Britové zatkli Assange, porušil podmínky kauce. USA ho viní ze spoluúčasti na získání tajných informací
- Britská policie zatkla zakladatele WikiLeaks Juliana Assange
- Policisté uvedli, že Assange zatkli na základě žádosti o vydání do USA a porušení podmínek kauce v Británii
- Londýnský soud ho následně shledal vinným z porušení podmínek kauce. Do dalšího soudního stání 2. května zůstane ve vazbě. Assange vinu odmítá
- Spojené státy Assange viní ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení
- Assange se ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně sedm let, aby se vyhnul vydání do Švédska kvůli obvinění ze znásilnění
Britští policisté vyvedli Assange z ekvádorské ambasády v Londýně ve čtvrtek kolem poledne. Zde se ukrýval 2 487 dnů, aby se vyhnul vydání do Švédska kvůli obvinění ze znásilnění.
V Británii byl na Assange vydán zatykač kvůli tomu, že porušil v roce 2012 podmínky stanovené soudem při jeho propuštění na kauci a nedostavil se k soudu.
Soudce magistrátního soudu Michael Snow prohlásil, že Assange se „chová jako narcista, který nevidí dál než za vlastní sobecký zájem“.
Květnové slyšení se podle deníku The Guardian bude týkat žádosti o vydání do USA.
Obvinění v USA
Assange se během soudního jednání podle britského tisku často obracel tváří k publiku a pokyvoval hlavou, sám ale nevypovídal. Soudní galerii zaplnili jeho příznivci, uvedla agentura AP.
Assangeovi právníci argumentovali tím, že jejich klient se nemůže u britských soudů dočkat spravedlivého procesu, neboť cílem Londýna je „zajistit jeho vydání do USA“. Soudce to označil za směšné.
Sedmačtyřicetiletý Australan totiž čelí také obvinění ve Spojených státech. Tamní ministerstvo spravedlnosti ho ve čtvrtek obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení.
Americký prezident Donald Trump v reakci na Assangeovo zadržení uvedl, že na ně nemá názor. V roce 2016 během prezidentské kampaně ale server WikiLeaks opakovaně chválil, připomínají média.
Britská policie uvedla, že Assange zatkla poté, co „ekvádorská vláda odebrala (zakladateli WikiLeaks) azyl a pozvala je na ambasádu“.
‚Neustupujeme výhrůžkám‘
Ekvádor Assangeovi podle prezidenta Lenína Morena sebral diplomatický azyl kvůli opakovanému porušení mezinárodních konvencí.
„Trpělivost Ekvádoru s chováním pana Assange je u konce. Instaloval zakázaná elektronická a rušící zařízení, blokoval bezpečnostní kamery naší ambasády, napadal naši ochranku, bez povolení získal přístup k našim tajným dokumentům. A konečně, před několika dny server Wikileaks začal vyhrožovat ekvádorské vládě. Moje vláda se nemá čeho bát a neustupuje výhrůžkám,“ řekl Moreno.
Kromě toho ekvádorský ministr zahraničí José Valencia oznámil, že Assangeovi bylo dočasně pozastaveno ekvádorské občanství. „Udělené občanství (v roce 2017) bylo včera (ve středu) rozhodnutím ministerstva zahraničí pozastaveno,“ řekl Valencia na tiskové konferenci.
Zároveň ale později Valencia v ekvádorském parlamentu řekl, že když se tato jihoamerická země rozhodovala, zda ukončit azyl zakladatele serveru WikiLeaks, nevěděla o žádných aktuálních žádostech o Assangeovo vydání.
Tajné nahrávky i kopie lékařských zpráv. Server WikiLeaks obvinil Ekvádor ze špehování Assange
Číst článek
„V době rozhodování o ukončení jeho azylu tady byl pouze případ jeho porušení podmínek kauce ve Spojeném království z roku 2012,“ řekl ekvádorský ministr zahraničí.
Ekvádor viní kromě zakladatele WikiLeaks také dva ruské hackery z toho, že se pokoušeli destabilizovat zemi.
Žádost o vydání
Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany. Analytik Manning byl zatčen v roce 2010 a ve vězení podstoupil změnu pohlaví a jména na Chelsea Manningová.
Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že Assange byl zatčen na základě dohody o vydávání. Někteří komentátoři poznamenávají, že Assange byl tedy obviněn z toho, že Manningové pomohl získat tajné dokumenty, a nikoli za jejich zveřejnění.
Náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan ve čtvrtek řekl, že Británie zakladatele WikiLeaks do USA nevydá, pokud mu tam bude hrozit trest smrti. „Taková je naše obecná politika ve všech případech, a tak se vztahuje i na Juliana Assange. Nebude vydán, pokud mu bude hrozit trest smrti,“ řekl Duncan televizi SkyNews.
Britská odpověď
K případu se vyjádřil také britský ministr zahraničí. „Julian Assange není hrdina a neexistuje nikdo, kdo by byl nadřazený právu,“ napsal na twitteru Jeremy Hunt s tím, že děkuje Morenovi za spolupráci.
Že nikdo není nad zákonem, si myslí i britská premiérka Theresa Mayová. „Jsem si jistá, že jsme dnes všichni uvítali zprávu o zatčení Juliana Assange, který byl více než sedm let na ekvádorské ambasádě,“ řekla v parlamentu.
„Jsme velmi vděční za krok, který učinila ekvádorská vláda spolu s prezidentem Morenem,“ řekl náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan. „Dnešní akci předcházel dlouhý dialog mezi oběma zeměmi. Těším se, že v nadcházejících letech budou Británií a Ekvádor pojit silné bilaterální vztahy,“ dodal.
Moskva podle Dmitrije Peskova, mluvčího prezidenta Vladimira Putina, doufá, že po vzetí do vazby budou Britové dodržovat Assangeova práva.
Sedm let na ambasádě
Vztahy Australana Assange a Ekvádoru se v posledních týdnech výrazně zhoršily. WikiLeaks už minulý týden s odvoláním na zdroj z ekvádorské metropole Quita uvedly, že Assange bude po dohodě Ekvádoru s Británií z velvyslanectví v Londýně během několika dnů či hodin vyhnán. Ekvádorské ministerstvo zahraničí ale informaci označilo za spekulace.
Assange se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v roce 2012, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění z roku 2010. Assange vinu odmítá a Švédsko v roce 2017 případ odložilo.
Švédsko: hodnotíme situaci
Švédská prokuratura musí nejprve zatčení Juliana Assange v Londýně vyhodnotit, informovala agentura Reuters. Zároveň ale uvedla, že právní poradkyně údajné oběti požádala o obnovení předběžného vyšetřování.
Šéf CIA zaútočil na WikiLeaks. Označil ji za nepřátelskou agenturu podporovanou Ruskem
Číst článek
„I pro nás je to čerstvá zpráva, a tak jsme neměli čas vyhodnotit dosud zveřejněné informace,“ konstatovala švédská prokurátorka Ingrid Isgrenová. „Nevíme také, proč byl zatčen. Sledujeme, jak se situace vyvíjí,“ dodala v prohlášení.
Prokuratura uvedla, že předběžné vyšetřování může být znovu otevřeno, pokud nebude údajný zločin promlčen, tedy do srpna 2020.
„Nyní věc prozkoumáme a určíme, jak postupovat. Nemůžeme slíbit jakýkoli časový rámec ohledně toho, kdy učiníme rozhodnutí,“ sdělila prokurátorka Eva-Marie Perssonová, která se případem zabývá.
Assangeovo zatčení uvítala Švédka, která jej obvinila, že ji při návštěvě Stockholmu v roce 2010 znásilnil. Její právní zástupkyně uvedla, že zpráva o zatčení její klientku „šokovala“ a že to bylo něco, v co obě od roku 2012 doufaly.
Agentuře AP v textové zprávě napsala, že „udělají vše“ pro to, aby byl „Assange vydán do Švédska a stíhán za znásilnění“. „Žádná oběť znásilnění by neměla čekat devět let na spravedlnost,“ dodala.
Kauza Manning
Tehdy Bradley Manning byl zatčen v roce 2010 a o tři roky později odsouzen k 35 rokům vězení. Serveru WikiLeaks předal 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.
Trest Chelsea Manningové před odchodem z úřadu bývalý prezident Barack Obama zkrátil na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna.
Letos v březnu se však znovu ocitla ve vězení kvůli pohrdání soudem, protože odmítla před velkou porotou vypovídat v blíže neurčené kauze týkající se WikiLeaks a Assangea.
WikiLeaks
Server WikiLeaks byl vytvořen v prosinci 2006 s tím, že se zaměří na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat. Mezi ty patří také údaje o velkých firmách.
Měsíc poté, v lednu 2007 portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit už více než milion dokumentů.
V červenci 2010 pak server zveřejnil 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.
