Farmáře v Thajsku trápí nedostatek vody, slábnoucí monzunové deště ovlivní ceny potravin
Konec celosvětového kácení lesů nejpozději během následujících devíti let - tuto dohodu považují přední světoví politici za dosud největší úspěch summitu o světovém klimatu COP26 ve skotském Glasgow. Lidé, kteří na vlastní oči vidí, co stoupající teplota dělá s úrodou a s krajinou, ale považují takovou časovou lhůtu za příliš dlouhou. Varují, že horko a sucho se mezitím ještě zhorší. A jedním z důsledků podle nich bude další zdražování potravin.
V pozadí klimatického summitu COP26 obyčejní lidé pociťují krizi na vlastní kůži. Poslechněte si reportáž z Thajských farem.mp3
I letos pan Chompee, farmář z provincie Chiang Mai v Thajsku, nechal jednu rybí sádku na koupání klukům z vesnice. Jenže ačkoli právě končí období monzunů, vody je v ní o polovinu méně, než loni.
„Teď, za poslední dva týdny bylo deště víc. Trochu se to zlepšilo, ale jinak je to bída. Dřív jste se na příchod monzunu mohli spolehnout s přesností na týden. Teď chodí čím dál, tím později a ještě přináší méně vody, než dřív,“ říká farmář Chompee.
Jeho tři rýžová pole ale ani letos nenechal monzun na mizině – sklízet začne nejpozději do tří týdnů. Jenže vidí, že s vodou i teplotou vzduchu se něco děje a na tyhle dvě veličiny je čím dál menší spolehnutí.
‚Příbývá extrémů‘
To potvrzuje i guvernér provincie, Prajon Prachsakul. „Vždycky platilo, že sever naší země byl vlhký a úrodný. Teď ale přibývá extrémů. Na malém prostoru se střídají sucha a neúroda a ničivé záplavy. Nejsem si jistý, že do budoucna budou mít provinční vlády peníze na nějaké kompenzace poškozeným farmářům, nebo třeba na stavbu retenčních nádrží.“
Zbývá minuta do půlnoci, musíme jednat hned, řekl Johnson v úvodu klimatické konference
Číst článek
Pro rýžové velmoci, jakými jsou Čína, Thajsko a Vietnam platí, že emise skleníkových plynů zvedají teplotu vzduchu a to vede k tomu, že několikaměsíční, životadárný monzun se trhá na menší vlhké úseky. Pro rýži, která tu živí stovky miliónů lidí, ta nejhorší zpráva.
„Je to všechno vzhůru nohama. Tady na severu je vody málo a Bangkok se potápí rychlostí až jeden centimetr za rok. Za třicet let bude pod vodou,“ zamýšlí se pan Abel, obchodník se závlahovými systémy. Před patnácti lety zamířil do Thajska z rodného Bangladéše. Důvodem tehdy bylo moc vody, což způsobilo, že jeho vesnici pomalu začala pohlcovat mořská zátoka.
