Dva měsíce do voleb je velmi pravděpodobné, že už Slováci znají finálovou dvojici. Kandidáta vládního tábora Petera Pellegriniho (Hlas) a nestranického vyslance opozice Ivana Korčoka. Průzkumy jasně ukazují jejich vysokou podporu a naopak mizivé šance zbytku uchazečů. Hlavní favorit Pellegrini však v kampani čelí kromě nálepky „podržtaška“ i tvrdým útokům Andreje Danka zevnitř vlády i Igora Matoviče zvenčí.

Bratislava 5:00 3. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Předseda parlamentu Peter Pellegrini je sice vedle končící prezidentky Zuzany Čaputové dlouhodobě nejpopulárnějším slovenským politikem, ani zdaleka ale nemá prezidentský post dopředu v kapse.

Pellegrini čelí v prezidentském boji nečekané překážce. Vydírá ho a útočí na něj koaliční partner

Číst článek

Stojí proti němu zjitřená společenská atmosféra, která reaguje na tvrdé převzetí moci novou vládou Roberta Fica (Směr) po loňských parlamentních volbách. Na vlně desetitisícových protivládních demonstrací se navíc daří jeho hlavnímu soupeři, bývalému diplomatovi Ivanu Korčokovi mobilizovat vlastní podporu, což je již vidět i v datech výzkumných agentur.

„V posledních týdnech můžeme vidět jasný trend, kdy Korčok roste a Pellegriniho postupně dobíhá. Jednoznačně vykrystalizovala dvě jména, která mají výraznou a porovnatelnou podporu a jsou horkými kandidáty na druhé kolo,“ popsal Jakub Hankovský z agentury Ipsos.

Třetí se v průzkumech a modelech pohybuje bývalý soudce Štefan Harabin, který již před pěti lety skončil na třetím místě. Tehdy získal čtrnáct procent hlasů, aktuálně se pohybuje na nižší hladině.

„Harabin má svůj stabilní a omezený elektorát a nedá se čekat, že by mohl mobilizovat nové voliče, i proto nemá potenciál hlavní favority dohnat,“ doplnil Hankovský.

V modelech druhého kola mezi Pellegrinim a Korčokem má navrch předseda parlamentu, byť i v něm se podpora obou soupeřů postupně vyrovnává. Klíčové bude, kdo na svou stranu přetáhne více voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola.

Zatím se zdá, že největší vliv mohou mít Harabinovi voliči, kteří se nyní kloní spíše k Pellegrinimu. Před pěti lety ale velká část z nich ke druhému kolu vůbec nepřišla a účast značně poklesla.

První střety v kampani

Ředitel agentury Focus Martin Slosiarik se domnívá, že v případě souboje Pellegriniho s Korčokem by mohlo jít o slušnou a kultivovanou kampaň. „Oba pánové mají predispozice, aby kampaň byla slušného charakteru. I když bude ostřejší, oba si uvědomují, že zůstane v limitech slušné komunikace,“ popsal pro TA3.

I tak si ale oba tábory začaly vyměňovat první dloubance. Korčok se ve svém předvolebním klipu vymezil proti svému hlavnímu předpokládanému soupeři a podpořil tak vykreslování Pellegriniho jako Ficovy „podržtašky“.

Fico zase Pellegriniho hájí mimo jiné i slovy o tom, že „není americký sluha jako pan Korčok“.

Už se také objevil první větší hoax prezidentské kampaně. Korčok byl obviněn ze spolupráce s StB, tamní Ústav paměti národa však promptně reagoval s tím, že dokumenty údajně dokazující jeho spolupráci jsou podvrhem.

‚Rozvraceči‘ Danko a Matovič

Že nepůjde o klidnou a kultivovanou kampaň, dávají tušit hlavně předseda SNS Andrej Danko a šéf hnutí Slovensko (dříve OĽaNO) Igor Matovič.

Slovenský expremiér Matovič jde do prezidentských voleb. ‚Nemám šanci na druhé kolo,‘ hlásí dopředu

Číst článek

První jmenovaný už na Pellegriniho útočí dlouhé týdny, přestože jde o koaliční partnery. Při oficiálním oznámení kandidatury pak jako neřízená střela nejprve prohlásil, že dělá premiér Fico chybu, když sám nekandiduje, a poté se opět opřel do Pellegriniho: „Prezident musí mít určité hodnoty a pro mě i mého voliče je Pellegrini nezastává. V prezidentském úřadě by současnou vládní koalici zradil.“

I druhý zmíněný svou kandidaturou může hlavnímu favoritovi škodit. Expremiér Matovič se pro kandidaturu rozhodl na poslední chvíli, i proto tak zatím nefiguruje v prezidentských modelech. Dlouhodobě ale platí za jednoho z nejméně populárních slovenských politiků.

„Formálně kandiduji za prezidenta, ale ve skutečnosti ne. Dopředu vím, že nemám šanci,“ říká Matovič. Svou roli ve volbách vidí jako „bobkový list“. Ten dle něj také nikdo nejí, ale celému jídlu dodá potřebnou chuť. V kampani chce klást ostatním kandidátům nepříjemné otázky.

Danko i Matovič již od parlamentních voleb několikrát na Pellegriniho zaútočili na velmi osobní úrovni. Jejich poslední vyjádření jen potvrzují, že na tom nehodlají nic měnit.

„Nemyslím si, že Matovičovou kandidaturou bude výrazně ohrožen postup obou hlavních favoritů do druhého kola,“ uvedl pro SME sociolog z Univerzity Komenského v Bratislavě Pavol Baboš.

Hlavní soupeři

Výsledek prezidentských voleb by se mohl lámat na Pellegriniho loajalitě k Ficovi, myslí si sociolog

Číst článek

Pellegrini už má za sebou zkušenosti z řízení parlamentu, ministerstva zdravotnictví, vnitra, školství, investic a informatizace i postu předsedy vlády, kterým byl v letech 2018–2020 ještě v barvách Směru.

„Na slovenské politické scéně už byl poslancem, místopředsedou parlamentu, předsedou parlamentu, ministrem, místopředsedou i předsedou vlády a v této krásné sbírce mu do velké sedmičky chybí jen prezident. Zdá se, že touží po zkompletování,“ popsal v Českém rozhlase sociolog Michal Vašečka.

Při oznámení kandidatury zdůraznil heslo „Slovensko už potřebuje klid“. Ve svém předvolebním klipu se hlásí ke Štefánikovi, Dubčekovi, Štúrovi i obyčejným lidem. Jako svou devízu zmínil i to, že se ve funkci premiéra potkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem i papežem Františkem.

Co se týče politické podpory, může se opírat právě o dvě nejsilnější vládní strany Směr a Hlas. Druhou jmenovanou si založil po rozkolu s Robertem Ficem v létě 2020, přestože na osobní úrovni oba muže přátelství nepojí, se vznikem nové vlády se opět stali politickými partnery.

Kariérní diplomat Ivan Korčok byl slovenským velvyslancem v Německu, v USA, měl na starosti slovenské předsednictvo v Radě EU, byl vedoucím delegace pro přístupové jednání do NATO a mezi lety 2020–2022 byl za SaS ministrem zahraničí.

Jako prezident chce navázat na odkaz listopadu 1989, zdůrazňuje ukotvení v euroatlantickém prostoru, nabízí zkušenost a odbornost i „slovo, které vždy platí“. Slibuje být slušnou, ale ráznou hlavou státu.

Kromě SaS jej otevřeně podporuje i nejsilnější opoziční partaj Progresivní Slovensko.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít