Češi se ocitli za mřížemi v Africe i v Řecku
Na letošní rok nejspíš nezapomene pár českých cestovatelů, kteří se v zahraničí ocitli v nezáviděníhodné situaci. Do vězení se Češi dostali ve dvou případech. Politolog Radim Tobolka během studijní cesty v africkém Togu a dva mladí vývojáři počítačových her, kteří údajně natáčeli a fotografovali vojenské objekty na řeckém ostrově Limnos.
Všichni tři se v zahraničí stali nedobrovolnými zajatci.
„Mě si prostě odvezla tajná policie s tím, že si potřebuje něco ověřit a pak mě 13 dní držela v zasedací místnosti v budově tajný služby,“ popsal svoje zatčení v západoafrickém Togu student doktorského studia politologie Radim Tobolka.
V zemi sbíral materiál o politických stranách ke své dizertační práci a do problémů se nejspíš dostal kvůli rozhovorům s tamními politiky.
Oficiální důvod zadržení zněl: podezření ze špionáže, podle Radima Tobolky to ale bylo jinak:
„Ten hlavní důvod, proč jsem byl zatčený, je složitá politická situace, která se rychle mění, všeobecná podezřívavost a politický systém, který se velmi liší od toho, co známe od nás z Evropy.“
„Nasbíral jsem spoustu zkušeností, které jsem ani nasbírat nechtěl. Rád bych se tam vrátil buď jako volební pozorovatel, nebo na další výzkum, ale jestli se to uskuteční, se uvidí, až požádám o výzkum,“ přiblížil své plány doktorand politologie.
Radima Tobolku nakonec v Togu z ničeho neobvinili, po devatenácti dnech mu vrátili pas a začátkem prosince byl zpátky doma.
Špioni v Řecku
Podobné štěstí nepotkalo dva české vývojáře počítačových her, Ivana Buchtu a Martina Pezlara, které řecká policie zadržela v září na ostrově Limnos.
Češi na ostrově z auta fotili vojenské objekty a vysloužili si tím podezření ze špionáže, za což jim hrozí až dvacetiletý trest.
Původní informace říkaly, že vývojáři pracovali na nové bojové hře, sami zadržení později tvrdili, že fotky pořizovali coby turisté.
V polovině listopadu řecká justice odmítla jejich podmínečné propuštění na kauci.
„Jsou ve věznici na Chiosu v cele, kde je více než 25 lidí. Spí na podlaze, jídlo dostávají dvakrát denně. Hygienické potřeby si musejí obstarávat sami,“ popsal tehdy Radiožurnálu otec jednoho ze zadržených Miloslav Buchta.
„Z obvinění jsou šokováni. Sám řecký právník, kterého tam mají, říkal, že nevěřil vlastním uším, když uslyšel to obvinění, že z materiálů, které mají Řekové k dispozici, je mohjou obvinit ze špionáže,“ dodal otec jednoho ze „špionů“.
Za propuštění Ivana a Martina pak koncem listopadu demonstrovaly dvě stovky lidí před řeckou ambasádou. Velvyslanci předali petici s 21 tisíci podpisy z celého světa.
Českých občanů se zastal také prezident Václav Klaus. Řeckému prezidentovi Papuliasovi naznačil, že by kauza mohla poškodit česko-řecké vztahy. Za oba Čechy se postavil i premiér Petr Nečas nebo naši europoslanci.
V prosinci pak řecký advokát obou Čechů podal druhou žádost o podmínečné propuštění. Řecká justiční komise má tentokrát rozhodovat v jiném složení, zásadní rozhodnutí se ale čeká až po Novém roce.
