Protesty v Kazachstánu pokračují. V Almaty se znovu střílelo, policie zatkla expremiéra Masimova
V největším městě Kazachstánu Almaty byla v sobotu ráno znovu slyšet střelba. Není ale jasné, v jaké části města se střílelo. Tamní ministerstvo vnitra oznámilo, že od počátku nepokojů zadržely bezpečnostní složky asi 4300 lidí. Jsou mezi nimi i cizinci, kteří zřejmě pochází z okolních států. Desítky lidí z řad demonstrantů, ale i policistů při střetech zemřely.
V ulicích jsou ohořelá auta, část budov je vypálená, vydrancovaná, a to včetně obchodů a bank. Nejvíce škod je zřejmě kolem hlavního náměstí. Podle BBC blokují armáda a policie v Kazachstánu klíčová místa.
Novináři v Kazachstánu čelí zatýkání i hrozbě vězení. Režim se snaží pokrývání protestů co nejvíc omezit
Číst článek
Podle agentury TASS v hlavním městě znovu začalo fungovat v sobotu ráno pevné připojení k internetu, to mobilní bylo stále mimo provoz. Podle ministerstva obchodu obchodní řetězce v pěti velkých kazachstánských městech začaly znovu přijímat platby kartou.
Kazachstánská bezpečnostní rada v sobotu ráno informovala, že policie zatkla bývalého šéfa kontrarozvědky a někdejšího premiéra Karima Masimova.
Masimov, který velel tajné službě od září roku 2016 a zastával funkci premiéra v letech 2007 až 2012 a 2014 až 2016, byl podle prohlášení - společně s dalšími - zadržen již ve čtvrtek a čelí vyšetřování z vlastizrady.
V pátek dal kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev bezpečnostním složkám povolení střílet bez varování. „Myslím, že to docela pomohlo v konsolidaci všech bezpečnostních sil, které - jak jsme viděli úplně v těch prvních dnech, ať už na západě země, nebo v Almaty - byly spíš v takové chaotické podobě,“ řekl Českému rozhlasu Plus Slavomír Horák z katedry ruských a východoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„A také došlo k tomu, že protesty se do značné míry omezily a momentálně jsou podle zpráv z Almaty spíš rozdělené mezi různé menší skupinky lidí, které jsou ještě pořád ozbrojené,“ pokračoval. Podle Horáka už nejde o protesty ale o „ozbrojený odpor“, který probíhá i v menších městech po celé zemi.
K odvolání rozkazu prezidenta vyzvala v pátek americká organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Příkaz podle ní porušuje mezinárodní právo a právo na život.
Odchod z konzulátu?
Spojené státy zároveň oznámily, že omezí služby konzulátu v Almaty. Administrativa Spojených států umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu, opustit město. Spojené státy ho ale neuzavřou, odchod má být dobrovolný.
Americké ministerstvo zahraničí v souvislosti s tím uvedlo, že američtí občané v Kazachstánu by si měli být vědomi toho, že násilné protesty mohou výrazně ovlivnit konzulární služby, a to včetně pomoci Američanům, kteří odjíždějí z Kazachstánu. V zemi totiž stále platí výjimečný stav.
Německo plánuje kvůli nepokojům pozastavit vývoz zbraní do této středoasijské země. V uplynulém roce tato země udělila 25 licencí na vývoz zbraní do Kazachstánu v přepočtu ve výši asi za 55 milionů korun. Kazachstán byl tedy pro německé zbrojní firmy spíše menším partnerem.
Vývoz zbraní a materiálu pro vojenské účely do Kazachstánu umožňuje i Česko. Podle zprávy ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2020 bylo 11 aktivních licencí na vývoz v hodnotě 410 milionů korun. Firmy nakonec z objemu využili ale jen část. České firmy mají povolený export třeba palných zbraní, vozidel, chemikálií a látek určených pro potlačování nepokojů.
Začátky v Žanaozenu
Protesty v Kazachstánu, které následně přerostly v násilnosti, začaly minulou neděli ve městě Žanaozen. Vláda totiž zrušila cenový strop na zkapalněný ropný plyn LPG a ceny se pak zdvojnásobily.
Novinář Soukup: Kazachům vadilo, že se jim snižuje životní úroveň a platí nepopulárního exprezidenta
Číst článek
Ceny v Kazachstánu přitom rostou dlouhodobě, a to nejen u pohonných hmot. Výrazně stouply třeba i u potravin. Vláda v reakci na to loni na podzim vydala zákaz vývozu dobytka, ale také brambor a mrkve. Země měla také problémy s dodávkami elektřiny, kdy obyvatelé postihly nucené odstávky.
Současné protesty mají zajímavý dopad na nejbohatší Kazachy. Podle magazínu Forbes totiž čtyři miliardáři, stojící za některými z nejznámějších kazašských firem, přišli od počátku protestů dohromady o tři miliardy dolarů. Mezi postiženými jsou také dcera dosavadního stínového prezidenta a jeho zeť.
Rodina bývalého kazašského vůdce Nursultana Nazarbajevova měla ve středu podle dostupných informací opustit zemi, a to v pěti soukromých letadlech. Podle zdroje z velmi širokého příbuzenstva zamířila do Moskvy.
„Pravděpodobně tam došlo k nějaké dohodě, protože jinak by jeho rodina nemohla odletět relativně pokojně svými polosoukromými tryskáči, ať už do Dubaje, nebo do Moskvy nebo někam jinam,“ popsal Českému rozhlasu Plus Slavomír Horák z katedry ruských a východoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Denazarbajevizace veřejného prostoru v Kazachstánu.#Kazakhstan #Taldykorgan #Nazarbayevpic.twitter.com/fOruCnA899
— Pavel Vondra (@pavelvond) January 7, 2022
„Předpokládám, že spíše Tokajev - ve vleku těch událostí - protestů využil k posílení své mocenské pozice. Další věc je, že svoji mocenskou pozici bude muset uhájit a lidi, kteří ho podporovali, bude muset nějak odměnit,“ doplnil.
Rusko do Kazachstánu vyslalo vojenskou pomoc, o kterou současný prezident Tokajev, žádal v rámci organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
