Dobré zprávy pro Matoviče, špatné pro Kollára. Co říkají poslední slovenské průzkumy o ‚zóně ohrožení‘
Vítěz sobotních slovenských voleb vzejde ze souboje Smeru a Progresivního Slovenska (PS). Na tom se shoduje většina trendů, které ukazují průzkumy a modely relevantních slovenských výzkumných agentur poslední den před jejich zákazem zveřejňování. O složení vlády ale dost možná rozhodnou menší strany, které se pohybují kolem hranice pro vstup do parlamentu. Povedený finiš kampaně má OĽaNO Igora Matoviče, zatímco Sme rodina Borise Kollára padá.
Volební modely agentur NMS Market Research a Median i průzkumy preferencí AKO, Ipsosu a Focusu ukazují velmi těsný souboj o první místo mezi Smerem a Progresivním Slovenskem. Na třetím místě se už delší dobu pohybuje sociálnědemokratický Hlas Petera Pellegriniho.
průzkumy a modely
Agentury NMS a Median sbírají data kombinací online a telefonického dotazování, zkoumají i míru přesvědčení jednotlivých respondentů, kterou zohledňují. Výsledkem jsou volební modely.
Agentury AKO, Focus a Ipsos publikují průzkumy preferencí, kdy zjišťují, jakou stranu by respondent aktuálně volil. V případě AKO telefonicky, Ipsos online a Focus za pomoci terénního dotazování.
„O vítěze je to už reálně boj jen mezi Smerem a PS. Preferenčně třetí Hlas má sice snahu o zdramatizování tohoto souboje, ale mnoho jeho podporovatelů ještě není definitivně rozhodnutých a vybírají si z vícero stran,“ popsal pro iROZHLAS.cz analytik agentury NMS Market Research Mikuláš Hanes.
To Michal Mislovič z Medianu je ohledně boje o první místo zdrženlivější. „Nerad bych mluvil o jistém vítězství i díky zkušenosti z roku 2020, kdy OĽaNO získalo masivní počet voličů na poslední chvíli. Je ale nepravděpodobné, že by se tak náhlý nárůst někomu podařil zopakovat,“ popsal pro iROZHLAS.cz.
Smer má své voličské jádro, tedy voliče přesvědčené dát hlas pouze preferované straně, až na úrovni 14 procent, zatímco u PS je to deset procent a u Hlasu už jen kolem pěti procent.
Matovičův druhý dech
Celkem jistý vstup do parlamentu má ještě krajně pravicová Republika, která se pohybuje na čtvrté příčce. U většiny agentur preference kolem osmi procent kromě sondáží AKO, kde má dlouhodobě slabší čísla.
Poslední průzkumy a modely ale naznačují, že Republiku povedeným finišem v posledních dnech kampaně dotahuje OĽaNO.
Partaj expremiéra Igora Matoviče se dlouhé měsíce pohybovala v „zóně ohrožení“. Standardní hranicí pro vstup do parlamentu je pětiprocentní laťka, v letošních volbách ale OĽaNO kandiduje spolu se Za ľudí a Křesťanskou unií jako koalice. Pro vstup do parlamentu potřebují překročit sedm procent.
Průvodce scénáři slovenských voleb. K premiérskému postu má blíž Fico než Šimečka, klíčový může být Hlas
Číst článek
Matovič se v posledních týdnech kampaně zviditelnil potyčkou s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze Smeru.
Před pár dny pak Matovič na svého bývalého koaličního partnera SaS vytáhl s obviněním, že měl na jeho předsedu Richarda Sulíka výrazný vliv spoluzakladatel Penty Jaroslav Haščák a že mezi SaS a Pentou probíhala politicko-marketingová spolupráce.
Mislovič z agentury Median upozorňuje, že zatímco OĽaNO nemá tak vysoký potenciál, daří se mu relativně dobře oslovovat voliče, kteří stranu volili i v minulých volbách. Tehdy sice získali 25 procent a drtivá většina z nich se následně rozprchla k jiným stranám, ti zbylí ale OĽaNO podporují dlouhodobě.
„U OĽaNO platí, že většina jejich současných podporovatelů už je v minulosti volila. Dá se předpokládat, že i když se teď rozhodují mezi několika stranami, ve finále udělají konzervativní rozhodnutí a vsadí na osvědčenou kartu,“ popisuje výzkumník.
Poslední čísla zveřejněná před moratoriem pro OĽaNO naznačují stoupající podporu v závěru kampaně. V modelu NMS během září vyrostlo ze 6,1 procenta na 9,5. V průzkumu preferencí Focusu z 6,3 na 8,2 procenta, u AKO ze 7 na 9,4 procenta a u Ipsosu se v posledních dvou průzkumech drží na 8,2 procenta. Jen model Medianu pro OĽaNO nenabízí tak dobrá čísla.
‚Zóna ohrožení‘
V prostoru od tří do sedmi procent se co do preferencí pohybují ještě strany SaS, Sme rodina, SNS, KDH a Demokraté. O něco níž je ještě maďarská Aliance.
Podle Misloviče z Medianu jde ve všech případech o strany, které mají malá voličská jádra. „Lidé, kteří tyto strany dnes chtějí volit, mají v záloze další možnosti, pro které se ještě v posledních dnech mohou rozhodnout. I proto si nemohou být jisty téměř ničím.“
Vláda Progresivního Slovenska je nepravděpodobná. ‚Pro mnohé strany je strašákem,‘ vysvětluje analytik
Číst článek
V situaci, kdy je řada stran s nízkým jádrem a vysokým potenciálem, tak není jisté, jestli bude v příštím slovenském parlamentu třeba jen trojice, anebo naopak devět nebo deset stran.
A v jaké formě jsou zbylé ohrožené strany?
Buď Sulík, nebo Kollár
Bývalí vládní koaliční partneři Matovičovy partaje – SaS a Sme rodina – se potýkají na hraně vstupu do parlamentu.
Podle dat Medianu mají obě strany relativně velký potenciál a tím pádem i solidní šanci na vstup do parlamentu. Je v tom ale háček, jejich potenciály jsou do velké míry společné.
„Ucházejí se o podobného voliče a svůj potenciál může maximalizovat vždy jen jeden z hráčů. Je tak málo pravděpodobné, že se podaří uspět oběma, byť to není vyloučené,“ vysvětluje výzkumník z Medianu.
Liberálně pravicovou SaS ohrožuje i rostoucí Progresivní Slovensko, jelikož s ním má největší voličský překryv. I proto jeho předseda Richard Sulík nebo exprezident Andrej Kiska v posledních dnech apelovali na demokratické strany s ještě nižší podporou, aby z voleb odstoupily.
„Pokud se my všichni, kteří zvažujeme Demokraty, SaS či KDH, necháme zvábit vůní porážky Smeru a vítězství PS, tak se nám velmi lehce může stát, že to bude Pyrrhovo vítězství,“ uvedl Kiska.
V SaS nepanuje pesimismus, politici se utěšují, že v parlamentních volbách 2012, 2016 i 2020 získali lepší výsledek, než jim měřily průzkumy.
Sme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára je stranou s velmi malým volebním jádrem a v průzkumech s nepříliš dobrými vyhlídkami.
Dlouhodobě má totiž vyšší podporu mezi ženami, takže když Kollár v poslední době čelí řadě obvinění některých jeho partnerek z násilí nebo z toho, že je nutil k interrupci, propsalo se to do preferencí jeho strany, která je nyní přímo na hraně vstupu do parlamentu.
Její případná absence v parlamentu by značně zkomplikovala povolební vyjednávání, jelikož se má za to, že se Kollár dokáže domluvit prakticky s kýmkoliv a z povolebního vyjednávání jej žádná strana nevylučuje.
V posledních číslech je jasně patrný voličský úbytek. Z posledních sedmi průzkumů či modelů je pod pětiprocentní laťkou hned pětkrát.
Ohrožení konzervativci
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) má sice relativně přesvědčené jádro voličů, vážně mu ale hrozí, že se tato tradiční strana už potřetí za sebou do parlamentu těsně nedostane. „Jádro KDH tvoří výhradně voliči nad šedesát let. Cílová skupina KDH je proto velmi malá a ne příliš dobře se jim daří oslovovat mladší voliče,“ popisuje Mislovič z Medianu.
Na rozdíl od SaS mívá v posledních volbách KDH v posledních průzkumech vyšší čísla než poté ve skutečném hlasování. Čísla má nyní lehce nad pětiprocentní hranicí.
Demokraté expremiéra Eduarda Hegera odštěpení od OĽaNO mají preference kolem tří až čtyř procent, jejich potenciál je ale výrazně vyšší a jeho naplnění by na vstup do parlamentu bohatě stačilo. „Svůj potenciál ale vůbec nedokážou naplnit. U Demokratů vidíme dlouhodobou stagnaci,“ říká Mislovič.
Paradoxní na situaci těchto dvou stran je to, že před několika měsíci nabízelo KDH Hegerovi druhé místo na své kandidátce. To ale odmítl a raději si založil vlastní Demokraty.
Krajně pravicové hemžení
Na hraně vstupu do parlamentu balancuje také Slovenská národní strana (SNS), zřejmě vůbec nejpřirozenější spojenec Smeru. Tato krajně pravicová a silně proruská strana po minulých volbách skončila mimo parlament, nyní se ale postupnými krůčky vrací.
Jdou slovenské strany na ruku Rusku a Číně? Pozitivně na Východ hledí Smer, SNS a Republika
Číst článek
Potvrzují to i čísla výzkumných agentur. SNS je v posledních měsících stabilně nad pěti procenty, poslední model Medianu ji ale vidí těsně pod touto hranicích.
Jistí svým návratem do parlamentu si být ani zdaleka nemohou, například podle ředitele agentury Focus Martina Slosiarika si zhruba dvě pětiny voličů SNS dovedou představit volit radikálnější Republiku. Platí to ovšem i opačně. Smer, SNS a Republika oslovují velmi podobného voliče – konzervativnějšího a národoveckého.
„SNS je případnou mobilizací Smeru v posledních dnech před volbami ohrožená více než Republika, ta má totiž jádro kolem pěti procent, zatímco SNS jen asi tři procenta. Na případu Hlasu ale víme, že strana může přijít o část svého jádra. Neznamená to jistou podporu,“ říká Mislovič z Medianu.
A na závěr dodává, že se na Slovensku o své volbě v posledních dvou týdnech před hlasováním rozhoduje 40–50 procent voličů. Stále si tedy jednotlivé partaje nemohou být svými pozicemi jisté.
