Končí polská pomoc Kyjevu? ,Smysl se ztratil v překladu, dodávky tím nepřestanou,‘ míní novinář

Polsko už nedodává zbraně Ukrajině, vyzbrojuje vlastní armádu. Uvedla to kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Prohlášení přišlo v době, kdy Polsko vede s Ukrajinou spor o vývoz ukrajinského obilí. „Měl tím na mysli vlastní zbraně. Kdyby něco takového řekl český premiér Petr Fiala, tak je to také pravda,“ vysvětluje pro Radiožurnál novinář Filip Harzer.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Současný premiér Mateusz Morawiecki (PiS)

Současný premiér Mateusz Morawiecki (PiS) | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Premiér Morawiecki v rozhovoru uvedl, že Polsko již nedodává výzbroj na Ukrajinu, protože nyní vyzbrojuje vlastní armádu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Filipem Harzerem

„Je to komplikovanější. Měl tím na mysli vlastní zbraně. Kdyby něco takového řekl český premiér Petr Fiala, tak je to také pravda. Ta informace začala žít svým životem, převzaly ji západní agentury a média. V překladu se zřejmě ztratil přítomný čas a změnil se na budoucí. Jenomže nic takového Morawiecki neřekl,“ vysvětluje pro Radiožurnál Filip Harzer, reportér serveru Seznam Zprávy, který se zaměřuje na dění v Polsku.

Harzer dodává, že vyjádření pravděpodobně mířilo na voliče Morawieckého v kontextu nynějších vyhrocených vztahů kvůli situaci s nákupem ukrajinského obilí. 

„Není to ale tak, že by Polsko stoplo dodávky zbraní Ukrajině,“ dodává Harzer s tím, že polské vyjádření není výhrůžkou ani ultimátem. Polský premiér si podle něj neuvědomil, jak velký dosah zpráva mít bude. 

,Chránit naši zemi.‘ Polsko už Ukrajině nedodá zbraně, vyzbrojuje svou armádu, řekl premiér

Číst článek

„Polský premiér si neuvědomil, že slov, která adresuje voličům znepokojeným ostrými výroky prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu Varšavy, si všimnou i západní média nebo velké agentury, a stane se z toho taková kauza,“ míní Harzer.

Na vyjádření už reagoval mluvčí polské vlády, který řekl, že Polsko plní zbrojní dodávky a kontrakty, včetně například dodávky houfnic Krab pro Ukrajinu a že dál funguje transportní hub v Řešově.

Polské dodávky jsou přitom pro Ukrajinu klíčové. Jeho význam nespočívá jen v hodnotě a množství zbraní, ale i strategické poloze země. 

„Ukrajina sousedí i s dalšími zeměmi, ať už Evropské unie, nebo Severoatlantické aliance. Nicméně ta pomoc proudí zásadně přes Polsko. Nikdo z nás se nepozastaví nad tím, že se do něčeho obdobného nezapojilo třeba Slovensko nebo Rumunsko. Maďarsko asi nebudeme vůbec komentovat. Váha a tíha visí zásadním způsobem na Polsku,“ popisuje vojenský analytik Milan Mikulecký.

‚Polsko nemá kam sahat‘

Polsko bylo navíc jednou z prvních zemí, které s dodávkami na Ukrajinu začalo. I jeho vojenské zdroje ale začínají docházet.

Kyjev podal kvůli obilí stížnost na Slovensko, Polsko a Maďarsko, chystá i odvetná opatření

Číst článek

„Polsko v tuto chvíli, pokud jde o sovětskou techniku a tak, stále ještě nějaké zdroje má. Bylo by to ale skutečně na úkor polských jednotek, které jsou jimi dnes vyzbrojené,“ uvádí Mikulecký.

Stejně postupuje i Česká republika, která poskytuje pomoc ze zásob zbraní po bývalém Sovětském svazu.

„Poskytuje pouze tak, aby to neovlivnilo schopnosti Armády České republiky cvičit, případně kdyby nedej bože muselo dojít k nějakému nasazení. Polsko je na tom stejně,“ potvrzuje Mikulecký s tím, že Polsko již Ukrajině poskytlo skladové zbraně i to, co se podařilo nahradit modernějšími stroji.

„V tuto chvíli Polsko nemá moc kam sahat a napřed musí skutečně doplnit svoje vlastní zásoby, aby to nebylo na úkor jeho bezpečnosti,“ dodává Mikulecký.

Vyhrocená situace mezi Polskem a Ukrajinou kvůli obilí trvá už několik měsíců. Začala už loni na podzim, když na to situaci upozorňovali zemědělci.

Nyní se ještě více vyhrotila slovy Zelenského na Valném shromáždění OSN, kde Polsku, Slovensku a Maďarsku kvůli prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí vyčetl předstírání solidarity a nepřímé napomáhání Moskvě.

„Horká krev je na obou stranách, v Polsku i na Ukrajině, a výroky jsou daleko silnější, než by zřejmě měly být. Polská veřejnost je podle reakcí na sociálních sítích situací pobouřená. Částečně samozřejmě kroky své vlády, ale z velké části také výroky ze strany Ukrajiny. Považují to za určitý nevděk a svým způsobem aroganci,“ uzavírá Harzer s tím, že před nadcházejícími volbami bude situace nadále gradovat.

Věra Štechrová, afo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme