Ustupovat Putinovi znamená dávat mu další prostor pro jeho politiku války, tvrdí bývalý diplomat Kolář
Bývalý americký ministr zahraniční Henry Kissinger navrhl, aby se Ukrajina vzdala části Donbasu a Krymu ve prospěch Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to odmítl a přirovnal to k postoji Západu při podpisu Mnichovské dohody. Měla by skutečně cesta k míru vést přes územní ústupky Urkrajny? Bývalý diplomat Petr Drulák věří, že s Ruskem lze vyjednávat, další bývalý diplomat varuje, že Putin rozumí jen síle a porážce.
„O územních ústupcích musí rozhodnout Ukrajinci sami a nikdo nemá právo jim radit. Volba je těžká: Buď pokračovat ve válce, aby získali zpět, co jim patří. Nebo se rozhodnout, aby válka byla alespoň na chvíli zastavena,“ uvádí v Pro proti bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář.
Bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák souhlasí, že Ukrajina stojí před těžkou volbou.
„Henry Kissinger je velmi zkušený analytik a znalec zahraniční politiky, vychází z poměru sil mezi Ruskem a Ukrajinou. Myslím, že to, co říká, má větší oporu v realitě než úvahy o porážce Ruska a zničení Putina, které jsou až utopické.“
„Ukrajina není samoděržaví, je to demokratická země. Pokud by Zelenskyj chtěl k územním ústupkům přistoupit, tak by potřeboval referendum. Také pokud by obě strany na bojišti dospěly k tomu, že není jiné východisko, tak ano, ale teď je na to ještě brzy,“ soudí Kolář.
Ve válce je běžné používat mobilizační rétoriku a to ukrajinský prezident dělá, vysvětluje Drulák.
„O územních ústupcích musí rozhodnout Ukrajinci sami.“
Petr Kolář
„Ale také je třeba si zachovat schopnost analýzy a začít připravovat své obyvatele na ten kompromis, který bude pro Ukrajinu bolestivý. Tedy, že výsledek nebude nejspíš porážka Ruska a návrat Ukrajiny do hranic v roce 2014.“
Pro Putina by byla porážka fatální
Skepse je na místě, protože Putin ví, co by pro něj porážka znamenala a bude to brát jako otázku vlastní existence, uznává Kolář.
„Ale ústupky této jaderné mocnosti mohou být iluzí. Teď prostě není doba tak uvažovat. Ukrajina má vůli bojovat, na bojišti se ji celkem daří a jde o to, jestli Západ vydrží. Nebo jestli budeme válkou tak unaveni, že začneme Zelenského přemlouvat k ústupkům.“
Podle Druláka Kissingerův pohled na zahraniční politiku nejen USA prospěl. „Je považován za úspěšného diplomata, takže to, že říká tyto věci, nás přivádí zpátky k realitě, která je zastřena válečnou propagandou.“
Pokus porazit Rusko znamená 3. světovou, jadernou válku zničující pro celý svět, varuje bývalý velvyslanec ve Francii.
„Rusko není Německo. Je to spíš klasická expanzivní velmoc, která hledá sféru vlivu a je s ní možná poměrně racionální dohoda. To je mnohem užitečnější model než se dívat na Putina jako Hitlera,“ shrnuje Petr Drulák.
„Jaderné zbraně jsou hlavně proto, aby nebyly použity. Ale také nevíme, do jaké míry Putinův pud sebezáchovy funguje, bylo by proto nezodpovědné tuto hrozbu ignorovat. Ale pokud budeme na jeho návrhy přistupovat, tak mu dáváme další prostor, aby mohl pokračovat ve své politice války. A on rozumí jedině hrozbě reálné konfrontace,“ věří Petr Kolář.
