Sbírku na pomoc Moravě vyhlásil i Nadační fond Českého rozhlasu. Na kontě má nyní přes 12 milionů korun. Kromě finanční pomoci se lidé mohou zapojit do projektu Pomáhejte s námi.
Veškeré dary dobrovolníci třídí a odvážejí do zasažených oblastí podle potřeb tamních krizových štábů. Kromě materiálních darů už v sobotu začali koordinovat také nabídky přímé pomoci.
Sbírka Nadace Via vynesla za necelých 24 hodin více než 100 milionů korun. Desítky milionů korun shromáždily také další dobročinné organizace. Diecézní charita Brno vybrala přes 50 milionů korun.
„Myslí to asi dobře, ale organizace to nutí kategorizovat své klienty. Posiluje to stigmatizaci. Sexuální orientace je dost citlivá,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Daniel Hůle, analytik Člověka v tísni.
Vláda tvrdí, že čísla nakažených koronavirem klesají, Nepál ale rozhodně není za vrcholem, tvrdí Věra Exnerová. Odnesou to podle ní především venkovské oblasti, které nejsou v hledáčku kamer.
„Poté, co jsem viděla statisíce lidí odhodlaných bojovat za budoucnost, mám určitou naději. Zatím to sice nevypadá příliš optimisticky, skutečně ale věřím tomu, že jsme na cestě k demokracii.“
Cenu letos dostala běloruská lidskoprávní organizace Vjasna, před lety ji už získal její zakladatel, disident Ales Bjalacký. Cenu udílenou organizací Člověk v tísni převzala Natalja Sacunkevičová.
„Dá se říct, že velká část Syřanů by bez pomoci ze zahraničí nepřežila. Příležitostí na pracovním trhu, který je zdevastovaný válkou, je naprosté minimum,“ říká pro iROZHLAS.cz humanitární pracovník.
S důsledky globálního oteplování se potýkají lidé po celém světě. Nejhůře situace dopadá na zemědělce v rozvojových zemích, například v Iráku, Afghánistánu nebo Mongolsku.
Nemalé procento vyučujících zastávalo podle autorů průzkumu v lednu alternativní názory a postoje. „Týká se to zejména těch nejmladších do 34 let,” popsal ředitel programu Karel Strachota.
Děti ze sociálně vyloučených rodin učení na dálku nezvládají, chybí také podpora rodičů. Často ukončují studium, aby začali pracovat a mohli tak finančně pomoci svým rodinám v těžké situaci.
Ve výzkumu Fóra dárců 37 procent lidí uvedlo, že v současnosti na dobročinné účely přispívá nižší částkou než před pandemii koronaviru. Pravidelně daruje každý desátý Čech.
Počet dětí, které v regionu nedostávají žádné vzdělání, se v posledních měsících zčtyřnásobil. Celkově přišli školáci v Latinské Americe a Karibiku o 174 dní výuky, mnohem více než jinde ve světě.
Odklady splátek, pozastavení exekucí nebo úleva pro dlužníky v osobním bankrotu. To jsou některá z opatření, která stát loni dočasně zavedl kvůli pandemii koronaviru.
Centrum má tři zakladatele: polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation a českou společnost Člověk v tísni, která vyhrála výběrové řízení na jeho vybudování.
Nejlevněji lidé pořídí školní pomůcky pro děti v Africe nebo obyčejnou rybu, nejvíc - celkem 7 a půl tisíce - stojí kráva nebo oslík s povozem. Po nákupu v eshopu dostanou lidé osvědčení.
„Za to krácení si postavíme šest kilometrů dálnice, nebo zaplatíme obrovské portfolio služeb pro obyvatele. V infrastrukturních projektech je to plivnutí do moře,“ uvedl Černý z Člověka v tísni.
Česká republika se nachází uprostřed podzimní vlny pandemie. Lidé, kteří přestáli jarní lockdown, jsou teď už často finančně vyčerpaní a potřebují efektivní a hlavně rychlou pomoc od státu.
K těm, co utekli kvůli válce, se přidávají lidé, kteří prchají před předáním nárazníkových zón Ázerbájdžánu. Řada z nich bude potřebovat pomoc, protože domů už se asi nikdy nevrátí.
Exekutoři by dostali od státu 1050 korun. Tato částka by nahradila část nákladů za zastavené vymáhání. Stát by jim tak všem dohromady vyplatil až 250 milionů.
Pánek poukazuje i na to, že Lukašenko neustále mění strategii. Před pár měsíci například prohlašoval, že o jeho svržení usilují promoskevské síly, které docílit většího přimknutí.
Rostoucí ceny a ztráta zaměstnání přivedly řadu Libanonců do zoufalé situace, která je mnohdy nutí k zoufalým činům. Takzvaných „zločinů z hladu“ přibývá. Kritická je ale situace i v sousední Sýrii.
„Pro klienty se to může stát určitou pastí, protože vy se po řadu let domníváte, že všechny závazky vůči vám jsou vyrovnané,“ říká analytik organizace Člověk v tísni David Borges.
Rusko je podle mluvčí diplomacie připravené k dialogu s Českou republikou, kvůli koronaviru se však nemohou uskutečnit schůzky náměstků ministrů zahraničí.
Z nového porovnání neziskové společnosti Člověk v tísni vyplynulo, že za měsíční půjčku ve výši deset tisíc korun lidé zaplatí necelou stovku, ale i čtyři a půl tisíce korun.