Evropané se musí sami více starat o svou bezpečnost, říká Scholz. Plánuje zvýšit výdaje Německa na obranu
Evropané se musí sami více starat o svou bezpečnost a platí to i pro Německo, které bude v příštích desetiletích ročně investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Řekl rovněž, že Severoatlantická aliance nestojí o vojenský střet s Ruskem, území svých členů je ale připravena bránit. Varoval také před hlubokými následky, které by případné vojenské vítězství Ruska na Ukrajině mělo pro Evropu.
„Evropané se musí o svou vlastní bezpečnost více zasadit. Nyní i v budoucnu,“ řekl Scholz. „Německo bude ve dvacátých a třicátých let a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ poznamenal.
Ukrajinské jednotky se stáhly z Avdijivky. Část vojáků byla zajata, připustil velitel a neupřesnil počet
Číst článek
Na investicích do obrany ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO. Německo a například ani Česko ale tuto podmínku zatím neplní, obě země chtějí tomuto závazku dostát letos.
Scholz připomenul, že se blíží druhé výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Dva roky po začátku války se musíme ptát, zda děláme dost. Musíme se ptát, zda víme, co by vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo,“ řekl.
Poznamenal, že vojenský úspěch Ruska by otřásl systémem evropské bezpečnosti a že by také politicky a hospodářsky stál Evropu více než stávající pomoc Ukrajině.
Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v Berlíně podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Podle německého ministerstva obrany má pomoc poskytnutá na základě této dohody hodnotu 1,13 miliardy eur (téměř 29 miliard korun) a týká se zejména protivzdušné obrany a dělostřelectva.
Obdobnou dohodu uzavřel Zelenskyj v pátek i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Scholz v Mnichově vyzval ostatní země, aby s Ukrajinou podepsaly podobná ujednání.
Právo na obranu
Scholz se v projevu věnoval především ruské vojenské invazi na Ukrajině a nezbytnosti posílit obranu evropských států, o konfliktu na Blízkém východě hovořil až v následné debatě. „Konflikt začal brutálním útokem Hamásu na Izrael,“ řekl kancléř. Zdůraznil, že Izrael má právo se bránit, zároveň ovšem musí dostát závazkům mezinárodního práva.
Spojené státy dodají Izraeli další zbraně i přes svůj vlastní tlak na příměří v Gaze, píší americká média
Číst článek
Jasná podpora Izraele je dlouhodobým postojem německé vlády. Ta však v poslední době vzhledem ke složité humanitární situaci v Gaze poukazuje i na to, že Izrael musí respektovat mezinárodní právo.
Izrael do úzkého pobřežního pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců z loňského 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes 1100 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od začátku války zahynulo přes 28 000 lidí, drtivá většina z 2,3 milionu obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.
Podobný postoj jako Německo zastávají i Spojené státy. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v pátek v Mnichově řekla, že USA usilují o mír na Blízkém východě. Tento mír ale podle Harrisové musí zaručit bezpečnost Izraeli a znemožnit Hamásu znovu ovládnout Gazu.
