Pro koho dělali „tajní“? Válka policajtů dramatizuje předvolební boj na Slovensku

Matěj Skalický mluví s Ladislavem Novákem, zpravodajem Českého rozhlasu na Slovensku

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

23. 8. 2023 | Praha/Bratislava

Válka policajtů na Slovensku. Nepřehledná, složitá, závažná. Vinohradská 12 se ji pokusí rozplést. Je to temný příběh z nejvyšších pater tajné služby SIS a Národního bezpečnostního úřadu, který teď v srpnu vyvrcholil takzvanou Akcí Rozuzlení. Dramatické dění vysvětluje Ladislav Novák, zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku.

Editace: Kateřina Pospíšilová
Sound design: Zuzana Marková
Rešerše: Ondřej Franta
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Akce Rozuzlení teď dramaticky hýbe předvolebním děním na Slovensku. Je to skutečně tak vážné, jak to vypadá ze slovenských médií, kde se denně objevují na titulních stránkách zprávy o tom, kdo koho vyslechl, kdo koho zase zatkl?
Vážné je to pokaždé, když v rukou policie skončí šéf tajné služby. V tomto případě ale policie obvinila i jeho předchůdce, ředitele Národního bezpečnostního úřadu, bývalého policistu, bývalého příslušníka tajné služby. Obvinění se týkají založení zločinecké skupiny, maření vyšetřování velkých korupčních kauz, které samy o sobě mají značný společenský a politický význam. Znovu je tak na stole závažná otázka, pro koho v uplynulých letech pracovala tajná služba. Pokud nepracovala ve veřejném zájmu, byla tedy nástrojem na vykonávání osobních cílů jejích ředitelů? Řídili ji podnikatelé, jak na základě sesbíraných důkazů tvrdí policie? Obvinění čelí nebývalé množství vysokých funkcionářů, současných i bývalých, a to už je co říct vzhledem k vývoji posledních tří let na Slovensku. To všechno se děje krátce před volbami, necelých šest týdnů, takže atmosféra je velmi rozjitřená, někteří politici ji ještě dál rozdmýchávají. 

Právo a politika

Je to akce Rozuzlení, ale z českého pohledu je to trošku zauzlené. Pojďme to zkusit popořadě rozklíčovat. Všechno začalo už minulý týden, kdy elitní policisté ze specializovaného útvaru NAKA, tedy Národní kriminální agentury, která se věnuje nejzávažnější trestné činnosti, provedli razii v budovách Slovenské informační služby, to je civilní tajná služba na Slovensku, a Národního bezpečnostního úřadu, což je úřad, jehož zaměstnanci udělují bezpečnostní prověrky. Jak jsi už nastínil, pozoruhodné na tom je, že policisté z NAKA šli po mužích v nejvyšších patrech jmenovaných úřadů, to znamená po šéfech tajné služby a po šéfovi Národního bezpečnostního úřadu.
Ty trestné činy se měly odehrávat v nejvyšších patrech, jsou to vlastně dva oddělené případy. Ten první se týká zpravodajské služby SIS. Začalo to tím, že její bývalý ředitel Vladimír Pčolinský byl v roce 2021 zadržen kvůli podezření z přijetí úplatku. Potom měl prý využívat SIS ke shánění informací, kterými by zdiskreditoval klíčové svědky v této své kauze. Vyplývá to z výpovědi utajovaného svědka, kterou přinesl server Aktuality.sk, kterou mají vyšetřovatelé k dispozici. Pčolinský si prý udržel vliv v SIS, spolupracoval i se svým nástupcem Michalem Aláčem. O dění v SIS, o tom, koho zaměstná, na jaké téma se zaměří, měl rozhodovat i podnikatel Peter Košč známý vazbami na tajné služby. Někdy se mu přezdívá pan X, aktuálně je na útěku v Bosně a Hercegovině, kde žádá o politický azyl. Všichni tři, Pčolinský, Aláč i Košč, jsou teď obviněni ze založení zločinecké skupiny. SIS se prý pod jejich řízením snažila chránit některé osoby před stíháním, a to včetně podnikatele Košče a ex-ředitele Pčolinského, a dělali to mimo jiné tím, že usilovali o zdiskreditování policejních vyšetřovatelů z Národní kriminální agentury. Dělali to celkem úspěšně vzhledem k tomu, že celá skupina vyšetřovatelů NAKA byla obviněna z manipulování svědků a na čas byli sami ve vazbě, takže vyšetřovatelé skončili za mřížemi, protože si údajně vymýšleli obvinění proti jiným policistům.

Vláďo, jen mi krátce potvrď, abych porozuměl: v prvním případu šli elitní policisté NAKA po lidech, kteří se snažili NAKA zdiskreditovat?
Je to tak. Druhý případ v rámci akce Rozuzlení se týká opět ředitele SIS Vladimira Pčolinského a ředitele Národního bezpečnostního úřadu Romana Konečného. Společně se prý měli zbavovat nepohodlných podřízených, mstít se jim, případně je stavět mimo službu, aby nemohli zasahovat do vybraných kauz, a společně připravili lživou zprávu, kterou pak SIS představila ve slovenském parlamentu. V jednoduchém shrnutí: policie šla po šéfech obou úřadů proto, že údajně zneužívali své instituce pro vlastní zájem, zájem svých známých, snažili se zdiskreditovat policisty a ovlivňovat trestní řízení, protože by se mohla týkat i jich samotných.

Policejní převrat?

Hned minulý týden v pátek byla svolána Bezpečnostní rada státu na Slovensku. Na tiskové konferenci, která následovala, prezidentka Zuzana Čaputová spolu s premiérem Ľudovítem Ódorem ujišťovali, že dotyčné úřady budou dál fungovat a že právní stát na Slovensku je zachován.

„Dostal jsem ubezpečení, že dělají všechny korky pro to, aby byl zajištěn plynulý chod těchto institucí bez jakýchkoliv zádrhelů.“

Ľudovít Ódor, premiér Slovenské republiky (YT SME, 18. 8. 2023)

Ujišťovali, že policisté jednají pod dohledem prokuratury. A hlavně, a to se týká toho, na co jsem se ptal, ujišťovali, že se nejedná o žádný policejní převrat.

„Žádný policejní převrat na Slovensku neprobíhá. Probíhá vyšetřování trestných činů.“

Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky (YT SME, 18. 8. 2023)

To totiž mělo napadnout Roberta Fica, slovenského ex-premiéra, šéfa strany Směr, která je v současnosti podle preferencí nejsilnější. 

„Je to policejní převrat, je to převrat v bezpečnostních složkách...“

Robert Fico, předseda strany Směr (YT Online Tu a Teraz)

Proč je to podle něj převrat?
Podle Roberta Fica totiž policie nekoná proto, aby trestala porušování zákonů, ale proto, aby zvrátila poměr sil před parlamentními volbami. Směr odmítá závěry vyšetřovatelů a ukazuje naopak na policii, že prý nevyšetřuje nezávisle, že ta obvinění jsou politicky motivovaná. Proto prý policie zadržela bývalého šéfa policie Tibora Gašpara před necelými čtrnácti dny. Fico to označil za pronásledování opozice, Gašpar je totiž jedním z hlavních kandidátů strany Směr na devátém místě její kandidátky. Proto teď policie podle Fica také útočí na šéfy bezpečnostních složek. Už tak výjimečná situace tedy nabrala ještě vážnější úroveň, alespoň rétoricky, na kterou museli reagovat jak prezidentka Zuzana Čaputová, tak premiér Ľudovít Ódor ve snaze zklidnit situaci, zdůraznit, že policie pracuje v mezích zákona. Od Roberta Fica to není překvapivé, on se na volby připravuje už několik let a dlouhou dobu mluví o nějakém politickém honu na stranu Směr. V době, kdy NAKA začala vyšetřovat korupční sítě z doby vlád Směru, propojení oligarchů se státními strukturami a začala padat první obvinění, později i rozsudky proti lidem blízkým Směru, tak už Fico stále znovu prohlašoval, že to policie dělá na příkaz tehdejšího premiéra Igora Matoviče s cílem zlikvidovat opozici. Přirovnával to i ke komunistickým procesům z 60. let. Ficova rétorika, myslím, funguje velmi dobře. Málokdo by si po vraždě novináře Jána Kuciaka v tehdejší silné společenské touze po změně a po volbách v roce 2020 asi pomyslel, že se Směr může znovu stát relevantní politickou silou, natož nejsilnější politickou silou s ambicí ucházet se znovu o premiérský post.

Znovu poprosím o krátké dovysvětlení. Když si to představím na takové té detektivní mapě s červenými linkami propojenými nitkami a se špendlíky, kterými tam zabodáváš fotografie, aby ses v tom nějak vyznal, tak Tibor Gašpar, kterého si zmínil, který bude v zářijových předčasných parlamentních volbách kandidovat za stranu Směr, to je ten slovenský policejní ex-prezident, který odstoupil z funkce po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové?
Ano, to je on, vrátil se do politiky. Už tehdy byl nominantem a blízkým člověkem strany Směr, teď je na její kandidátce. Stejně tak se z té éry vrátil Robert Kaliňák, exministr vnitra, který také kandiduje z předních pozic strany Směr. Robert Fico při sestavování kandidátky na ni umístil několik lidí, kteří čelí stíhání a kteří mohou mít ještě do voleb problém s obviněním, s nějakým zadržením. Existují i takové spekulace, říká to například předseda hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka, že Fico si teoreticky tyto stíhané lidi dal na kandidátku schválně, aby mohl tvrdit právě to, co tvrdí, a mobilizovat své voliče.

Progresivní Slovensko je v současnosti druhé na pásce v předvolebních průzkumech?
To je strana, která pomalu roste. Je asi tím jediným, kdo by teď mohl ohrozit pozici Směru.  

Díval jsem se, že někteří slovenští politici se teď ohánějí fotografií současného policejního prezidenta Štefana Hamrana s bývalým šéfem Progresivního Slovenska Michalem Trubanem. Připomeňme, že Progresivní Slovensko je tedy největší soupeř Směru, jeho spoluzakladatelkou byla Zuzana Čaputová, která také na tiskové konferenci po Bezpečnostní radě státu musela vysvětlovat, že žádné echo o raziích a zatýkání dopředu nedostala, jako by jakýkoliv politik snad měl nějaké takové echo dopředu dostat. Dávají ti dotyční, kteří kritizují policisty, že by mohli jednat na objednávku, toto všechno do spojitosti s tím, že by za raziemi měl být nějaký politický tlak, možná Zuzany Čaputové nebo Progresivního Slovenska?
Nebo dokonce amerického miliardáře George Sorose, to všechno říká Robert Fico. Ta fotografie prý měla dokazovat, že policejní prezident Štefan Hamran má blízko k Progresivnímu Slovensku a že poslední vlna zatýkání, obviňování, má být ve prospěch právě této strany. Ale jak už jsem říkal, dřív byl podle Fica za vyšetřováním lidí blízkých straně Směr ex-premiér Igor Matovič, teď obviňuje prezidentku Zuzanu Čaputovou i jím pověřeného premiéra Ľudovíta Ódora. Jestli za postupem policie může být nějaký skutečný politický tlak, to netuším, ale stejně tak to netuší běžný volič, a s tím podle mě Robert Fico počítá. Fico staví sebe i ostatní stíhané do role mučedníků a žádá o hlasy ve volbách, aby mohl tu nespravedlnost ukončit. Čaputová s Ódorem jakékoliv své zapojení odmítají. Říkají, že nevěděli předem o tom, co policie chystá. Ódor mluvil například o tom, že policie dělá svou práci, vyšetřuje trestné činy a nemůže s tím přestat jen proto, že podezřelý je na předních příčkách kandidátky opoziční strany. Ódor s Čaputovou také stále zdůrazňují, že policie je nezávislá, ale to neznamená, že nepodléhá kontrole. Na postup vyšetřovatelů NAKA dohlíží prokuratura, která teď mimochodem dala policii za pravdu, že všech šest obviněných v kauze Rozuzlení je opodstatněných. Další úrovní kontroly jsou soudy, takže policie koná v zákonných mantinelech pod dohledem příslušných orgánů činných v trestních řízeních. Jak pevné důkazy proti obviněným má, to s konečnou platností rozhodnou až soudy. 

Válka policajtů

Doteď jsme mluvili o akci Rozuzlení, jenže v médiích padá ještě jeden popis dění na Slovensku, který mi přijde příznačnější, totiž „válka policajtů“. Připomínám, že jedním z těch, kdo byli zadrženi, pak ho policie vyslechla a později propustila, byl šéf SIS, tedy slovenské civilní tajné služby, Michal Aláč.

„Skutek jako takový odmítám.“

Michal Aláč, ředitel Slovenské informační služby (joj24.novinky.sk, 20. 8. 2023)

Celkem chápu, proč se tomu tak říká, ale na druhou stranu se musím zeptat, jestli to je něco nového, s čím teď Slovensko bojuje šest týdnů před volbami, anebo jsou ty problémy dlouhodobější, vyšetřování už nějaké měsíce, roky trvá a k policejnímu zásahu zkrátka došlo v polovině srpna bez ohledu na volby?
Úplně nová situace to není. Hodně podobnou jsme mohli sledovat už po konci éry premiéra Vladimíra Mečiara, i tehdy se mluvilo o válce v policii, a to proto, že se vyšetřovala řada vážných kauz, které jsou vzájemně propletené, sahají až k politickým představitelům, ale také k představitelům policie, k řadovým policistům, kteří se měli v rámci výkonu služby dopouštět trestných činů. A ti se brání. Stejná situace nastala teď po roce 2021, kdy byl poprvé kvůli korupci obviněn teď už bývalý šéf tajné služby Vladimír Pčolinský. Brání se tak, že se snaží diskreditovat vyšetřovatele, klást překážky. Jak už jsem říkal, policisté skončili za rozkrývání skutečných korupčních kauz jiných příslušníků ve vazbě, sami čelí obvinění za údajné manipulování svědků. Od roku 2021 sledujeme pnutí v bezpečnostních složkách, vzájemné vyšetřování a osočování z toho, kdo je tím poctivým policistou, který se snaží pracovat ve veřejném zájmu. Obecně a velmi zjednodušeně lze říct, že na jedné straně je skupina z NAKA kolem vyšetřovatele Jána Čurilly, na druhé straně bývalí funkcionáři policejní inspekce, nyní obvinění šéfové tajné služby Pčolinský, Aláč a šéf Národního bezpečnostního úřadu Roman Konečný.

Rozuzlení před volbami

Když se ještě doptám, vysvětlila nějak NAKA, proč došlo k razii šest týdnů před předčasnými slovenskými volbami?
NAKA, policejní prezidium i premiér Ľudovít Ódor argumentují, že není možné, aby policie před volbami přestala pracovat. Ten v uvozovkách správný čas pro zatýkání významných funkcionářů není nikdy, vždy se blíží nějaké volby nebo nějaké zrovna byly. Policie má ze zákona konat ihned, a tudíž by neměla přemýšlet nad tím, jak načasuje kroky proti podezřelým z vážných trestných činů. Policejní prezident Štefan Hamran také uvedl, že kdyby nebylo zásahů Generální prokuratury, bylo by vyšetřování v kauze Rozuzlení hotové už o rok dřív. 

„Kdyby nás tehdy nezastavili, tento případ podle mě mohl z pohledu policie skončit už loni nebo začátkem tohoto roku“

Štefan Hamran, prezident Policie Slovenské republiky (Rozhovory ZKH, 21. 8. 2023)

Pod zásahem Generální prokuratury si můžeme představit unikátní, specifickou pravomoc generálního prokurátora, který může zastavit jakékoliv vyšetřování ve chvíli, kdy byl někdo obviněn. Toto ovšem udělal ještě v době, kdy vyšetřovatelé z NAKA teprve začali vyšetřovat příslušníky tajné služby a její údajné zneužívání. Té pravomoci se říká paragraf 363, při sledování slovenské politiky na to narazíte hodně často, protože generální prokurátor Maroš Žilinka tuto pravomoc využívá velmi často a zastavuje tím mnohá stíhání. Stejně tak bylo pozastaveno stíhání Roberta Fica, případně Roberta Kaliňáka a dalších významných aktérů strany Směr.

Je to přesně tak. Když sleduji nějaké rozhovory ve slovenských médiích, tak tam se ani neříká paragraf, tam se prostě mluví o „tři šest trojce“. Myslím, že jsme to trochu rozuzlili, přesto je to všechno velmi zamotané, tak jak dobře se v tomto dění dokážou orientovat voliči na Slovensku? Jak hýbe akce Rozuzlení politickými preferencemi před parlamentními volbami? Znovu připomínám, že jsou na konci září, za pár týdnů.
Myslím, že strategie Roberta Fica rozhodně funguje, vidíme to na růstu jeho podpory mezi voliči. Podporovatelé Směru opakují přesně ta slova a konspirace, které do veřejného prostoru přináší Robert Fico, když s nimi mluvíte. On nutně nepotřebuje přesvědčovat další voliče, stačí mu odradit, znechutit politikou voliče nerozhodnuté. Příznivci Směru totiž patří k nejdisciplinovanějším, volby si určitě nenechají ujít, k urnám přijdou a je jasné, koho budou volit. Mnozí Slováci mluví o tom, že politiku přestali aktivně sledovat v zájmu zachování duševního zdraví. Velká řada lidí se hlásí k tomu, že ze země po volbách emigruje, což se ostatně před každými volbami říká i u nás, ale na Slovensku je to mnohem běžnější praxe i z jiných, například ekonomických, nejen politických důvodů. Sledovat dění spojené s korupčními kauzami je velmi náročné i proto, že je to opravdu složitý spletenec kauz, zájmů, lidí, institucí a rozplést ho, udělat si v něm jasno, vyžaduje pro běžného Slováka značné úsilí. Takže mnozí přejímají rétoriku svých oblíbených politiků a Fico nabízí jednoduchý narativ spiknutí proti utlačované opozici a těží z toho, že Slovensko, tak jako zbytek Evropy, prošlo krizemi, covidem, válkou v sousední zemi, zdražováním. Mnozí už jsou jednoduše unavení, chtějí změnu, a to se právě může projevit v zářijových volbách.

Dívám se na volební preference před volbami agentury Focus, Ipsos a Ako ze 17., 18. a 20. srpna. Směr sociální demokracie má kolem dvaceti procent, za ním Progresivní Slovensko nějakých 14, 15, 16 procent, Hlas Petra Pellegriniho, což je strana, která se odštěpila od Směru, je třetí. Říkám to správně?
Ano, podle preferencí to vypadá, že o premiérský úřad se utká Robert Fico a Michal Šimečka z Progresivního Slovenska. Obě dvě strany stále posilují, ale je pravda, jak jsme říkali, že Progresivní Slovensko se teď stává hlavním terčem jak pro Směr, tak i pro stranu Jsme rodina. Víc se od něj snaží distancovat i Hlas Petra Pellegriniho. To jsou všichni ti, kteří kritizují policii za onen zásah, za akci Rozuzlení proti bezpečnostním složkám.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu dále využity zvuky z České televize a RTVS.

Matěj Skalický

Související témata: Matěj Skalický, Vinohradská 12, Slovensko, policie, slovenské volby, Robert Fico, Naka, Národná kriminálna agentúra