři zjistit, co to duševní zdraví je a co si pod těmito slovy můžeme představit. Na otázky odpověděl redaktor Petr Bouška, který téma dlouhodobě zkoumá v podcastu Balanc.
„V nemocnicích se někdy objevovaly mříže na oknech. To může mít vliv na to, jakou roli si dítě osvojí. Může to vnímat jako trest místo toho, že se tam má léčit,“ varují Stříteský a Benáčková.
„Deník jsem doplnila o svoje fotky a kresby a také třeba o dárky od ostatních pacientů. Odborné části knihy jsem konzultovala s psycholožkou,“ popisuje Kateřina Puncmannová.
„Stigmatizující i riziková,“ popisuje vyhlášku pro práci ve zdravotnictví Lenka Krbcová-Mašínová. Podle vyhlášky nemůže člověk s duševní nemocí pracovat jako lékař ani jako zdravotní sestra.
„Psychiatrické poruchy způsobují asi patnáct procent společenských nákladů souvisejících s medicínou. A do péče se dávají jen čtyři procenta. Je to strašný nepoměr,“ říká psychiatr Hollý.
Stávající systém připomíná podle psychiatra Jana Pfeiffera spíše scény z Přeletu nad kukaččím hnízdem než moderní zdravotní péči. „Tam, kde to dělají dobře, neříkají ‚máme hotovo‘,“ uvádí Pfeiffer.
Psychiatrická onemocnění představují 15 procent zdravotní zátěže v Česku, jenže z rozpočtu zdravotnictví jdou na duševní zdraví jen 4 procenta, tvrdí šéf Národního ústavu duševního zdraví Winkler.
