Utekli se 75 miliony. Kryptoměna squid těžící z popularity seriálu Hra na oliheň byla obrovský podvod
Rostla o tisíce procent a pak ztratila veškerou hodnotu. Kryptoměna squid, inspirovaná populární sérií Netflixu Hra na oliheň, je jeden obrovský podvod. Vývojáři společnosti Squid nechali zájemce po celém světě nakupovat tokeny, aby po velkolepém nástupu měny zastavili obchodní činnost a zmizeli se skoro 75 miliony korun. Jako o nadějné a úspěšné kryptoměně přitom o squidu v posledních týdnech psala světová i česká média.
Dynamickému světu kryptoměn přibyl na kontě jeden černý příběh: ještě minulé úterý se virtuální měna squid na burze obchodovala za jeden americký cent.
Kryptoměna ethereum stoupla na rekordní cenu. Raketově posílil i squid díky seriálu Hra na oliheň
Číst článek
Během pár dní bylo vše jinak: její cena vyskočila na 2856 dolarů. A potom ji čekal strmý pád, necelý týden po raketovém startu ztratila hodnotu úplně.
Ukázalo se totiž, že za kryptoměnou těžící z oblíbenosti jihokorejského seriálu, stojí podvodníci.
Ti podle serveru BBC použili k okradení majitelů tokenů takzvaný „rug pull“, tedy metodu „vytáhnutí koberce“. Měnu pojmenovanou po nejsledovanějším seriálu v historii Netflixu si kvůli povedenému marketingu koupilo velké množství lidí, a to i přesto, že podle BBC čelila společnost Squid kritice, že zakoupené tokeny uživatelům nedovolovala dále prodávat.
Úspěch Hry na oliheň: srozumitelný formát, globální Netflix i exotika korejské kinematografie
Číst článek
Kryptoměna se řadila mezi takzvané „play-to-earn“, tedy virtuální platidlo, kterým může majitel platit v počítačových hrách, v tomto případě mělo jít o hru inspirovanou populárním seriálem. Vyjít měla v listopadu, hráči v ní měli být schopni získat další tokeny a svoji investici zhodnocovat.
Firma ale v pondělí ukončila obchodní činnost, smazala webové stránky i sociální sítě a zmizela se ziskem z prodeje tokenů. V přepočtu si podvodníci vydělali skoro 75 milionů korun. Necelé dva týdny od startu prodejů měna přišla o veškerou hodnotu a její majitelé o investici.
„Ztratil jsem všechno, co jsem měl,“ vyjádřil se například podle britského deníku Guardian jeden z anonymních investorů. Do squidu vložil pět tisíc dolarů.
Naivní investoři
Squid se navíc obchodoval na decentralizovaných kryptoburzách jako PancakeSwap a DODO, kupující mohli tedy bez zásahu jakéhokoliv úřadu nakupovat přímo od prodávajícího.
Eswar Prasad, ekonom z Cornell University, označil pro BBC „rug pull“ jako jednu z mnoha technik, kterou z „naivních investorů tahají podvodníci přes trh s kryptoměnami peníze“.
Studie: Při těžbě kryptoměn vznikne ročně 30 700 tun odpadu. Počítače vydrží jen 15 měsíců
Číst článek
To potvrzuje pro server iROZHLAS.cz také Josef Tětek, ekonom a odborník na kryptoměny ze společnosti Trezor. „Hledají se všemožné způsoby, jak z lidí ještě vyždímat peníze, jak vyvolat zájem o kryptoměnu přes pojmenování podle televizního seriálu, zvláštní techniku, jak se měna získává. Všechno je to hrozně pochybné,“ podotýká Tětek.
„A je třeba si v této oblasti vždycky pamatovat, že většina lidí se z vás snaží jen vyždímat peníze. A dopadá to pak, jak to dopadlo se squidem,“ říká.
Dopadnout pachatele kryptopodvodu je pak velmi obtížné. „Pokud si dávají pozor, tak se nepodaří je najít. Jestli jsou to amatéři, tak za sebou mohli nechat na nějaké burze stopu, ale jinak jsou skoro nedopadnutelní,“ uzavírá Tětek.
