OBRAZEM: Summit V4 v Praze. Čaputovou vítal potlesk, hlavy států Visegrádu řešily Ukrajinu i Izrael
Český prezident Petr Pavel ve středu dopoledne na Pražském hradě přivítal své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, z Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probírali projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky. Česko skupině V4 od července předsedá.
Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a na konec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země a k tomu i českou, která tak zazněla třikrát.
Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek přihlížejících lidí z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále, kde se odpoledne uskutečnila také tisková konference.
Hlavy států se mimo jiné zabývaly projekty financovanými z Mezinárodního visegrádského fondu, který je podle Hradu jedinou pevnou organizační strukturou V4. Roční rozpočet fondu v současnosti činí deset milionů eur (zhruba 245 milionů korun), každá země do něj přispívá stejným dílem.
Tématem jednání hlav států byl také rozvoj moderních a konkurenceschopných ekonomik zemí V4.
Ukrajina a Blízký východ
Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu. Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené země. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.
„Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ řekl Pavel. Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustili rukojmí,“ řekla.
Rozpory mezi zeměmi V4 v poslední době způsobily, že skupina nevyvíjí tolik společných aktivit jako v minulosti. Neshody se týkají mimo jiné rozdílného postoje Maďarska k otázce války na Ukrajině včetně dodávek zbraní zemi napadené Ruskem.
Maďarská prezidentka Nováková řekla, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ,“ uvedla. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.
Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka.
V Česku se od začátku jeho předsednictví konalo například třídenní jednání náčelníků generálních štábů armád V4 a Ukrajiny. Podle Hradu jsou ale v plánu i setkání premiérů čtyř států či schůzky na úrovni ministrů.
Také podle polského prezidenta Dudy Ukrajina potřebuje nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Slovenská prezidentka Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.
Pavel po své inauguraci v březnu při návštěvě Bratislavy uvedl, že v současnosti vnímá V4 spíše jako konzultační fórum, které nemá ambice detailně koordinovat zahraniční nebo bezpečnostní politiku. Prostor vidí v rozšíření spolupráce i na baltské země.
