Hlavní souboj slovenských voleb: zradikalizovaný matador Fico stojí proti nezkušeným progresivcům

Šéf strany Smer Robert Fico bude soutěžit o hlasy už ve svých desátých parlamentních volbách. Velmi dobře ví, že jeho minulý soupeř Igor Matovič se během posledních tří let dokonale znemožnil, a proto se zaměřil na jiný cíl: Progresivní Slovensko. To je tentokrát jeho hlavním soupeřem a Fico na něj velmi nevybíravě útočí. A to i přes prezidentku Zuzanu Čaputovou.

Analýza Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Fico (vlevo) a Michal Šimečka

Robert Fico (vlevo) a Michal Šimečka | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Jedni mají největší podporu u lidí nad 65 let, u těch se základním vzděláním nebo žijících na venkově. Druhé volí převážně mladší, vzdělanější a ve městech žijící lidé.

Smer vedený trojnásobným expremiérem Robertem Ficem se z relativně běžného regionálního typu sociální demokracie radikalizoval do konzervativního národovectví, provázal se s dezinformační scénou a bojuje proti jakékoliv vojenské pomoci Ukrajině.

Proti němu stojí Progresivní Slovensko v čele s místopředsedou Evropského parlamentu Michalem Šimečkou. Podporuje registrované partnerství stejnopohlavních párů, dekriminalizaci marihuany a jako středová liberální strana dává důraz také na ekologii a proevropské směřování.

Obě strany se s největší pravděpodobností porvou o vítězství v předčasných parlamentních volbách, které čekají Slovensko 30. září.

Jde přitom o největší poražené minulých voleb. V únoru 2020 skončil Smer druhý a po osmi letech musel odejít do opozice, progresivci se o pár set hlasů vůbec do parlamentu nedostali.

Orbán hýbe Slovenskem: Fica inspiruje, maďarské strany povzbuzuje, ale část politiků děsí ‚orbánizace‘

Číst článek

Fica navíc krátce po volbách opustil pobočník Peter Pellegrini, který si založil stranu Hlas a příští dva a půl roku se utábořil na čele stranických průzkumů, zatímco Smer spadl až k podpoře kolem pouhých osmi procent. Progresivní Slovensko mezitím také prošlo krizí, mimo jiné dvakrát vyměnilo předsedu.

Od té doby obě partaje pozvolně, ale setrvale rostou, zatímco Pellegriniho Hlas se z dřívějšího lídra propadl až za ně na třetí místo. „Smer na jedné a Progresivní Slovensko na druhé straně názorového spektra se stávají ‚sběrnými‘ stranami, které si berou nerozhodnuté voliče a těží ze strachu z propadnutí hlasů,“ popsal pro SME analytik NMS Market Research Mikuláš Hanes.

„Jak je společnost rozdělena zahraničněpolitickou orientací či v otázce progres vs. konzervatismus, tak se dá říci, že Progresivní Slovensko a Smer jsou politické bašty těchto dvou skupin. Názorově a postojově jsou to protipóly,“ potvrzuje Jakub Hankovský z agentury Ipsos.

Arcisoupeřka Čaputová

Klíčovou roli v boji Fica a Progresivního Slovenska hraje prezidentka Zuzana Čaputová, která byla před svým zvolením ve vedení progresivců, a tak je pro Fica snadné na ně útočit souběžně.

Spojování slovenské středopravice skončilo fiaskem. Koalici si dokázal domluvit jen Matovič, jiní pohořeli

Číst článek

Hlava státu čelí útokům Smeru už roky. Nejaktivnější jsou předseda Fico a jeho věrný pobočník, poslanec Luboš Blaha.

Fico v souvislosti s prezidentkou dokonce použil i slovo „potkan“ a neustále opakuje, že je v žoldu americké ambasády. „Slovensko nemá hlavu státu, Slovensko má americkou spolupracovnici,“ říká například.

Při jmenování nového úřednického premiéra v květnu zase Fico vyhlašoval: „Tvrdě pojmenováváme fakta. Paní Čaputová je jednoduše Sorosovo dítě, stejně jako pan Ľudovít Ódor.“

Prezidentka tehdy oznámila, že ona i její blízcí čelí výhrůžkám zabitím. „Důvody výhrůžek jako vždy stejné – americká agentka, Soros, americká ambasáda.“

Blaha musel v loňském roce smazat statusy na sociálních sítích, ve kterých o prezidentce šířil, že je americká agentka. Neuspěl ani u ústavního soudu, když se bránil svobodou slova.

Loni v květnu svou nenávist dohnal do fáze, kdy na mítinku v Nitře roztleskával a vybízel dav ke skandování „Čaputová je americká k**va“.

Na druhé straně je ale prezidentka dlouhodobě nejpopulárnější slovenskou političkou. Nový průzkum agentury Ipsos potvrdil její první místo se 42procentní důvěrou.

Zuzana Čaputová nadále vede žebříček důvěryhodnosti slovenských politiků | Zdroj: Denník N

Toho se Progresivní Slovensko snaží využít. Zatím má ale relativně mdlou kampaň bez výraznějších výstřelků. Je za tím i dubnové fiasko s plánovanou manifestací na podporu Čaputové. Tehdy zorganizovali shromáždění před prezidentským palácem, kde chtěli vyzdvihnout její klady a přemluvit ji, aby znovu kandidovala.

Fico: Pokud bude Smer v budoucí vládě, nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj

Číst článek

Po kritice, že se chtějí jen zviditelnit na její popularitě, však setkání zrušili. Oficiálně kvůli špatnému počasí. „Dovedu si představit, že to vymysleli tak, aby podpořili vlastní šance pro parlamentní volby. Nešlo tak o přemlouvání prezidentky, ale o Progresivní Slovensko,“ řekl tehdy pro Aktuality.sk politolog Radoslav Štefančík.

Slovenská sociální demokracie

Ficovi se mezitím podařilo akcie svého Smeru vzkřísit z takřka beznadějné situace. Dokázal zastavit odliv dřívějších voličů ke kultivovanějšímu Pellegrinimu i úkrokem k politickému extrému. Z nejdéle vládnoucí strany po roce 1989 se Smer transformoval na hlavní hlas slovenského antisystému.

To potvrdil i změnou názvu ze Smeru – sociální demokracie se stal Smer – slovenská sociální demokracie. Velmi těží také z mimořádně špatného výkonu vlád Igora Matoviče (OĽaNO) a Eduarda Hegera (dříve OĽaNO, dnes Demokraté).

Strany této aktuálně již minulé vládní garnitury přitom ve volbách 2020 získaly ústavní většinu a jejich voliči nyní hledají, koho volit.

To nás přivádí opět k Progresivnímu Slovensku, jež je tak právě pro tyto voliče dnes prakticky jedinou stranou „neušpiněnou“ od vládnutí a jeho konstantně narůstající podpora nakonec může přerůst do tzv. efektu sněhové koule, kdy se prozápadní a demokraticky smýšlející voliči semknou právě volbou progresivců, kteří mají podle aktuálních čísel jako jediní šanci Fica porazit.

Pro koho dělali ‚tajní‘? Válka policajtů dramatizuje předvolební boj na Slovensku

Číst článek

„Mnoho voličů stran, které jsou na hranici zvolitelnosti či pod ní, je mají jako druhou nebo třetí volbu, takže můžou udělat vnitřní kompromis a půjdou volit Progresivní Slovensko,“ potvrzuje Hankovský z Ipsosu.

Válka v policii

Že si Fico za hlavního soupeře pro konec kampaně vybral Progresivní Slovensko a prezidentku, potvrzuje i jeho chování v souvislosti s aktuální situací kolem „války policajtů“, jak se na Slovensku začalo říkat sporům uvnitř bezpečnostních složek.

„Je to policejní převrat, je to převrat v bezpečnostních složkách,“ bouří dnes Fico a ukazuje přitom prstem hlavně na prezidentku Čaputovou a policejního prezidenta Štefana Hamrana, přičemž i jeho spojuje s Progresivním Slovenskem.

V posledních dnech k této konstrukci přispěla fotografie z roku 2019, na které je Hamran ve volebním štábu Progresivního Slovenska spolu s tehdejším šéfem progresivců a dnešním místopředsedou strany Michalem Trubanem. To má být dle Smeru důkazem, že poslední vlna zatýkání má být ve prospěch Progresivního Slovenska.

V rámci policejní akce Ezechiel 7 si policisté před dvěma týdny znovu přišli i pro bývalého šéfa policie a devítku kandidátky Smeru do zářijových voleb Tibora Gašpara. Celou válku policajtů na Slovensku detailně rozebírá středeční díl podcastu Vinohradská 12.

Podle Fica chce policie zvrátit poměr sil jen pár týdnů před volbami a útočí na vyšetřovatele s tím, že má jít o politicky motivovaná stíhání. Šéf progresivců Michal Šimečka v té souvislosti upozorňuje na to, že si mohl Fico čelo kandidátky obsadit podezřelými osobami právě proto, aby pak mohl křičet o policejním spiknutí.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme