Angela Merkelová jen udržovala status quo, my chceme Německo modernizovat, říká poslankyně FDP
Německo má už několik dní novou vládu. Kancléř Olaf Scholz vede kabinet sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP. Jak chce změnit Německo? „Mám naději, a je to i naším cílem, že spolkovou republiku zmodernizujeme a změníme, což jsme si předsevzali v koaliční smlouvě. Nechceme udržovat status quo, jako tomu bylo za vlády Angely Merkelové,“ deklaruje ve vysílání Českého rozhlasu Plus poslankyně Spolkového sněmu Renata Altová.
Německo podle ní stagnovalo v oblasti digitalizace, vědy i školství a nová vláda to hodlá změnit. Altová zdůrazňuje, že FDP není pravicovou, ale středovou stranou. Ve spolupráci s levicovými koaličními partnery tak nevidí problém.
„Procházíme teď velmi těžkým obdobím. Pandemie zanechala velké stopy na hospodářství a školství. To bude jeden z našich největších úkolů, tedy aby se země dostala zpět do stavu před pandemií. Předsevzali jsme si modernizaci země – bez příkazů shora a bez centrálně plánované ekonomiky,“ přibližuje.
Ve vládě sedm ministerských postů obsadili sociální demokraté, pět zelení a čtyři liberálové. Všechny strany také deklarovaly, že jsou s vyjednanou koaliční smlouvou spokojené.
Vyplývá z ní prý mimo jiné i to, že nová spolková vláda v oblasti dopravy nepůjde pouze cestou elektromobility, ale zůstane otevřená i třeba autům na vodíkový pohon a dalším technologiím.
„Pro nás je důležité, abychom byli otevření inovacím, i co se týká třeba jaderné energie. Myslím, že i v tomto jsme našli cestu,“ uvádí.
„Německé hospodářství musí zůstat konkurenceschopné. Tak, aby transformace v automobilovém průmyslu proběhla se zachováním maxima pracovních míst. Tento proces je důležitý i pro Česko a Slovenskou republiku a myslím, že je možné najít společnou cestu,“ dodává Altová.
Scholzův kabinet je experiment usilující o nový začátek. Chce modernizaci i tvrdší postup vůči Rusku a Číně
Číst článek
Návrat k jádru?
Poukazuje na to, že část německé společnosti, zejména na venkově, si elektromobil nemůže dovolit a je závislá na spalovacích motorech.
„Transformace musí probíhat i s ohledem na regiony. Nesmí to být příliš rychlé a přizpůsobit se musí i veřejná doprava,“ doplňuje.
Altová stejně tak nevylučuje, že by se Německo mohlo vrátit k jaderné energetice, lze prý totiž počítat s novými technologiemi.
„Německá veřejnost je momentálně velmi skeptická, pokud jde o jadernou energii. Musíme se proto orientovat na nové zdroje, ale nevylučujeme ani jadernou energii, pokud se podaří recyklovat, nebo odbourávat jaderný odpad.“
V rámci koalice prý ovšem existují rozdíly v pohledu na zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. „Uvidíme, jak se budou vyvíjet vztahy s Ruskem, ale momentálně je příliš brzy mluvit o tom, že by Rusko dostalo povolení plynovod zprovoznit,“ míní poslankyně.
Německá vláda se podle ní bude snažit o co nejužší kontakty se zeměmi střední a východní Evropy, což prý dokládá i to, že spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková jako jednu z prvních zemí navštívila Polsko.
„Jsme si vědomi, že Německo potřebuje mít země střední a východní Evropy na své straně. Ve vládě je to každému jasné a myslím, že se všichni budeme snažit udržovat těsné kontakty,“ uzavírá.
Jaký postoj zaujme nová německá vláda vůči Polsku a Maďarsku, které jsou obviňovány z porušování vlády práva a evropských hodnot? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
