Peking nabízí, že na tchajwanské souostroví Ťin-men postaví most. Může to být trojský kůň, varují kritici
Na ospalém tchajwanském souostroví Ťin-men, které bývá označováno za frontovou linii jakéhokoli potenciálního konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem, nevládne ani trochu bojechtivá nálada. Z písečného pobřeží ostrovů jsou vidět jen necelých pět kilometrů vzdálené mrakodrapy čínského města Sia-men, které připomínají bohatství, jež Peking Ťin-menu slibuje v případě sjednocení Číny a Tchaj-wanu, napsal list The Guardian.
Zatímco politici v Tchaj-peji diskutují o pravděpodobnosti ozbrojeného střetu s Čínou, která Tchaj-wan považuje za svou provincii, a o možnostech posílení obrany Tchaj-wanu, představitelé na souostroví Ťin-men probírají kontroverzní plán výstavby mostu, jenž by ostrovy spojil s čínským Sia-menem, upozorňuje reportáž listu The Guardian.
Pozor na styky se silami prosazujícími nezávislost Tchaj-wanu, varuje Čína Evropu
Číst článek
Souostroví Ťin-men spadá pod vládu Tchaj-peje od roku 1949, kdy komunisté v čele s Mao Ce-tungem vyhlásili v Pekingu Čínskou lidovou republiku a kuomintangská vláda generála Čankajška prchla na ostrov Tchaj-wan. Během krize v 50. letech minulého století čelilo souostroví těžkému ostřelování čínskou armádou.
Střelba ale dávno utichla a bariéry na plážích souostroví, které mají bránit případnému čínskému vylodění, rezavějí.
„Naše kultura a historie jsou velmi propojené. Obyvatelé Ťin-menu nevnímají Čínu jako hrozbu,“ říká Čou Siao-jün, kandidující do místního zastupitelstva za Tchajwanskou lidovou stranu (TPP).
Strana TPP, založená v roce 2019, prosazuje podobně jako Kuomintang posílení kulturních a hospodářských styků přes Tchajwanský průliv.
Back to Kinmen islands for ABC TV. Main differences from last trip 3 yrs ago - Ferries to Xiamen suspended (Covid rules), the Taiwanese & Chinese flags that were hoisted by business groups as a symbol of friendship have been taken down (a while ago, not recently). 1/ pic.twitter.com/LeSqt7Mx5U
— Bill Birtles (@billbirtles) August 14, 2022
Prosperita a Čína
Ekonomika souostroví Ťin-men je značně závislá na turistickém ruchu. Polovina turistů, kteří sem přijížděli do roku 2019, pocházela z Číny. V roce 2019 ale Čína vzhledem k rostoucímu napětí mezi oběma stranami cesty individuálních turistů na Tchaj-wan zakázala.
Český ‚jestřábí‘ přístup vůči Číně. Praha chystá revizi vztahů s patosem zdánlivého přátelství
Číst článek
Následující rok Tchaj-wan, s odkazem na opatření proti šíření covidu-19, zakázal i čínské skupinové zájezdy. Oba zákazy zůstávají až na výjimky dál v platnosti.
„Není možné představit si budoucí prosperitu Ťin-menu bez zapojení Číny,“ říká profesor čínských studií na Harvardově univerzitě Michael Szonyi, který napsal o tomto tchajwanském souostroví knihu.
„Před rokem 1949 Ťin-men patřil k (čínské) provincii Fu-ťien,“ připomíná představitel místní pobočky Tchajwanské lidové strany Wu Ťia-ťiang. „Po roce 1949 jsme se stali válečným ostrovem a ztratili jsme výhody, které přinášelo obchodování s Čínou,“ dodává.
Wu patří ke koalici více stran, která usiluje o vybudování „mírového mostu“, jenž by spojil Ťin-men s Čínou. Tato myšlenka je součástí širšího návrhu na proměnu souostroví v demilitarizovanou zónu.
Most a mír?
V současné době je na Ťin-menu rozmístěno asi 3000 tchajwanských vojáků. Stoupenci demilitarizace se domnívají, že by jejich návrh pomohl zmírnit napětí s Čínou a zároveň by podpořil hospodářství oblasti. Místní obyvatelé si stěžují, že léky a další produkty jsou na ostrovech drahé, částečně proto, že je složité je dovážet.
Kritici, včetně vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP), varují, že most by se mohl stát trojským koněm ohrožujícím národní bezpečnost. „Mohl by se stát cestou, která přivede vlky do domečku,“ prohlásil loni poslanec za DPP Sü Č'-ťie.
Politický, ekonomický i symbolický význam. V Praze po 14 hodinách přistál první přímý let z Tchaj-wanu
Číst článek
Stoupenci výstavby mostu jsou přesvědčeni, že blízké vztahy s Čínou jsou pro Ťin-men nevyhnutelné. Zhruba 30 procent vody je na souostroví pumpováno z jezera Lung-chu v čínské provincii Fu-ťien potrubím, které začalo fungovat v roce 2018.
V roce 2014 místní vláda na Ťin-menu podepsala s čínskou energetickou společností smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu a vedou se i diskuze o propojení energetické sítě souostroví s čínskou sítí.
Propojení souostroví Ťin-men s Čínou je patrné také na trajektovém terminálu. Dvanáct lodí denně přepravuje pasažéry do čínského města Sia-men, kam lidé cestují za obchodem či za rodinnými příslušníky.
Před pandemií covidu-19 vyplouvalo takových lodí denně přes 30 a poptávka nyní daleko překračuje nabídku. Cestující se pravidelně tlačí u pokladen a čekají, zda se na poslední chvíli neuvolní na některém z trajektů místo.
Na Ťin-menu žije méně než 70 000 z 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu. Někteří analytici se ale domnívají, že spojení souostroví Ťin-men s Čínou by mohlo být pro Peking cestou, jak krůček po krůčku převzít kontrolu nad Tchaj-wanem, aniž by to vyvolalo razantní reakci Spojených států. Ty v případě útoku Číny na Tchaj-wan nevylučují vojenský zásah.
The #TaiwanNYBC2021 takes place anywhere in #Taiwan where there are #birds, so can be almost any place. Here are just some of the spots where our citizen scientists do surveys. These photos are from the outlying #Kinmen Islands.#CitizenScience pic.twitter.com/5XtBDscbNC
— Taiwan Wild Bird Federation (中華鳥會) (@twbf1988) December 30, 2020
