Moskva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Ruští poslanci teď připravují novelu, která by trestala ruské občany za to, že se s organizacemi, které Kreml označuje za nežádoucí, stýkají třeba i v zahraničí.
České domácnosti se potýkají s výpadky příjmů kvůli koronaviru, 15 % z nich hospodaří s polovinou peněz oproti době před koronavirem. Více si přečtěte v sobotním výběru z médií Radiožurnálu.
Analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle tak radí, aby si lidé novou půjčku pořádně rozmysleli, případně si domluvili odklad splátek a zůstali v kontaktu s věřiteli.
Foldyna se naposledy dostal do sporu s vedením strany před dvěma týdny, kdy ve sněmovně kritizoval organizaci Člověk v tísni. ČSSD je podle Foldyny dnes tím, proti čemu původně vznikla.
„Jaroslav Foldyna vyjadřuje názory, které neodráží postoje vedení ČSSD a hodnoty sociální demokracie. Měl by se omluvit,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.
Koordinátor Člověka v tísni popisuje, jaká je situace civilistů zasažených bombardováním v syrské provincii Idlib. Co lidé nejvíc potřebují? A proč jsou podle něj počty uprchlíků nadsazené?
Z analýzy organizace Člověk v tísni vyplývá, že za půjčku ve výši 50 tisíc korun může člověk zaplatit navíc až 85 tisíc. Další desítky tisíc se přidají, když má člověk se splácením potíže.
Ruská justice označila společnost Člověk v tísni za subjekt ohrožující ústavní pořádek. Že se tak stalo až nyní, je překvapením, protože Člověk v tísni se zabývá i porušováním lidských práv.
Josef Pazderka, šéfredaktor webu Aktuálně.cz a bývalý pracovník Člověka v tísni, vnímá aktivitu ruských úřadů jako výsledek atmosféry plné hysterie, kterou Putinův režim buduje již od svého nástupu.
„Máma zůstala na Krymu. Otec zemřel a já mu ani nemohla přijet na pohřeb. A z bratra se stal kolaborant,“ říká v rozhovoru divadelní režisérka Halyna Džikajevová, která z Krymu utekla v roce 2014.
Univerzita Karlova navázala tříletou spolupráci za jeden a půl milionu korun s firmou Home Credit. Podle členky akademického senátu Olgy Lomové je ale taková spolupráce problematická.
„Když přijdete do etiopské komunity a řeknete: pojďme sázet, do pár minut máte sto lidí, kteří jdou sázet,” vysvětluje pro iROZHLAS.cz zemědělský konzultant Člověka v tísni Jan Svitálek.
„Udržitelné techniky, které zemědělce v Etiopii učíme, jsme doma zapomněli. Zmodernizovali jsme zemědělství, ale organická hmota v půdě není, je mrtvá,“ říká Jan Svitálek.
Důvodem jsem rozhodčí doložky, kvůli kterým mohou být exekuce nezákonné. Taková práce by ale podle soudů v případě, že by na ni měly dost lidí, trvala nejméně rok.
Vláda slibovala, že zatočí s lichváři. Plánovala další regulaci nákladů na úvěry a taky změny, díky kterým by bylo možné lichvu lépe potírat. Ministerstva nyní uvedla, že tato opatření nebudou.
Lidí v exekuci je podle statistik méně, ale exekucí mají více. Vícečetné exekuce jsou problém i podle Exekutorské komory. S tím, že by se situace dlužníků zhoršila, ale prezident komory nesouhlasí.
Problematice dětských dlužníků se před časem začal – ještě intenzivněji než obvykle – věnovat Člověk v tísni. Vznikl web Zadluzenedeti.cz, který dopodrobna mapuje a vysvětluje celou problematiku.
Dívky a ženy z Keni nebo Filipín odchází do blízkovýchodních domácností, aby si jako služebné vydělaly a uživily své rodiny. Čelí ale útlaku i sexuálnímu násilí, jak zachytil novinář Søren Klovborg.