„Za úplně nejdůležitější považuji učit děti o bezpečnosti na internetu a na počítači, protože dnes jsou ty hrozby obrovské,“ zdůrazňuje Dominik Simon ze ZŠ Antonína Baráka v Lovosicích.
Letos v lednu věřilo vojákům 62 procent populace. Ukazují to lednové výsledky šetření analytického ústavu STEM, které mají Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici.
Výbor bude volit nového starostu 27. dubna, do té doby je vedením Sokola pověřen první místostarosta Martin Chlumský. Na tomto jednání na konci dubna by měli být zvolen i zbytek předsednictva
„Násilí je návykové. Rodiče ho používají v momentě, kdy jsou frustrovaní, bezmocní, nevědí, co mají dělat. A když dítě uhodí, uleví se jim,“ říká psychoterapeutka Petra Wünschová.
Jak z průzkumu založeném na mimořádném vzorku online populace vyplynulo, nejsou na tom Češi vůbec špatně. A vše se odvíjí od důvěry v klíčové instituce – politiky, média, úřady a autority.
Vládní strany mají ve sněmovně většinu čtyř hlasů. Pro vyslovení důvěry Ficova kabinetu hlasovali pouze vládní poslanci; jeden z nich se nezúčastnil, ze zdravotních důvodů se nemohl dostavit.
„Jsme v polovině volebního období. Podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období,“ shrnuje politolog Kopeček.
Po ústavní stránce tedy vláda důvěru má, druhá věc je její aktuální důvěra u veřejnosti, ale tím se formální procedury řídit nemohou. Řídí se tím zajisté opozice, která hlasování vyvolala.
„Byly tu i výzvy jako snězte co nejpálivější papričky nebo lžičku skořice. Ale to bylo nic proti výzvě typu škrťe sami sebe provázkem, dokud neomdlíte,“ varuje psycholožka Šárka Kučerová.
Česká média podle víc než dvou třetin lidí příliš straní vládě nebo opozici. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM a Institutu EUROPEUM. Data potvrzují setrvalý trend klesající důvěry v média,
Mírní příznivci konspirací zaměření na covid-19, jak tuto 12procentní skupinu nazývá unikátní výzkum pro server iROZHLAS.cz, proto častěji zastávají antisystémová stanoviska a volí extrémní strany.
Jedni mají mezinárodní struktury za málo akceschopné, což může vyplývat ze složitého vyjednávání mezi konkrétními zeměmi. Druzí se rovnou domnívají, že Brusel je jen semeništěm chyb a omylů
Část lidí se záměrně vyhýbá zpravodajství obecně i zprávám o válce na Ukrajině. „Lidsky tomu rozumím, i když to není šťastné pro demokracii,“ říká sémiotik Josef Šlerka.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Kdybyste mohli ohodnotit dosavadní prezidentství Petra Pavla jako ve škole, jakou známku byste mu dali? Tak přesně na to jsme se na konci června zeptali víc než tisícovky Čechů v exkluzivním průzkumu.
Usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky, sdělila mluvčí Pirátů Veronika Šmídová.
Čtenáři si mohou vyzkoušet, nakolik se v důvěře ve vybrané konspirační výroky shodují se zbytkem společnosti a zařadit se tak do jedné z osmu skupin, které výzkum popsal.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
Prezidentka Čaputová by měla kabinet odvolat a ponechat ho v úřadu s omezenými pravomocemi. Předpokládá se, že vláda odborníků dovede zemi do zářijových předčasných parlamentních voleb.
Neplatí, že by spirituálně založení lidé nutně museli věřit konspiracím a dezinformacím. Klíčovou roli hraje opět míra důvěry v systém. Který zahrnuje politiky, média, ale třeba i lékaře či akademiky.
Přímá důvěra v konspirace ale hraje roli jen zčásti: klíčová je podle výzkumu totiž důvěra v politický systém a státní instituce, tu pak konspirace a dezinformace podrývají.