Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví s výzvou, aby s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost.
„Máme nemocnice, které se po vzniku zákona ještě opevnily a říkají: ‚Ne, my tam rodiče pouštět nebudeme, my je tady nechceme, bojíme se jich‘,“ říká iniciátorka projektu Být spolu je normální.
Střelec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy usmrtil 13 lidí a dalších 25 zranil. Pacienty rozvezly sanitky v rámci aktivovaného traumaplánu do několika pražských nemocnic.
Dohoda mezi nespokojenými lékaři, odbory, VZP a ministerstvem zdravotnictví je podepsána. Uhasil se tím jen akutní problém, nebo jde o první krok v rámci systémových změn?
„Pojem restart vůbec nemá smysl. Mám pocit, že jsme si koupili ke starému počítači nový monitor. Ikony jsou větší, je to hezčí a barevnější, ale v zásadě je to furt ten samý počítač,“ popisuje Feltl.
„V šestém ročníku na první lékařské fakultě je jenom jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. Už to není prestižní,“ prohlásil Pafko v pořadu Události, komentáře.
„Dohoda vzbuzuje spíš více otázek než odpovědí,“ říká pro Radiožurnál šéf kolínské nemocnice a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Chudomel. „Může to být ještě jablkem sváru.“
Výpovědí přesčasů chtěli lékaři podpořit požadavky na změny zákoníku práce a růst mezd. Po dohodě zástupců s premiérem Fialou ale viceprezident lékařské komory Přáda lékaře vyzval, aby péči zajistili.
V Česku protestují doktoři proti změnách v pracovním zákoníku i dobrovolným předčasům. Výpadek pracovníků by přitom mohl dramaticky ohrozit funkčnost zdravotnického systému.
Válek řekl, že udělal při snaze o dosažení dohody maximum, co bylo v jeho silách. „Náš partner požadavky stupňoval a neměl ochotu ke kompromisu,“ řekl ministr.
Podle statistik je počet doktorů na obyvatelstvo v Česku vyšší než evropský průměr. I přesto chybí zdravotnická péče a doktoři slouží přesčasy za nízké platy. Změnu by měla přinést novela zákoníku.
Lékaři proti lékařům. Jedni z ministerstva, druzí z ordinací. Nedokážou se dohodnout. A tak dál hrozí, že kvůli výpovědím přesčasů budou nemocnice omezovat neakutní péči.
Problém je v tom, že dobrovolnost lékařských přesčasů je často zdánlivá. Práce navíc je mnohdy vyžadována kvůli získání atestace, argumentem bývá i kolegialita, stejně jako ono „přece je to normální“.
Jde o profese, kde se dlouho protest proti pracovním podmínkám moc nenosil, protože se předpokládalo, že je lidé vykonávají z přesvědčení a nadšení pro věc.
„Pokud to nastane, povede to pravděpodobně k velmi výraznému omezení zdravotní péče,“ upozorňuje předseda sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.
Lékařské fakulty prý od akademického roku 2019/20 o 15 procent navýšily počet studentů, z nichž první jsou tedy nyní ve čtvrtém ročníku, a absolventů tak bude v blízké budoucnosti přibývat.
Český zdravotní personál je přetížený a obává se, že kvůli tomu bude plnit nekvalitní práci. Plyne to z šetření spolku Mladí lékaři. Problém ale nechce nikdo řešit.
Potíž je v tom, že plicní nádory nejsou vidět, nebolí a dlouho o sobě nedávají vědět. V tom, aby se dařilo více nádorů zachytit včas, pomáhá lékařům program časného záchytu rakoviny plic.
„Já jsem nikdy neplánovala někam odjet. Chtěla jsem praxi získat na Ukrajině,“ říká Oksana. Jestli v Česku zůstane, ještě neví. Uznání vzdělání českými úřady ale není lehké.
Starší protokoly mají jednotky poskytovatelů. Pokud budou mít lékaři s vydáváním e-receptů problém, Státní zdravotní ústav doporučuje, aby svůj software zkontrolovali a případně aktualizovali.
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z laboratoře ale stále častěji vídají i prediabetes.
Vstřebatelné hřeby jsou vyrobené z materiálu nové generace na bázi kyseliny mléčné a škrobu. Protože jde o látky tělu vlastní, dokážou se v něm rozložit.
„Pokud studujete šest let vysokou školu, tak byste se měli něco být schopni prakticky naučit. Zubař po pětiletém studiu může dělat téměř vše samostatně,“ vysvětluje pro Radiožurnál Vlastimil Válek.
„Je to poděkování nejenom mně, ale samozřejmě celému týmu, že se nám v podstatě podařilo téměř na zelené louce v Ostravě vybudovat pracoviště biomedicínského výzkumu,“ říká Šimíček.