Rusko zařadilo Rádio Svobodná Evropa na seznam nežádoucích organizací. Je tam i Člověk v tísni

Ruské úřady umístily Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda na seznam nežádoucích organizací, což v podstatě znamená zákaz činnosti v Rusku. Americká mediální společnost se sídlem v Praze o tom informovala na svém webu s odvoláním na rejstřík vedený ruským ministerstvem spravedlnosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prostředí budovy Rádia Svobodná Evropa

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda pracovat ještě usilovněji na tom, aby Rusům přinášela svobodnou a nezávislou žurnalistiku, uvedl v prohlášení šéf mediální organizace Stephen Capus | Foto: Zbyněk Pecák

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“, což je termín, který používají pro osoby či organizace, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem. Na jaře 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu, ruský cenzurní úřad Roskomnadzor také zablokoval webové stránky ruskojazyčných projektů tohoto rádia, uvádí web Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Rusko pátrá po čtyřech lidech z Česka. ‚Jsem hrdý, že jsem na seznamu,‘ říká exsenátor

Číst článek

„Miliony Rusů se na nás spoléhají už desítky let a tento pokus o naše umlčení jen přiměje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda pracovat ještě usilovněji na tom, aby Rusům přinášela svobodnou a nezávislou žurnalistiku,“ uvedl v prohlášení šéf mediální organizace Stephen Capus.

Seznam nežádoucích organizací ruské úřady vytvořily v roce 2015 po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a po vyhlášení západních protiruských sankcí. Na „černé listině“ je už více než 140 subjektů. Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Na seznamu se nachází řada exilových a nezávislých médií včetně stanice Dožď či serverů Meduza, Novaja Gazeta Jevropa, The Insider nebo Bellingcat. Rusko na něj zařadilo i mezinárodní organizace jako je Transparency International či Greenpeace nebo českou humanitární organizaci Člověk v tísni a středisko Prague Civil Society Centre (Centrum pro občanskou společnost), na jehož založení se Člověk v tísni podílel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme